Když jsem tuto cache zakládal, neměl jsem ani tušení, že o několik málo let později vznikne, díky úsilí a financím souseda a přítele A.V. (a divadla J.D.C.) nedaleko od místa "startovních" souřadnic muzeum a rozhledna - maják Járy Cimrmana. Můžete si tedy odlov zpestřit jejich návštěvou a jelikož v místě je také v provozu restaurace U Čápa, jako odměnu si dopřát i něco dobrého do žaludku!
Apologise to non-czech speakers:
This mystery cache is quite specifically aimed, based on fiction, mystification and equivoke. To decode the final coordinates is essential to know quite vast area of Z. Sverák´s and L. Smoljak´s dramatics and a good knowledge of Jára Cimrman´s life and work. Because of that is pointless to present here an exact translation of cache´s listing.If possible, search for this cache in team with czech cacher-expert on Cimrman.
V roce 1909 usporadal Jara Cimrman pro cleny profesorskeho sboru pelhrimovského gymnasia - kde krátce pusobil jako jeho reditel - vlastivedný výlet k pramenum Jizery (kamenná skruž, na snímku vlevo). Zajímavá je postava profesorky telocviku (pátá zleva, v prední rade) Ludmily Dlouhé. Ta byla postrachem všech studentu, nebot casto se souhlasem celého profesorského sboru pronikala v prestrojení za žacku do jednotlivých tríd a o všem, co se ve tríde dovedela, ihned informovala reditele školy. Cimrmana naleznete na fotografii vpravo, zcela vzadu. Jasne tím demonstroval svuj nesouhlas s praktikami profesorky Dlouhé, rozené Bretschneidrové.
Vážení prátelé, geocacheri - cimrmanologové!
Je nesporné, a drívejším pruzkumem provádeným v obci Liptákov našimi predními cimrmanology nezvratne prokázané, že Jára Cimrman pobýval pocátkem století dlouhodobe práve na Liptákovsku, Tanvaldsku a v Jizerských horách vubec. Nikdo ze soucasných badatelu se však dosud nezabýval otázkou, proc práve Pojizerí a Jizerské hory se po Novém Yorku staly Cimrmanovým krajem nejmilejším. Bylo tomu tak teprve v dobe predpokládaného Cimrmanova stárí (nebo zralého veku) nebo je nutno hledat prameny této pomerne neobvyklé – alespon v Cimrmanove prípade – citové vazby, zasuty nekde mnohem hloubeji, v dobách detství, ci dokonce Járove dedicné predispozici?
Dlouho jsme si lámali hlavu nad pohnutkami, které vedly Cimrmana k tomu, aby se usadil v dome c.p.12 u kloboucníka Lešnera a aby pak v lesovne pod Mariánskou horou s mladou paní nadlesní Šmorancovou neúnavne secvicoval ochotnická predstavení… Nad tím, proc se v sále tanvaldského hotelu Labut marne snažil rozšírit nevzdelaným a zaostalým horalum kulturní obzory svojí nadcasovou hrou Posel svetla… Proc on, tehdy již svetoznámý myslitel, vedec, filozof, umelec a vynálezce dvoudílných dámských plavek a jogurtu, prijal velmi špatne placené místo vesnického ucitele v Liptákovské malotrídce…
Teprve díky dlouhodobé a nárocné badatelské práci jsme nalezli na všechny tyto otázky odpoved : šlo o tzv. „VOLÁNÍ RODU“ !
