Lokalitu uvedl do literatury čáslavský muzejník Kliment Čermák svým článkem v Památkách archeologických (Čermák 1887, 420–421). Poslední zmínka v literatuře je ve Výzkumech v Čechách za rok 1972 (Sigl–Vokolek 1975: 197), kde je uvedena jako středověký hrádek bez nálezů keramického datovacího materiálu.
Podle nedávno nalezených keramických zlomků lze datovat do 2. pol. 13. století. Keramický materiál je technologicky i časově shodný s tím, který je znám z Čáslavi a především z nedalekých zaniklých sídliště u obcí Frýdnava a Stupárovice.
Lokalita byla čistě vojenského a obytného určení bez zemědělského zázemí. Pomístní název lokality zní „Na zámku.“
ROZMĚRY
Maximální příčné rozměry opevněného areálu činí 50 × 100 m. Val přetínající ostrožnu, jehož dochovaná výška je asi 1 m a šířka při základně cca 3 m, je porušen recentní cestou. Příkop, který spolu s ním přetíná ostrožnu je hluboký asi 0,5 m a široký cca 2 m, dobře patrný v terénu, i když na okrajích ostrožny jsou jeho obrysy setřeny erozí. Jižně, ve vzdálenosti asi 30 m prvního valu, jsou valy a příkopy vnitřního opevnění, podstatně mohutnější, vysoké i dnes kolem 4 m, příkopy hluboké cca 1 m a to i přesto, že jsou zčásti zanesené destrukcí a splachy.
Za opevněním následuje vlastní vnitřní areál o délce cca 60 m, jehož západní část byla v minulosti postižena činností kamenolomu, stejně jako valy a příkopy. Jižní část vnitřního areálu je zakončena vystupující rostlou masivní skálou. Východní část je dobře zachovalá, s patrným negativním terénním tvarem na okraji terénní hrany vnitřní části, o rozměrech cca 4 × 8 m, kde lze nalézt keramické zlomky. Patrně se jedná o zbytky zahloubeného objektu, snad „cisterny.“ Ve vnitřním areálu na první pohled upoutá členění na dvě části. Má přibližně obdélníkový tvar, v jihovýchodní části je popsaný zahloubený objekt, západní partie je zčásti odlámána kamenolomem. Severní část vnitřní plochy, nedotčená činností kamenolomu, má výrazně kruhovitý půdorys, vyvýšený cca o 1 m nad úroveň jižní části, o průměru přibližně 4 m. Na první pohled je destrukcí mohutné kamenné stavby, pravděpodobně věže, nejspíše kruhovitého půdorysu. Mohutné zaklíněné kameny jsou patrné pod mechem a vegetací.
Co se týče vstupní brány, zřejmě se nacházela při západním okraji opevněného areálu, jehož malá část byla odlámána kamenolomem a kde je patrná cesta směrem dovnitř. Vstup na opevněnou část byl patrně od její západní strany, která je podstatně strmější než strana východní, tudíž lépe hájitelná.
HISTORIE
Lesem pokrytá ostrožna obtékaná potokem nedaleko obcí Vrtěšice a Sirákovice skrývá pod mohutnými destrukcemi malý středověký hrad, který vznikl a zanikl v poměrně krátké době v průběhu 2. pol. 13. století.
Opevněná ostrožna byla přepažena šíjovým příkopem, přičemž materiál takto získaný posloužil k vytvoření náspu (valu č. I), pravděpodobně opatřeného kůlovou palisádou. Pravděpodobná je přítomnost zahloubeného objektu ve vnitřní části.
Naproti tomu existence čelní válcovité útočištné věže – bergfritu, která je typická pro české hrady 13. století společně s kamennými hradebními zdmi (velmi pravděpodobně na místě dnešních valů č. II. a III.) představuje pokročilý opevňovací prvek bez použití dřeva.
Co se týče celkové prostorové disposice opevněného areálu je zajímavé, že vlastní vnitřní část zřejmě neměla obvodovou kamennou zeď, nahrazovala ji kamenná hradba.
Hrad byl dostavěn a poté užíván jen krátkou dobu, maximálně několik desítek let. Proto představuje při své zachovalosti v lese zajímavý doklad venkovské hradní architektury 2. poloviny 13. st. Je příznivou okolností, že zřejmě vůbec nebyl v minulosti používán jako zdroj stavebního materiálu obyvatelstvem okolních obcí.
Písemné prameny o tomto hradu mlčí. Existuje teorie, že vznikl v souvislosti se zaniklým Vilémovským klášterem, který se nalézal cca 1 200 metrů JV. Lze předpokládat, že hrad ležel na pozemcích kláštera.
Ať byly okolnosti zániku hradu jakékoliv (nelze ani říci zdali vyhořel či ne), je za současného stavu poznání nejpravděpodobnější, že se tak stalo v souvislosti s vojenskou akcí buď v roce 1278 nebo těsně poté, protože dle pramenné zprávy (FRB II, 332), „z klášterů Prahy vzdálenějších Vilémov byl zhuben nejvíce.“
ROZMĚRY A ULOŽENÍ CACHE
Plastová schránka, cca 8x12 cm (viz foto).
Cache obsahuje tužku vždy při založení a po mých kontrolách. Jinak za její přítomnost nemohu ručit. Doporučuji nosit raději svou.
Pokud budeš mít pocit, žes naměřil souřadnice přesněji, využij prosím možnosti přidat je do svého logu. Díky.
LITERATURA
Bělohlav, J. 1911: Průvodce k podrobným mapám zemí koruny České, 22, Praha.
Birnbaumová, A.–Jansová, L. 1929: Soupis památek uměleckých a historických v politickém okrese Čáslavském, Praha.
Čermák, K. 1880: Zpráva jednatelova o činnosti archaeologického spolku „Včely čáslavské“ za rok 1879
Tomášek, M. 1995: Archeologický výzkum hradebního pásma v Čáslavi v roce 1993
ENGLISH
The castle hill „Na červenici“, cadastral territory Sirákovice (district of Havlíčkův Brod), East Bohemia. This is a publication of surface surveys of the medieval castle situated near the recent village Vrtěšice. The deserted medieval castle is situated in forest hill near of the Vohančický Creek. The castle is apparently datable to the period 1250–1280.
| KARMA |
Aktuální verze: místo č. 1, krabička c. 2 |
Aktuální stav: obnovena |
 |
Po adopci znovu v provozu... |
| KEŠKY |
Poslední editace listingu: 16.3.2019 |
Poslední kontrolní návštěva: 16.6.2021 |