EDIT: Keš byla v únoru 2015 adoptována, ale vše podstatné zůstává v původní podobě - jsou tedy platné i souřadnice a hint, které vám vydá wigo. Autorem cartridge je BlueDragonFS. Dávejte prosím na finálku pozor, ať nám chvíli vydrží. Není možné změnit souřadnice ve wigu, takže pokud by se ztrácela, tak bude muset do archivu. Díky a užijte si to :-)
- kotrdlenec (nový owner)

HUSITSTVÍ

Predstavuje hnutí vzešlá z reformního proudu v katolické církvi, které odvozuje svuj puvod od ucení Mistra Jana Husa a žádá dalekosáhlou reformu církve. Husité sami se nazývali kališníci, teprve pozdeji zacali používat i oznacení husité, které bylo zprvu pejorativní, a pozdeji utrakvisté.
Chronologicky se husitské války zarazují do 15. století. O dobe od 90. let 14. století do léta 1419 se obvykle hovorí jako o jakési predehre k pocátku husitské revoluce. Jako další predel je chápán rok 1427, kdy se upevnila hegemonie polních obcí a zároven v Praze probehl prevrat, který znamenal príklon k radikálnímu husitismu pražského soumestí. Radikálové ve svých rukou drželi politickou moc až do bitvy u Lipan v kvetnu 1434, jako konec další etapy je chápán rok 1436 a vyhlášení Basilejských kompaktát. Tento rok je tradicne i uváden jako konec husitských válek.

Upálení Jana Husa a následky

Roku 1410 byl zvolen rímským králem Zikmund Lucemburský. Situace v Ríši byla neklidná, navíc komplikována papežským schizmatem. Na Zikmundovo naléhání byl proto svolán kostnický koncil, který mel vyrešit problém trojpapežství. Cílem koncilu bylo také prodiskutovat reformu církve a zároven se vyporádat s herezemi. V rámci toho byl na koncil povolán i Jan Hus , který však již predem prohlásil papeže za antikrista, autoritu církevního soudu neuznal a verejne se odvolal ke Kristu. Husovo ucení bylo nakonec prohlášeno za herezi a jelikož Hus stále nebyl ochoten své ucení odvolat, byl predán svetské moci a 6. cervence 1415 pred kostnickými hradbami upálen. Zbylý popel vhodili katovi pacholci do reky Rýna. Po Husovi tak nezustalo nic, co by mohli jeho prívrženci uctívat. O rok pozdeji byl koncilem odsouzen na hranici také Mistr Jeroným Pražský, druhá nejvýznamnejší postava pražského reformního kruhu. Husovo upálení však melo zcela opacný úcinek, než koncil zamýšlel – místo toho, aby kacírské ucení zaniklo, zacalo se v ceských zemích rychle šírit a Hus zacal být uctíván jako mucedník. Symbolem hnutí se stal kalich, který mel symbolizovat jeden z požadavku hnutí – prijímání podobojí, jakožto výrazu rovnosti duchovních a laiku.
Situace se vyhrotila hlavne v Praze, kde se vudcem radikálne smýšlejících husitu stal kazatel Jan Želivský, který dosáhl svými strhujícími kázáními rychle velké obliby. Václav IV. se ješte pokusil vzestupu revolucních nálad zabránit a na radnici Nového Mesta pražského dosadil na pocátku cervna 1419 nové konšely, kterí zatkli nekolik novomestských husitu. Netrvalo dlouho a husité pod vedením Želivského napadli Novomestskou radnici a konšely vyházeli z oken a nekolik z nich ubili. Kronikári uvádejí, že po zpráve o této události postihl Václava IV. na Novém hradu záchvat hnevu, pod jehož vlivem mu rychle ubývalo sil, behem nekolika týdnu zemrel (16. srpna 1419). První pražská defenestrace byla pocátkem husitské revoluce, která prerostla v dlouholeté války. Po smrti Václava IV. se jediným právoplatným dedicem ceského trunu stal uherský a rímský král Zikmund. Šlechta, at katolická ci husitská, s tím v podstate souhlasila, ale v souladu s tehdejšími zvyklostmi byl vypracován seznam podmínek, za jakých mel Zikmund usednout na ceský trun. Tyto podmínky se ukázaly být pro Zikmunda, pokud by chtel v ceských zemích vládnout jako silný a nezávislý panovník, neprijatelné. Odjel tedy do Vratislavi, kde se zacal pripravovat na krížovou výpravu proti husitum.