Jak jsme zjistili, Jára Cimrman absolvoval nekolikrát rocne a vždy o Svatodušních svátcích dlouhou peší túru z Liptákova až do Pasek nad Jizerou a zpet. O nárocnosti techto Cimrmanových cest svedcí podle našeho soudu nejlépe pasáž z Cimrmanovy pomerne neznámé autobiografické knihy „Snehem zapadlí vlastenci“, kterou mistr vydal nákladem vlastním. Jeden z celkového poctu trí takto vydaných výtisku zaslal Cimrman jako dárek k padesátým narozeninám svému méne úspešnému kolegovi, spisovateli povídek a románu s venkovskou tématikou K.V.Raisovi. Zbývající dva pak venoval ceské menšinové knihovne v Ceském Šumburku, která však bohužel následujícího dne vyhorela do základu... Když K.V.Rais tuto skutecnost zjistil, neváhal a vydal (pochopitelne bez souhlasu autora) toto Cimrmanovo dílo pod svým vlastním jménem, s drobnými (dalo by se ríci pouze kosmetickými) úpravami - zkrácené o jednu tretinu obsahu i titulu a pod zcela nenápaditým názvem „Zapadlí vlastenci“ Nechme však promluvit mistra samotného, citací z jeho rukopisné pozustalosti v níž bylo torzo knihy Snehem zapadlí vlastenci objeveno:
„Z Liptákova musil jsem se vydati ješte pred rozednením, s cistou hlavou, posnídav vydatne, pred tak dlouhou cestou. Pokud pocasí prálo, pribyl jsem již o polednách do tanvaldského hotelu U Labute, kde mne u vchodu vždy uctive vítal ceský vlastenec a hoteliér Horst Wototschek talírem husté Tlammenzuppe (drštková polévka) a rádne vychlazeným plzenským pivem, v zime pak porádným kotlíkem pravého caje s rumem. Také poctivý hovezí Uhersko-rakušák (madarský guláš s vídenským knedlíkem) byl zde casto podáván v míre vrchovaté! Horká bylinná pak povzbudila mé zažívání a zrychlila krok na další ceste…“
„Jelikož jídlo korenené i prudké stoupaní melo u mne za prícinu žízen prevelikou, nezbylo, než zastaviti se v útulném hostinci Stadt Paris, kde dobrou míru piva i likéru a koralky vlastní výroby hostinský vždy naléval. Posilnen pak pivem dobre vychlazeným a nekolika kalíšky místní speciality Zapfen (výluh ze zelených smrkových šišek naložených v žitné koralce) stoupaje opet do kopce k prekrásné vísce Príchovice, prepadala mne vždy po kratším výstupu nutkavá potreba usednouti. Též pak duši i oku lahodícím pohledem do údolí se pokochati a myšlénky v hlave výrící si utríditi! I usedl jsem vždy v techto místech, nedaleko cesty, skryt pred zvedavými pohledy a všetecnými otázkami náhodných poutníku a nutkání svému dal volný prubeh…“
Vyprávení pak pokracuje popisem dalších zajímavostí z Cimrmanovy cesty do Pasek nad Jizerou. Autor zde na 357 stranách napínavého textu strucne seznamuje ctenáre poutavou až poetickou formou s každodenními starostmi i radostmi místních skláru, textiláku, tkalcu, lesních delníku, pytláku, pašeráku, porodních dedku a bab korenárek, s interiéry restaurací a náleven v Tanvaldu, Korenove, Zlaté Olešnici, Príchovcích, Tesarove, Desné, Vysokém nad Jizerou, Pasekách nad Jizerou, Jablonecku a vubec s celým tehdejším prostým životem místních horalu, aby se pak v záveru této kapitoly vrátil k popisu svého putování z Liptákova do Pasek nad Jizerou:
„... a posilniti se po tak dlouhé štrapáci veru bylo me zapotreb!. Ješte že se mi vždy jakoby zázrakem do cesty postavil hostinec „Na Perdecku“, kde jsem lecjakým dobrým mokem mohl spláchnout všechen prach z té dlouhé cesty nebo jerabinkou ci puncem vyhnati mráz zpoza nehtu a šosu mého starického zimníku.
