Novy Hrad u Jimlina Multi-cache

Co mam udelat pro nalezeni kese?

Ukolem teto kratke multikese je spocitat schody, ktere zacinaji na souradnicich N 50⁰ 19.166 a E 13⁰ 44.812. Je-li pocet schodu v rozmezi

126 - 128 schodu, kes muzes najit na souradnicich N 50⁰ 19.166 a E 13⁰ 45.053

129 - 131 schodu, muze byt take na techto souradnicich N 50⁰ 19.228 a E 13⁰ 45.082

132 - 134 schodu, tak i tyto souradnice mohou byt spravne N 50⁰ 19.165 a E 13⁰ 44.940

Hint pouzij jen v pripade velke nouze!

Prvni zminka pochazi ze 14. stoleti, kdy rytir Zavis z Jimlina, ktery bojoval na strane krale Jana Lucemburskeho, nechal postavit nad obci Jimlin svou tvrz. Po smrti potomka jimlinskeho rodu v roce 1453, se dedictvi ujal Albrecht Bezdruzicky z Kolovrat, ktery se svolenim krale Jiriho z Podebrad, ze dne 2. kvetna 1465, zacal s prestavbou tvrze na hrad. Osobne dohlizel na opravy trvajici dlouhych devet let. Byl na sve nove zbudovane sidlo patricne hrdy, jelikoz prijal jmeno Albrecht Novohradsky z Kolovrat.

Behem dalsich sta let byl hrad renesancne prestavovan nekolika majiteli, mezi ktere patrili napriklad Volf Novohradsky z Kolovrat, Jan z Lobkovic, Adam z Libechova. Posledni majitel prodal panstvi v roce 1588 Sebestianovi Vresovci z Vresovic. V majetku Vresovcu zustal Novy Hrad az do roku 1630, kdy ho Volf Illburk z Vresovic prodal polnimu marsalovi Janu Z Aldrigen. Z tohoto obdobi nejsou patrne vyraznejsi stavebni zmeny.

Jan z Aldrigen zemrel v r. 1634. Dle testamentu pripadlo panstvi i se zavazky premonstratskemu klasteru na Strahove s podminkou, ze vyplati klastery ve Vidni a Luxemburku. Panstvi bylo tezce poskozeno tricetiletymi valkami a v roce 1639 zcela vypleneno behem povstani poddanych z triceti vesnic. Ve zprave z roku 1641 se uvadi, ze byl Novy Hrad tak vyplenen, ze zde nezustala ani jedina slepice. Strahov nebyl schopen v terminu platit predepsanou kontribuci a Novy Hrad prevzali do spravy cisarsti urednici. Premonstrati sehnali 10 000 zlatych na prvni splatku dluhu a mohli se s povolenim cisare opet ujmout spravy panstvi. I pres tizivou financni situaci se snazili opravit valkami zpusobene skody, a zacali s baroknimi upravami zamku. Polozili zaklady nove barokni kaple sv. Josefa a zacali budovat vhodne obytne prostory v patre severniho kridla. Dost obtizne je presneji datovat zdobene drevene stropy ve vychodnim kridle, ale pravdepodobne jsou take z teto doby. Dluhy vsak presahly moznosti klastera a opat se rozhodl Novy hrad prodat.

Objekt koupil 18. cervence 1665 braniborsky markrabi Kristian Vilem. Ackoli se zde moc nezdrzoval, pokracoval v zapocatych pracich. Z jeho testamentu, kterym panstvi odkazal svemu bratranci Bedrichu Vilemovi, markrabeti braniborskemu, je vedle popisu jednotlivych objektu patrna zajimavost, ze zde byla hluboka studna, z niz se cerpala voda otacenim velkeho kola. Misto, kde se puvodni studna nachazela, neni dosud zname. S Bedrichem Vilemem Novy Hrad hospodarsky vzkvetal a postupne se zotavoval z valecnych udalosti.