Ctyri artikuly pražské

Splnením techto požadavku podminovala kališnická šlechta prijetí Zikmunda za ceského krále. V ostatních názorech se jednotlivé husitské skupiny výrazne lišily, což bylo prícinou vleklých neshod a taktéž ozbrojených konfliktu mezi nimi. Sjednotit se dokázaly pouze v prípade vnejšího ohrožení. Poprvé to bylo roku 1420, kdy papež Martin V. vyhlásil v podstate na Zikmundovu žádost proti husitum krížovou výpravu. Zikmund s vojskem sebraným ve Vratislavi, ke kterému se pripojila i ceská a moravská katolická šlechta, napadl vzápetí Cechy. Brzy dorazil až k Praze (zde cinilo jeho vojsko asi 30 000 mužu), obklícil ji a obsadil Hrad a Vyšehrad. V nejvyšší tísni požádali pražští husité o pomoc v Táboru. Tábori vedení Žižkou pritáhli do Prahy. Zásadním zvratem v obléhání a tím i celé krížové výpravy se stalo odražení Zikmundových sil, které se pokusily obsadit vrch Vítkov, címž by úplne odrízly Staré a Nové Mesto pražské od možnosti zásobování. Po tomto fiasku financne vycerpaný Zikmund od Prahy odtáhl, zustaly jen jeho posádky na Vyšehrade a Pražském hrade. Spojenému vojsku táboru a pražanu behem roku 1420 podarilo získat Vyšehrad a pod jeho hradbami znovu porazili Zikmunda (1. listopadu). Na jare 1421 husité prevzali kontrolu nad vetšinou královských a velkých poddanských mest ve stredních a východních a severozápadních Cechách (Rokycany, Chomutov, Kadan, Louny, Slaný, Beroun, Ceský Brod, Kourim, Kolín, Cáslav, Nymburk, Kutná Hora, Jaromer). Ta se stala základem pražského svazu. V cervnu 1421 kapitulovala i Zikmundova posádka na Pražském hrade. V cervnu 1421 se sešel v Cáslavi snem. Jeho úcastníci prijali ctyri artikuly pražské a odmítli Zikmunda, kterého obvinili ze zlocinu proti království a jeho obyvatelum, jako svého krále.
Do podzimu 1421 se výrazne konsolidovala táborská strana, která rázne skoncovala s ultraradikálními sektami pikartu a adamitu, jejichž ideály a praktiky hrozily ochromit politickou a vojenskou sílu Tábora. Naopak v Praze se v cervnu 1421 k moci dostal radikální knez Jan Želivský, od ríjna 1421 do jeho pádu v breznu 1422 se hovorí o otevrené Želivského diktature. Na podzim 1421 také ztroskotala druhá krížová výprava proti husitum, kterou inicioval kardinál Branda di Castiglione a ríšská mesta. K této výprave se pripojil i Zikmund Lucemburský a Albrecht Rakouský úspešným útokem na husitstvím ovlivnenou Moravu, odkud vytáhl smerem na Kutnou Horu. Pred spojeným husitským vojskem pražanu a táboru vedeným Žižkou ale ustoupil zpet do Nemeckého Brodu, který byl husity dobyt.
Na jare 1423 vyvrcholily pravdepodobne spory nekompromisního Žižky s táborskými knežími jeho odchodem do východních Cech, kde ze svých verných a pocetných východoceských husitu (orebitu) vytvoril nový svaz. Brzy ovládl velká východoceská mesta Hradec Králové (na úkor svého spojence Diviše Borka z Miletínka), Dvur Králové, Jaromer a Cáslav. Proti bojovne naladenému Žižkovi byla na podzim 1423 vytvorena svatohavelská koalice, kde se poprvé spojili umírnení kališníci s katolickou šlechtou. Její vojsko ale bylo Žižkou poraženo v cervnu 1424 v bitve u Malešova a prestože ten uvažoval o ovládnutí Prahy, nakonec se zapojil do jednání o mír zakoncených tzv. libenskou smlouvou a o neco pozdeji zdickými úmluvami. 11. ríjna 1424 Žižka behem tažení na Zikmundem ovládanou Moravu zemrel.