Na hory se už pomalu snášel vecer, když jsem pak rychlým krokem rázoval strání dolu, tam, kde na mne prvními zažehnutými svetélky prívetive poblikávala okna roubených chalup a ze štíhlé veže paseckého kostela zvonili klekání. Tam, ano tam jsem se casto vracel zavzpomínat na muže, jemuž vdecím za vše. Za svoji genialitu, za svuj talent, za vrozenou skromnost i za svoji budoucí nesmrtelnost...!“
Není pochyb o tom, a naši kolegové z Divadla Járy Cimrmana námi zjištená fakta nezpochybnili, že v této cásti své knihy, vyznává Mistr prostými slovy vrelý dík a lásku paseckému písmákovi, muzikusovi a kantorovi Venceslavu Metelkovi, kterému také pozdeji vzdal hold v dnes již témer svetove proslulé básni „Školní brašnicka“. Jak ale možná nevíte, tato básen byla puvodne Járou Cimrmanem napsána velmi specifickým, tzv. liptákovsko-paseckým nárecím, pricemž chybným prekladem, který provedl profesor Milon Cepelka, došlo k zásadnímu zkomolení textu, a to ve tretí a ctvrté sloce básne.
Nyní máte tedy možnost seznámit se správným prekladem této mistrovi básne tak, jak ji Jára Cimrman opravdu napsal:
Ma školní brašnicko
s penálem dreveným,
s tebou jsem chodíval
zeleným osením
V tobe jsem nosíval
vetšinou jednicky,
k poteše tatícka,
k poteše maticky
Ucitel Metelka
dávno již pod drnem
choulí se v hrobecku
v kabátku chatrném
Má školní brašnicko
s penálem dreveným,
jak se Ti Metelko,
jak se Ti odmením?
Vše cos me naucil
predám ted národu.
Semínka z brašnicky
vydají úrodu!
Vzhledem k výše uvedenému je nepochybné, že pokrevní predci Járy Cimrmana pocházejí z jizerskohorsko-krkonošsko-liptákovkého pohranicí, potažmo z Pasek nad Jizerou, pricemž tento fakt vrhá zcela nové svetlo na celou genealogii Járy Cimrmana a na základe našich zjištení bude tedy nutno prepsat všechny cimrmanologické ucebnice! Na záver seminární cásti naší cache se s Vámi rozloucíme citací z knihy „Mé detství s Járou“ sepsané docentem Jaroslavem Vozábem, podle vzpomínek Cimrmanovy žacky a pametnice paní Josefy Žaludové:
„Castokráte jsem si v živote vzpomnela na ty štastné chvíle, když jsme s panem ucitelem Cimrmanem draly perí v tom jeho SUPu a on nám vždycky ríkával: Pamatujte devcata, že s poctivostí dojdete nejdál! A nekdy také, spíše pro sebe, dodával: Napríklad moje matka s ní došla až do Pasek nad Jizerou…“
A nyní, po úvodním seminári, se mužete smele pustit do luštení našeho Cimrmanologického testu!
Odmenou za správné zodpovezení všech ctrnácti otázek budou doplnené souradnice místa pravidelného Cimrmanova odpocinku – Cimrmanovy vyhlídky a tedy i úkrytu naší cache!
Unikatni fotografie Cimrmanova dulniho zarizeni, ktere Mistr zkonstruoval a pouzival k doprave horniku na dole Marcela. Fotograf zde zastihl Cimrmana zcela na vrcholku veze, pri kontrole mazani lozisek hlavniho prevodoveho kola psim sadlem
Y = Císlo (oznacení) vlaku, kterým prijel a ze kterého vystoupil Premysl Hájek (vechtr ve výslužbe) ve stanici Stredoplky a který v této stanicce staví jen na požádání?
Z = „Sirotek je naše máma“ je jeden z nápisu odkrytých na zdi pri restaurátorských pracích v Liptákovské restauraci U Sirotku. Za kolikáté pivo jej Cimrman na zed napsal ? (doplnený nápis jakéhosi vandala „Sirotková je náš táta“ nezapocítávejte!)
O = Rok ve kterém napsal Cimrman hru „Nemý Bobeš“ pro svoji hereckou spolecnost Lipany ( v prosinci téhož roku se spolecnost Lipany rozpadla, nebot všichni herci se rozešli po okolních vesnicích delat Mikuláše a Cimrman jím pred tím zapomnel oznámit místo srazu) ?