Panstvi koupil 2. cervence 1670 Gustav Adolf z Varrensbachu. Po dlouhe dobe se Novy Hrad stal znovu panskym sidlem. Majitel dokoncoval prestavbu na pohodlny barokni zamek, zahajenou jiz v roce 1634. Typicky barokne korpulentni Gustav Adolf s druhou manzelkou Marii Sidonii, roz. Slikovou, ktere venoval znacnou pozornost jiz za zivota jejiho prvniho manzela, vedli na zamku rusny spolecensky zivot. Varrensbach nechal pristavet dalsi patro veze, opatrit ji kuzelkovou balustradou a zhotovit cibuli strechy tak, jak byla rekonstruovana po uderu blesku v roce 1994. K provedeni stukove vyzdoby reprezentacnich salu a kaple prizval italske mistry a sve jmeno, jmeno manzelky i vroceni nechal zvecnit v kartusi nad vstupem na kur. V baroknich salech, bohate zdobenych stukami, jsou v zrcadlech personifikovana ctyri rocni obdobi, Neptun, Ikaruv pad, unos Evropy, Danae a dalsi vyjevy z recke mytologie, zatimco ve strednich stukovych zrcadlech kaple jsou namalovane vyjevy z Noveho zakona. Varrensbach take postavil, v jedne z prizemnich mistnosti severniho kridla, dodnes dobe zachovanou susarnu ovoce. Nejrozsahlejsi stavebni upravy probihaly na prvnim a druhem nadvori tak, ze je dnes obtizne presneji zjistit puvodni gotickou a renesancni zastavbu. Na vychodni strane druheho nadvori postavil bohate zdobenou typicky barokni branu a na protilehle zapadni strane vystavel jednopatrovy trakt s kancelaremi a urednickymi byty. Prikop v dnesnim druhem nadvori, ktery puvodne chranil goticky hrad, pouzil k vybudovani novych sklepu a teprve nasledne teren vyrovnal. Hrabe Varrensbach se intenzivne venoval chovu koni a prave nove vybudovane sklepy v druhem nadvori slouzily k jejich ustajeni. Pozdeji se na staje v podzemi zcela zapomnelo a nahodne byly objeveny az pri opravach v roce 1818. Gustav Adolf zemrel na Novem hrade v listopadu 1689 a v posledni vuli odkazal panstvi sve manzelce, ktera ho prezila o dva roky. Protoze bylo jejich manzelstvi bezdetne, zdedili zamek syn a dve dcery Marie Sidonie z prvniho manzelstvi. Dcera Anna Marie na Novem Hrade zila az do 31. prosince 1715, kdy prodala zamek a panstvi s deviti vesnicemi, peti dvory a ctyrmi ovciny Anne Barbore, svobodne pani z Loweneggu, rozene Toudeur.

Pani z Loweneggu zila na Novem Hrade sama, oddelene od manzela, ktery vetsinu casu travil u dvora ve Vidni. Brzy navazala pomer s Ferdinandem Michnou z Vacinova a soucasne s jeho bratrem Gottliebem Sabaldem. Zila tak spolecensky, ze si jeji manzel postezoval cisari Karlu IV. Podle rozkazu z 20. zari 1734 musel¨Ferdinand Michna okamzite ukoncit vztahy s Annou Barborou a odejit do domaciho vezeni. Deti Anny Barbory byly predany na vychovani k otci a sama Anna Barbora se sluzkou tajne prevezena do vorsilskeho klastera v Praze. Potrestan byl i Gottlieb Sebald Michna. Na Novem Hrade mu byl zabaven anglicky jezdecky kun, chrt a samotneho hrabete uveznili v novomestske radnici v Praze. Potom panstvi kratkou dobu spravovali cisarsti urednici. Manzele z Loweneggu se brzy smirili a pani Anna Barbora se znovu ujala Noveho Hradu. Na dukaz pokani nechala postavit pred vstupem do zamku zajimavou sochu sv. Jana Nepomuckeho. Panstvi tizily dluhy, ktere se jeste prohloubily za sedmilete valky. Jiz v roce 1757 obsadila panstvi pruska vojska, zamek vyloupila a zapalila. Jen s obtizemi se podarilo pozar uhasit a zabranit zkaze. Zadluzenost panstvi nedovolovala vetsi investice, a tak se uskutecnily jen nejnutnejsi opravy. Anna Barbora potom postoupila zamek svemu synovi Leopoldu z Loweneggu, aby se mohl ozenit s Marii Josefou de Echeveria. Nedlouho po svatbe Leopold zemrel a vdova v bezvychodne situaci prodala 31. brezna 1767 novohradske panstvi Josefu, knizeti ze Schwarzenbergu. Z popisu prebirajiciho schwarzenberskeho urednika vyplyva, ze zamek pusobil znacne zanedbanym dojmem. Strechy z vetsi casti jeste znicene po predchozim pozaru, okna vytlucena stejne jako dvere.

