HISTORIE STRAHOVSKEHO TUNELU
O stavbe automobilového tunelu pod Strahovem zacalo mesto uvažovat zacátkem sedmdesátých let. Stavba byla zahájena v roce 1985, pruzkumná štola se však zacala razit již v roce 1979. Po rozsáhlých demolicích v okolí Švédské ulice zacal Metrostav razit tunel od jihu a zároven i ze stredu smerem k severu. Úplne proražen byl v roce 1991.
V roce 1992 muselo být z financních duvodu tempo výstavby tunelu podstatne zvolneno. Rychleji mohla výstavba pokracovat až po vydání první emise mestských obligací v polovine roku 1994. Tunel byl dostaven v roce 1997, otevren v listopadu téhož roku.
Na výstavbe strahovského tunelu pracovalo v nekterých chvílích najednou až pet set lidí. Krome Metrostavu, který byl generálním dodavatelem, se na stavbe podílelo dalších nekolik desítek firem. Napríklad Vojenské stavby razily polovinu tunelu. Investicní náklady samotného tunelu cinily témer pet miliard korun, další miliardy stály ci ješte stát budou související stavby umožnující napojení tunelu na stávající komunikace, predevším pak mimoúrovnová križovatka na severní strane portálu (Malovanka).
Tunel, s denní kapacitou 43.000 vozidel, je soucástí vnitrního pražského okruhu, která spojuje Smíchov s pomezím Brevnova a Strešovic. Na jižní strane na nej navazuje tunel Mrázovka, na opacném konci se v soucasné dobe zacala budovat soustava tunelu, která by mela být hotova v roce 2011 a umožnit podzemní prujezd pres Letnou a Stromovku až na druhý breh Vltavy v Troji (tzv. tunelový komplex Blanka).
Strahovský tunel je dva kilometry dlouhý, z toho ražená cást má délku 1544 metru a hloubená 460 metru. Tvorí jej dva samostatné tubusy s dvema jízdními pruhy (plánován byl i tubus tretí, realizován ale nebyl - v budoucnosti je jeho výstavba možná). Tunel má prícný rez 125 m2, podjezdovou výšku 4,8 metru a podélný sklon 3,2 procenta.
Tunel patrí k nejmodernejším v Cesku a je považován i za jeden z nejbezpecnejších. Je vybaven vzduchotechnikou, kamerovým systémem, merením emisí, požární signalizací i únikovými zónami. Obe tunelové roury jsou hermeticky uzavíratelné, tudíž lze podzemní prostory docasne využívat i jako obrí kryty. Približne uprostred tunelu navazují na obe trouby vetrací šachty. Podle informací z roku 2004 stojí provoz a bežná údržba Strahovského tunelu pražskou Technickou správu komunikaci (TSK) 22 milionu korun rocne.
Stavba Strahovského tunelu svého casu vyvolávala radu protichudných názoru a emocí. Dílo melo predevším ulehcit doprave v pretížené cásti metropole, zlepšit životní prostredí, snížit exhalace a hluk. Kritici stavby však poukazovali na skutecnost, že nenavazuje na další komunikace, a tedy sám o sobe historické cásti neuleví. Proti smíchovskému vyústení tunelu se dlouhou dobu stavel hygienik hlavního mesta Prahy, svuj souhlas vydal teprve v zárí 1995.
ZPET KE STADIONU ANEB RIDICI CENTRUM A VZDUCHOTECHNIKA
Vetší budova vedle stadionu je jakýsi mozek celého tunelu, energocentrum s rídícím strediskem. Vedlejší krychle vlastne ani není dum, nýbrž jakási obrí skorápka postavená nad mohutnou vetrací šachtou. Tou je nasáván vzduch do komplikovaného systému vzduchotechniky a rozváden do celého systému tunelu. Dve štíhlé veže pak mají opacný úkol, jsou to 48 metru vysoké komíny, kterými se odvádí vzduch z podzemí. Vzduch se pochopitelne nepohybuje podzemím samovolne, ale je pohánen systémem obrích ci menších turbín. Turbín je celkem jedenáct (mají prumer 2,24 a 2,8 m).
Pri plném výkonu jediná velká turbína nasaje 220 m3/s, a to motorem s výkonem 630 kW. Hluk, který bežící turbíny vydávají, je ohlušující (kolem 95 dB) a je nezbytné ho snižovat zvláštními tlumici na úroven pod 40 dB. Vzduch je postupne veden až do mezistropu nad obema tunely a po provetrání dopravního prostoru odváden kanálem znecišteného vzduchu pres strojovnu vzduchotechniky ven. Vetrací zarízení není pochopitelne neustále v provozu, obsah škodlivin je nepretržite monitorován z rídícího strediska a pocítac spouští turbíny až v okamžiku, kdy merené veliciny dosáhnou urcitých hodnot.
DOPRAVA KE KESI
zastavka Stadion Strahov
BUS 143 smer z Dejvicka (metro A)
BUS 191 smer z Andel (metro B)
BUS 176 smer z Karlovo namesti (metro B)
BUS 510 smer z Karlovo namesti/letiste (nocni)
zdroj: www.praha6.cz, www.iabc.cz
HISTORIE KEŠE
06.3.2022 adopce keše
13.3.2022 změna souřadnic a parametrů
13.3.2022 umístění nové krabičky do terénu
! VEMTE SI PROSIM SVOJI TUZKU
keska je soucasti serie Ceske rekordy