P = Kolik centimetru (a to na milimetr presne – jak se presvedcili majitelé stavební firmy Zakoupil a Zboril, kterým Cimrman krokoval parcely) merilo DESET kroku Járy Cimrmana ?
R = V roce 1895 napsal Cimrman svoji sedmihodinovou operetní fresku PROSO. Toto své impozantní dílo prihlásil do velké mezinárodní souteže ve Vídni a do dalších osudu své operety již nezasáhl. Zasahovali však jiní! V porote souteže sedeli F.Lehár, O.Nedbal, A.Piskácek, B.Kálmán a Johan Strauss.
Jak starý byl tehdy Johan Strauss, když kricel: „Kdo je tu nejstarší, kdo je tu nejstarší...?“ a tloukl pri tom svým obcanským prukazem o stul ?
S = V celovecerním hororu Járy Cimrmana „Elektrická sesle“ nastínil Cimrman jako predobraz možného zneužití vedeckotechnické revoluce a technických vynálezu proti cloveku „elektrickou židli“. Podle Cimrmanova popisu byla židle napájena strídavým proudem o napetí ........ voltu ? (doplnte napetí ve Voltech)
T = Rada Cimrmanových pohádek vzbudila odpor – zvlášte u detí. Krome pohádek „Jak chudák do ješte vetší bídy prišel“ nebo „Kašpárkuv hrobecek“, to byl predevším syrový pohádkový horor
„O ……. tchyních“ (doplnte pocet tchyní)
U = Dalším z nápisu odkrytých pri restaurátorských pracích v Liptákovské restauraci U Sirotku je nápis „Nový York a Liptákov – obce mé nejmilejší“. Za kolikáté pivo jej Cimrman na zed napsal ?
M = Cimrman se pokoušel rovnež o uplatnení detektivního žánru v poezii. Pro recitacní sbor chovancu Státní veznice v Salcburku zkomponoval známou básen „ Maralík“ V této básni je bankovní lupic Maralík zadržen inspektorem Trachtou a jeho vernou pomocnicí fenkou Doubravou. Na kolik let byl v této básni Maralík za spáchanou loupež odsouzen? (kolik let vezení dostal ?)
N = Jedním z výrazných znaku Cimrmanovy kocovné herecké spolecnosti byl znacný pocet netalentovaných hercu. Pro tyto netalentované herce a herce-zacátecníky vytvoril Jára Cimrman takzvané „herecké Desatero“. Kolikátým pravidlem (bodem hereckého Desatera) v poradí byla poucka: „ Po nápovede neopakuj všechno! Nekteré vety patrí kolegum“ ?
D = Po prohraném soudním sporu s Ladislavem Stroupežnickým se Cimrman rozhodl venovat pri úpravách divadelních her pro svoji hereckou družinu zásadne autorum zahranicním nebo bezpecne mrtvým. Na kolik snížil Cimrman odvážne ve své úprave Cechovovy hry „Tri sestry“ pocet sester ?
K = Jizerské hory jsou díky castým srážkám tradicne bohaté na úrodu hub. Ve kterém roce se urodilo v Jizerských horách (krome dalších druhu) takové množství Lišky obecné, že tyto houby pokrývaly v hustých vrstvách celé stráne a nad obcí Kušlov se jeden takový pás utrhl a zcela zavalil usedlost rolníka Mrázka?
L = Ve kterém roce prokazatelne – podle záznamu v Liptákovské kronice (datum pravdepodobného príchodu Cimrmana do Liptákova stanovené uhlíkovou metodou z necistoty na podrážkách Cimrmanových bot provádenou docentem Vozábem nepocítejte!) prišel Jára Cimrman do Liptákova a ubytoval se v c.p.12 u kloboucníka Lešnera ?
F = Kolik mesícu byl Jára Cimrman veznen v Solnohradské veznici za autorství anekdoty „Císar pán v municním skladu“?
