Vyhlídka, na kterou vás tato keš zavede, se líbila lidem již před mnoha staletími.
Historie
Mezi severoplzeňskou Chříčí a rokycanským Zvíkovcem se řece Berounce (Mže) do cesty postavila spilitová skála na levém břehu. Řeka společně se svým bezejmenným přítokem vytvarovala skálu v ostrožnu se strmými svahy.
Takové místo přímo volalo po tom, aby bylo korunováno opevněným sídlem. A tak se také ve středověku stalo, vznik tvrze byl na základě archeologického materiálu datován do druhé poloviny 13. století. Nevelké rozměry plošiny ostrožny umožnily postavit jen drobnou tvrz, která byla nazvána Dubňany či Dubjany. Název považuje kožlanský amatérský historik Bohumil Vondrášek za pozůstatek dřívějšího polského osídlení kraje Hedčany.
Tvrz sloužila k ochraně zemské stezky procházející od Zvíkovce k dolanskému kostelu sv. Petra a Pavla, brodu přes tehdejší řeku Mži a samozřejmě i přilehlou stejnojmennou vísku. Původní tvrz zanikla pravděpodobně po požáru v první polovině 14. století a na zmíněném místě již nebyla tvrz nikdy obnovena.
Přítomnost tvrze na ostrožně dnes dokládá vzletný název Starý zámek,terénní stopy v podobě příkopu, kterým dnes prochází cesta, a snad i zbytky zdiva obytného domu. Archeologický povrchový průzkum tvrze prováděl v roce 1982 známý kastelolog Tomáš Durdík spolu s Petrem Chotěbořem.
První písemná zmínka o Dubňanech z roku 1360 se kromě vsi snad váže k pozdější tvrzi, již umístěné v okolí dnešního dubjanského dvora. Její existence není archeologicky doložena, ale je možné, že vznikla po opuštění místa nad řekou.
O šedesát let později, v době začínajících husitských válek, připojil tehdejší majitel případné tvrze, Hrdoň z Dubňan, svůj podpis na list, kterým Pražané a čeští páni odpovídali králi Zikmundovi Lucemburskému, jakožto nepříteli Čechů, který nechal mistra Jana Husa upálit.
Poněkud překvapivé je, že Hrdoň byl v té době katolíkem a také jím i nadále zůstal. Když v květnu 1425 táhli Táborité a Sirotci krajem, aby následně obléhali hrad Libštejn, vypálili cestou ves Dubjany a pravděpodobně i tvrz. Hrdoň z Dubňan se s Tábority potkal ještě jednou. V roce 1429 se stal purkrabím na staroplzeneckém hradu Radyni a při devítiměsíčním obléhání Nové Plzně v letech 1433–34 se mu za pomoci zrádného husitského hejtmana Přibíka z Klenové podařilo dvakrát do města poslat potraviny. Táborité proto nedokázali významnou katolickou baštu dobít a odtáhli s nepořízenou k Lipanům.
Existovala-li tvrz Hrdoně z Dubjan, pak byla za husitských válek vypálena. Nová renesanční tvrz byla postavena až v roce 1548 na terase nad údolím. Krátce po dostavbě tvrze prodal Jan mladší z Lobkovic na Zbiroze (někdy uváděn také jako z Kolovrat) část svého panství bratrům Šebestianovi a Oldřichovi Lažanským z Bukové na Chříči. Převedené statky tvořil např. hrad Krakovec s poplužním dvorem, patero vsí, pustý dvůr v Hlincích a dubjanský dvůr a tvrz.
Nová dubjanská tvrz však nepřečkala následující století, neboť byla za třicetileté války vypálena. Pravděpodobně v její blízkosti byl po skončení třicetileté války vybudován novější hospodářský dvůr, který se jako jediný dochoval až do současnosti.
Co z vyhlídky uvidíte?
Po levé straně vyhlídky uvidíte starobylou ves Zvíkovec, dnes městys, s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a zámkem. Od Zvíkovce se k zaniklému přívozu na řece alejí vzrostlých stromů táhne cesta, která možná kopíruje původní zemskou stezku. Za cestou je vidět dvůr Hamouz, nad kterým se vypíná do výšky 470 metrů nad mořem stejnojmenný vrch. Především na jeho příkrých západních svazích se rozkládá národní přírodní rezervace Chlumská stráň. Pak už uvidíte jen řeku Berounku (či dříve Mži) a Poddubjanskou rybárnu, označovanou v mapách jako osadu Pod Dubjany.
Kudy ke krabičce
Budete-li sjíždět Starou řeku, pak jistě budete mít radost, že tato vyhlídka je pohodlně dostupná i od řeky. Nejlepším přístavištěm je místo zaniklého přívozu (waypoint T1), jen prosím respektujte, že přilehlé louky neslouží jako tábořiště.
Pojedete-li autem, pak na kraji vsi Studené odbočte (waypoint T2) a vydejte se cestou směřující k severovýchodu. Poslední třetinu vede cesta svahem kaňonu Chříčského potoka. Dávejte zde pozor a chcete-li se kochat, raději si zastavte. Svůj automobil zaparkujte pod rybárnou, na kraji cesty k zaniklému přívozu (waypoint PA).
Odtud až ke Starému zámku vede pozvolna stoupající cesta, která byla kdysi spojnicí mezi hospodářským dvorem a rybárnou s přívozem. Když jsme keš v roce 2010 zakládali, byla cesta ještě zachovalá a sjízdná pro kola i kočárky. Od té doby se její stav značně zhoršil, zarůstá bylinami a někde jsou i popadané stromy. Po cestě potkáte historický most (waypoint MO), který se již rozpadá, ale vy jej můžete obdivovat z bezpečné vzdálenosti.
Až přijdete na hřbet ostrožny, kde se cesta stáčí k dalšímu stoupání, jste téměř u cíle. Po levé straně listnáče s dřevěnou šipečkou vede úzká stezka na samotnou vyhlídku (waypoint VY), která též zarůstá. Na vyhlídku je to už jen pár kroků.
(kopie listingu)