Brzy po Žižkove smrti došlo k porušení zdických dohod a táborský svaz, Žižkovi sirotci ted vedení Janem Hvezdou, receným Bzdinkou, a pražský svaz proti sobe vystoupily v boji o sféry vlivu. Bzdinka dokázal spojit táborský a východoceský svaz, stal se nejvyšším táborským hejtmanem a v ríjnu 1425 došlo k dohode i s pražským svazem. Prestože mezi jednotlivými svazy i nadále vládlo napetí, vytáhla jejich spojená vojska na jare 1426 proti Ústí nad Labem, v té dobe drženém saským markrabetem. Z Ríše proti nim vyrazilo vojsko složené ze saských, durynských a míšenských bojovníku: tretí krížová výprava. Ta byla v bitve 16. cervna 1426 krute poražena a mesto vzápetí dobyto a vypleneno.
Pro léta 1427 až 1431 je charakteristická jakási mocenská stabilita vytvorená soucinností všech husitských svazu. Od roku 1426 se v cele táborského svazu objevila výrazná osobnost kneze Prokopa Holého, který dokázal i vlivem svého puvodu udržovat živé kontakty s Prahou. V celní pozici u východoceského husitského svazu byl i nadále knez Ambrožek. Vedle výrazné duchovní mocenské složky (nekdy se hovorí o husitské teokracii) se pevne vydelila složka polních vojsk, která na rozdíl od pocátecních let revoluce disponovala v podstate profesionální vojenskou silou. V cele polních vojsk stálo nekolik hejtmanu, nad nimi nejvyšší hejtman. Dále každý husitský svaz disponoval množstvím ovládaných mest s jejich posádkami a množstvím spojeneckých šlechticu s jejich družinami. Stabilita v zemi byla dána i tím, že katolická šlechta již prakticky nedokázala vzdorovat husitským spojencum, jedinou výraznou katolickou enklávou krome panství Oldricha II. z Rožmberka zustala Plzen a její zázemí. Tato stabilizace umožnila zmenit taktiku, místo bránení husitství na území Cech zacali husité podnikat rejsy (spanilé jízdy) do Rakous, Ríše, vedlejších zemí Koruny ceské a horních Uher, které jim také umožnily hospodársky odlehcit neúrodami a válecnými útrapami znicené zemi. V roce 1427 došlo k organizaci již ctvrté krížové výpravy, tentokrát ze strany braniborského markrabete Fridricha. Do cela se vedle Fridricha postavil trevírský arcibiskup Otto z Ziegenheimu. Križáci pritáhli v srpnu 1427 až ke Stríbru, kde však vojsko tesne pred stretem s husitským vojskem zpanikarilo a uprchlo, cást i do Tachova, který byl následne vyplenen. Tento neúspech se jen stal podnetem k organizaci páté výpravy pod taktovkou papeže Martina V. a po jeho smrti Evžena IV. a kardinála Giuliana Cesariniho. Ta, pod vedením Fridricha Hohenzollernského, vtrhla do Cech v srpnu 1431. Pocetné vojsko oblehlo Domažlice a chystalo se je dobýt. Jakmile však križáci zaslechli hrmot kol blížících se vozu husitského vojska a písen Ktož jsú boží bojovníci, obrátili se dle legendy v panice na útek. V breznu 1431 došlo k prvním, zatím neúspešným, domluvám v Chebu mezi Zikmundem Lucemburským a husitskou delegací na podmínkách husitské úcasti na krátce predtím vyhlášeném církevním koncilu v Basileji. Zároven ovšem pokracovaly na papežské strane prípravy na pátou krížovou výpravu.

