Rabenštejnská věž
Mezi nejstarší památky Českých Budějovic patří i Rabenštejnská věž (od Budějčáka ale tohle jméno nikdy neuslyšíte, vždycky to bude „Rabštejnská věž“). Podle usídlených havranů v korunách okolních stromů je nazývaná též „havraní“. Tato hranolová věž o čtyřech patrech je jednou ze dvou zachovalých hradebních věží někdejšího hradebního opevnění. Během historie však měla často na mále. Nicméně unikla osudu ostatních hradebních věží, které musely uvolnit místo komerčnímu využití. Spodní část věže byla postavena před rokem 1393, dřevo na krovy a stropní trámy pochází až z poloviny 15. století. Název nese věž nejspíš podle mnicha Wolfganga Rabensteina z dominikánského kláštera. Je však sporné, zda mu věž patřila, či zde bydlel nebo se finančně podílel na jejím zvýšení.
Věž byla jako součást opevnění města vsazena k hlavní hradební zdi na západní straně. Byla zbudována v průběhu 14. stol. jako posílení městských hradeb. Stavba byla zahájena budováním obdélné hranolové věže dosahující do úrovně oken 1. poschodí. Bezprostředně nato byla dostavěna v celé výši s ochozem na vnitřní straně městských hradeb.
Věž s armovanými nárožími je ukončena vysokou valbovou střechou s dochovaným pozdně gotickým krovem. Ke konstrukci střechy jsou přisazeny tři arkýře. Jednotlivá patra rozdělovaly ploché trámové stropy. Přízemí bylo přístupné žebříkem z 1. patra. Stejným způsobem byla propojena i zbylá podlaží. Již při výstavbě věže byla místo střílen osazována gotická okna, naznačující možnou obytnou funkci. K výrazným úpravám došlo v roce 1828, kdy byla věž upravena na byty s interiéry řešenými ve stylu pozdního klasicismu 19. století. Tehdy byl také zřízen vstup z Hradební ulice a sklenuto přízemí.
Funkce věže
Od svého počátku věž sloužila jako útočiště pro obránce města. Bylo možné z ní odstřelovat prostor před hlavní hradbou a po rozšíření palných zbraní se zde skladoval střelný prach i zbraně.
Do začátku 19. století byla využívána pro vězeňské účely. Za méně závažné přestupky, jako dluhy, urážky na cti, výtržnosti, šenkování nekvalitního vína a podobně, byli viníci vězněni v patrech. Tady tresty trvaly většinou jen několik dnů. Trestaný měšťan mohl i sám odejít, ale riskoval tím další postih. Pro těžší případy, byla ve věži zřízena vězeňská kobka. Ta neměla okna a jídlo se spouštělo otvorem z patra. Dole byla patrně úplná tma a někde v rohu záchodový koutek. Je dokladováno, že svůj trest si tu odpykávali násilníci či protestanti.
Věž v této době sloužila i pro nařízené prohlídky prostitutek. Dvakrát týdně sem docházel městský lékař.
Nájemníci
Během roku 1801 si věžní prostory pronajal mlynář Johann Robl. Jeho rodina ji využívala padesát let jako sklad potravin a jiného materiálu. Poté radnice nechala v prvním a druhém patře zřídit dva naturální byty městských policajtů. Posléze ještě jeden. V roce 1872 měl o věž zájem rytíř Adalbert Lanna mladší. Tuto atraktivní lokalitu, chtěl využít pro své stavební aktivity. Městští radní s tehdejším starostou Eduardem Claudim, ale prodej věže neschválili.
Po 1. světové válce tu bydleli čtyři nájemníci, bohužel jim radnice odmítla zavést elektrické světlo, nebyl zde ani plyn. Po 2. světové válce tu našel své útočiště poslední profesionální kasař ve městě. Ještě v 70. letech 20 století byla věž využívána částečně k bydlení.
Své zázemí tu měli karatisté a truhlářská dílna v přilehlém objektu patřila obchodnímu podniku Textil. Při rekonstrukci v roce 2000 byl objeven za vstupem do věže podzemní klenutý prostor. Pravděpodobně sloužil jako gotické sklepení. Dnes je ve věži tématická výstava brnění a historických zbraní. V turistické sezóně je možné vystoupat i do horních pater věže, ale jen ve vymezených časech. Za prohlídku stojí i blízké okolí, které si uchovalo gotický ráz.
K samotné keši
Sleduj atributy kešky a bude tvoje.
Pozor na střepy!
Několikrát jsme byli dno od střepů vyčistit, ale přesto raději keš lovte v sandálech nebo gumovkách, buďte opatrní!