Trebaze zamek jiz nebyl panskym sidlem, venovali mu Schwarzenbergove znacnou pozornost a postupne menili jeho charakter k hospodarskemu vyuziti s vrchnostenskou spravou. V te dobe bydlelo trvale v sedmi domech na zamku 66 uredniku a obsluzneho personalu. Postupne zacali rekonstruovat strechy, okna, dvere, podlahy a operne pilire zamku. Pri dalsi prohlidce objektu v roce 1784, se zjistilo poskozeni kaple, velke veze, strech a kominu. Soucasne bylo zjisteno, ze chybi vhodne a bezpecne prostory k ulozeni spisu a panske pokladny. Pote nasledovala celkova oprava hlavni veze s novym ochozem, balustradou, novou strechou na dvanacti pilirich a na zaver byly do veze namontovany nove hodiny. V letech 1795 - 1799 doslo na opravy krovu a sindelovou krytinu nahradily palene tasky. Soucasne byl zpevnen sesouvajici se prikop a hradebni zdi. Dalsi poskozeni jiz opravenych prostor znamenaly napoleonske valky v letech 1815 - 1816, kdy Novy Hrad slouzil jako vojensky spital. Rakousti, prusti i rusti vojaci trpeli nakazlivymi chorobami, zejmena cholerou. Jeste v roce 1818 se do severniho kridla nikdo nechtel nastehovat z obavy pred nakazou. Schwarzenberska stavebni zprava zjistila znacne poskozeni sten, dveri i oken. Rovnez bylo nutne vymenit podlahy. Opravy postupovaly velmi pomalu a s co nejnizsimi naklady. V roce 1818 nahodne objevene staje postavene Gustavem Adolfem z Varrensbachu ve druhem nadvori provizorne uzavreli prkny a dnesni upravu dostaly az v roce 1841.

V letech 1851 - 1866 pobyvala na Novem Hrade cisarska jizda a tomuto ucelu se podridily probihajici upravy. Potize s vodou vyresili v roce 1853 stavbou spadoveho vodovodu s drevenym potrubim, ktery ze studny v Horanech privadel vodu do nove postavene kasny na nadvori. Posledni vetsi opravy provadeli Schwarzenbergove kolem roku 1889, kdy cibulovitou strechu veze nahradili mansardovou, opravili balustradu a hodiny. Kancelare v urednicke budove presunuli do prizemi a uvolnene mistnosti pronajimali jako byty.

Koncem 19. stoleti vyznam Noveho Hradu upadal, postupne byla zrusena samostatna sprava, vybaveni a velkostatek pripadl postoloprtske sprave. Upadek doklada zprava o suseni chmele a uskladneni zamotku bource morusoveho v reprezentacnich prostorach jizniho kridla. Az do roku 1945 slouzil Novy Hrad vyhradne hospodarskym ucelum, nektere mistnosti slouzily jako najemni byty a ve starem jiznim kridle bylo zrizeno male muzeum. V celem arealu probihala jen nejnutnejsi udrzba. Po vyvlastneni 8. brezna 1949 dostalo od statu do uzivani areal zamku JZD, ktere devastaci objektu zavrsilo. Veskere vybaveni, ktere Schwarzenbergove neprevezli do Postoloprt a bylo mozne ze zamku odnest, zmizelo. Do teto doby spada i uplne zniceni starsiho vybaveni zamecke kaple.

Zdroj: Informacni brozura