Na uvodnich souradnicich kes nehledejte, zavedou Vas na místo pred zamek, kde muzete pohodlne zaparkovat.
Kes jsem pojmenoval po kamenne tvrzi, která zde stavala od roku 1550. Majitel zdejsiho panstvi Jindrich Skopek z Bilych Otradovice ji dal celou nabilit vapnem a podle bile barvy, která zarila dodaleka, ji lid pojmenoval Bily hrad, pozdeji zkracene Belohrad. Stavala na miste hospodarskeho dvora a nahradila puvodni drevenou tvrz, která nesla zajimave jmeno – Kostofrank.
Ani ne po dvou stoletich se tato tvrz stala znovu nevyhovujici a nekdy kolem roku 1720 doslo k prestavbe na barokni zamek. Stavel se pro Bertholda Vilema Valdstejna a jeho zete Jana Arnosta ze Schaffgotschu. Historikove pripousteji, ze se na projektu zamku mohl podilet i Jan Blazej Santini, stavitel zamku Kralovska koruna v Chlumci n.Cidlinou.
Zamek je trojkridla dvoupatrova stavba. Ctvrte, celni kridlo je nizsi, vyklenute a vrcholi nevysokou ctyrbokou vezi. Zamecka kridla uzaviraji maly vnitrni dvur. V nice v prizemi pod vezi je plasticky proveden velky schaffgotschsky znak – orel. Zamek stoji odsazen cestnym dvorem od silnice a mel, jak prozrazuji stara vyobrazeni, pravidelnou parkovou upravu.
Za zamkem se rozklada ctyrhektarovy park, který je vzhledem ke sve pomerne male rozloze bohaty na vysazene druhy drevin. Uvadi se, ze zde roste asi 20 druhu jehlicnanu a 60 druhu listnacu. Z jehlicnanu stoji za pozornost zlutavy smrk vychodni, pekne urostly jedlovec kanadsky ci jedle plstnatoploda. Majestatnim zevnejskem i velikosti vynika buk cervenolisty, prave tak jako lipa stribrna. Najdete tu i kastanovnik jedly, paltan vychodni i zajimavy mohutny cervenolisty javor mlecny.
V severovychodnim rohu parku byla v roce 1831 postavena empirova zamecka oranzerie, která byla v roce 1959 prebudovana na pamatnik zdejsiho rodaka, spisovatele Karla Vaclava Raise pri prilezitosti 100 leteho vyroci jeho narozeni. Nedaleko najdete sochu vzprímeného lva, ktery je symbolem mestského erbu.
Pozoruhodne je lapidarium vrchnostenskych mezniku z 18.stoleti, které byly sneseny ze sirokeho okoli mesta, kde jim hrozilo nebezpeci poskozeni, ci v horsim pripade ukradeni. Když jsem si tak prohlizel ty stare strazce uzemniho poradku, napadlo mne, ze by nebylo marne zjistit, jak a cim vlastne merili naší predkove. A nasel jsem takove zajimave veci, ze jsem se rozhodl o ne s Vami podelit. Ve starych dobach nebyly jednotne miry a vahy. Jeste ve 13.stoleti a dokonce i ve stoletich nasledujicich byvala u nas v Cechach nestejna mira a vaha. Delka se merila napriklad na lokte, pide, dlane, strevice, pesti ci provazce. Jiz podle jejich nazvu se da odvodit, kolik dnesnich centimetru priblizne vyjadrovaly. A protože každý clovek ma jinak dlouhy loket, pid, dlan, pest, stopu ci krok, stavalo se, ze ac mely stejne pojmenovani, lisily se mesto od mesta. Rovnez tak plosne miry. Napríklad jitro byl "kus pudy, ktery mohl byt v dopoledních hodinách jednou osobou obdelan," a to cinilo dva korce. Samozrejme i velikost jitra byla dana mistnimi podminkami – typ pudy, vybavenost naradim atd. Korec byla mira plosna, ale také duta neboli objemova, jiz se merilo mnozství obilí. Jeden korec byly 4 vertele, to je 93,6 litru. Jednim korcem obilí se pak dal osit jeden korec pole, tedy asi 28,5 aru. Zajimava byla jednotka pro lesni vymeru, nazvana „lec“ = 26 zajecich tenat = 670 ctver. sahu = 2010 loket.
Postupem casu ustalily se nase ceske miry a vahy a uzivalo se jich az do r. 1764. Toho roku byly zruseny vsechny ceske miry, vahy i penize a zavedeny byly jednotne videnske neboli rakouske. Ty se pouzivaly az do roku 1875, kdy zastupci 17 vlad (vcetne Rakouska-Uherska) uzavrely mezinarodni smlouvu o zavedeni dekadicke soustavy jednotek (Metricka konvence – 20.5.1875). Starych ceskych dobrych mer a vah se vsak neprestalo pouzivat a nektere se pouzivaji dodnes. Vice najdete treba zde, odkud jsem cerpal i ja.
Snad se mi podarilo vzbudit Vas zajem a tak nebude problem prevest vymeru pozemku X v starych plosnych mirach na ary a zasobu piti Y v mirach objemovych na litry. Stare miry jsou dejme tomu z roku 1800 (tedy jiz jednotne, rakouske).
X= 4 lany + 8 jiter + 15 korcu +24 merice + 22 vertele + 27 sahu (ctverecnych)
Y = 10 sudu vina + 10 sudu piva + 6 veder + 10 pint + 14 mazu
Vypoctene hodoty X a Y vydelte 10 a pro vypocet finalky dosadte do vzorce celociselnou cast podilu CX a CY. Finalka je valcove pouzdro prumeru 1,1 palce o delce pul stopy a naleznete ji v zameckem parku celorocne pristupnem 24 hodin denne na souradnicich
Jo a malem jsem zapomnel: jedna kopa obnáší 5 tuctu a nebo taky 4 mandele.