Basilejská jednání

Porážka poslední krížové výpravy vedla kardinála a fakticky i hlavního predsedajícího koncilu Giuliana Cesariniho a další úcastníky k presvedcení, že je nutné husity pozvat k jednání. Husité návrh prijali ovšem s žádostí o predbežnou schuzku, kde by se stanovily podmínky jednání. Ta úspešne probehla v dubnu a kvetnu 1432 v Chebu ( viz chebské úmluvy). Husitskému poselstvu složenému z duchovních i svetských zástupcu všech svazu se v Basileji (leden-duben 1433) nepodarilo prosadit svuj požadavek na uznání ctyr artikul v celoevropském (resp. celokrestanském) kontextu, obe strany spíše sondovaly pozici svého protivníka a v jednáních se nadále pokracovalo v Praze behem svatotrojického snemu v cervnu 1433, zástupci husitu ovšem již zmenili strategii a žádali o závaznost artikul pro všechny obyvatele ceských zemí. V této dobe došlo k výraznejšímu rozkolu mezi umírnenými husity a radikálními bloky. Zeme si nutne po rade neúrodných let, v dusledku válecných útrap a hospodárské blokády potrebovala odpocinout. V jednání s koncilem svou šanci videlo i kališnické panstvo, které mohlo upevnit své mocenské pozice vuci radikálum. Ti naopak jednak z hlediska svých ideových, ale i ciste praktických pozic (profesionální vojáci si dokázali jen težko predstavit život bez válecných konfliktu, pozice katolíku v zemi byla již nekolik let zoufalá) nebyli ochotni vyjít vstríc požadavkum koncilu. Rozkol vyvrcholil behem jara 1434, kdy došlo k rozdelení husitu do svou bloku. Husitská pravice a stred, pod vedením nedávno zvoleného zemského správce Aleše Vreštovského, se koalicne spojila s katolíky a husitské radikály na konci kvetna 1434 porazila v bitve u Lipan. Touto porážkou byla radikální polní vojska vyloucena z politického rozhodování o osudech zeme, což otevrelo cestu k dohode s basilejským koncilem a se Zikmundem Lucemburským; kompaktáta ve své umírnené podobe byla slavnostne prijata a vyhlášena 5. cervence 1436 v Jihlave (jihlavské dohody) za úcasti rímského císare a koncilního legáta.

Jan Žižka z Trocnova a Kalicha

(1360 Trocnov – 11. ríjna 1424 u Pribyslavi)

Známý ceský válecník, stal se tvurcem vojenské defenzívní taktiky, opírající se o vozovou hradbu. Nejvíce se stal známým na samém sklonku svého života, kdy se postavil na stranu husitu a stal se jejich vojevudcem. Jako vrchní hejtman táboritu a pozdeji sirotku nebyl nikdy poražen. Jeho neporazitelnost byla založena nejen na válecnickém umu, ale také na tvrde dodržované disciplíne (za porušení dispciplíny byly kruté tresty) jím vedených vojsk. Protivníci ho nazývali „potvora ohyzdná“, „krvavý Herodes“, „psanec“ a „svatokrádce“, zatímco príznivci „hejtman nadmíru odvážný, udatný, smelý a vážný“.

WHERIGO

Nový projekt Groundspeaku pro vytvárení a hraní dobrodružných her (adventur) s využitím GPS prímo v reálném svete namísto napr. na PC. S využitím do GPS zarízení nahrané Wherigo cartridge (sestaveného programu pro danou hru) registrované na www.wherigo.com tak muže geocacher prímo v terénu interagovat s objekty na ceste, které potká, tj. napríklad až na daném míste dle toho, co vidí, rozhodovat, co bude dále, ci se naopak dozvedet další možnosti postupu dle zjištených indicií.

Wherigo geocache

Jelikož je podle me Wherigo velice dobrý nápad, tak jsem se rozhodl ho aktivne podporovat. Prosím tedy prosím o vetší množství Wherigo keší na našem území.

GEOCACHE

Velké díky pri vytvárení této cartridge patrí nekolika osobám. Nacházejí se zde ale dve, které se podílely dve, kterým patrí nejvetší dík. Je to Fanda199, která mi poskytla velmi vycerpávající zasvecení do Wherigo Builderu. Tou druhou osobou je moje spolužacka Šárka, která doplnila cartridge rucne kreslenými obrázky. Ceká Vás "mise" v historickém centru Tábora, pri které se prenesete samozrejme do dob husitských. Doufám, že se Vám bude hra líbit a pokud se vyskytne nejaká komplikace, tak na Wherigo nezanevrete, protože to bude 100% chyba na mé strane a rád ji odstraním. Prosil bych i dávku trpelivosti, protože je to muj první pokus o tuto cache. Proto prosím nenadávejte na jednoduchost a príbehovost cartridge. Casem s novými verzemi se to zlepší, slibuji.

Preji dobrý signál a hezký zážitek

K úspešnému odemcení hry na whreigo.com je nutné ze získaného kódu odmazat poslední znak. Zadává se tedy pouze 15 znaku.

STAHUJTE ZDE