Vysvetlivky:
( - tj. odecti, + tj. pricti, x tj. vynásob)
A = Y x Z
B = O - P - R - S - T - U
C = M x N
D = D
E = K - L
F = F
N: 50 A B
E: 015 C DEF
Záverem ješte nekolik duležitých rad, doporucení a prání:
1.Cache je prístupná celorocne, nachází se však v nadmorské výšce okolo 700m.nm., proto je nutno pocítat s tím, že odlov v období prosinec-duben muže být z duvodu snehové pokrývky velmi komplikovaný, nekdy až nemožný.
2.Pri odlovu respektujte pravidla chování v prírode. Cache NENÍ Drive-in, prípadnou jízdou vozidlem po polních a lesních cestách na sebe zbytecne upoutáte pozornost a nevraživost místních usedlíku i chalupáru.
3.Dbejte zvýšené opatrnosti pri odlovu! Prestože se to nezdá, v okolí se mohou pohybovat všetecná dítka, mudlohoubari a okolní mudlochalupári.
4.Z okna nejblizsi chalupy by Vám nemelo hrozit bezprostřední nebezpečí a to i přes vyhnání autora cache z objektu jeho bývalou mudlomanželkou, nyní mudlonebožkou, která stále ještě trochu žije... O to vetší opatrnosti dbejte u všech ostatních osob a stavení!
5. Dbejte na peclivou likvidaci stop po odlovu.
6. Pri odlovu (zvlášte v teamu s detmi) nepodcenujte nebezpecí úrazu.
A to nejduležitejší na záver:
6. Cache „Cimrmanova vyhlídka“ je urcena VÝHRADNE pro výmenu a predmetu spojených s naším velikánem Járou Cimrmanem, jeho životem a dílem, jeho divadelními hrami a dobou ve které žil.
Výjimku z tohoto pravidla tvorí p o u z e TB, GC a CWG
DO CACHE CIMRMANOVA VYHLÍDKA PROTO PROSÍM NEVKLÁDEJTE PREDMETY, KTERÉ NESPLNUJÍ TUTO PODMÍNKU !!!!
Nemáte-li vhodný predmet na výmenu, zalogujte se a do logbooku uvedte pouze TNLN.
Dekuji všem za pochopení a respektování této prosby!
Mistrova posluhovacka Hanžlová byla smrtí Cimrmanovy družky, slepice Zory, tak otresena, že ješte téhož roku zakládá na její pocest stejnojmenný ženský spolek, který si kladl za cíl - krome boje za rovnoprávné postavení posluhovacek ve venkovských a mestských domácnostech - predevším prosazení celosvetového zákazu výroby a používání Cakovického praku, který, jak víme, se stal osudným práve slepici Zore!
TATO CACHE JE ZARAZENA V EDICI:
P.S.: V této souvislosti je treba zvlášte durazne odmítnout teorii vídenského profesora Fiedlera o tom, že Jára Cimrman byl vynálezcem tzv. Kinderei. Je pravda, že Cimrman v dobe, kdy v Liptákove žil se slepící Zorou (bežnou hradovou Vlaškou), pridával své družce do krmení drobné detské hracky jako napr. sklenenky, poutové prstýnky, korálky, rehtacky nebo barevné míce. Cimrman se totiž domníval, že se tyto predmety následne objeví ve snušce vajec. Z výtežku prodeje techto „Liptákovských vajec s prekvapením“ posluhovackou Hanžlovou na pojizerských jarmarcích a poutích pak hodlal Jára Cimrman financovat zahájení sériové výroby Cakovického praku. Nutno však konstatovat, že ani tento pokus (ostatne stejne jako všechny predchozí i následující pokusy provádené se slepicí Zorou) se nesetkal s úspechem. Pokud již vubec, a zde si otevrene priznejme že casto i za pomoci nezbytného domácího násilí, jeho družka slepice Zora predmety sežrala, nedošlo ani v jediném prípade k jejich následnému nálezu uvnitr sneseného vejce, ale ve zcela odlišném produktu Zorina slepicího organismu.