-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Po ukázce industriálních Bartovic na
Znovuzrození, válecných Bartovic v
Bartovických pomnících a
prírodních Bartovic v Kuletého Lenina
Bartovickém vodním díle tady máme
další díl putování po
Bartovicích, tentokráte historických.
Malý úvod do historie Bartovic (možno
preskocit):
Nejstarší písemnou zprávou o
Bartovicích obsahuje soupis desátku
vratislavského biskupství asi z roku 1305
(uvádí se pod názvem Bertoltowitz). Nelze
vyloucit, že na rozhraní 13. a 14. století
náležely spolu se Šenovem puvodne
šlechtickému lužickému rodu Baruthu. Tyto
vsi byly patrne již ve 14. století majetky
šlechtickými, nikoli knížecími. V
dobe soupisu nebyla ješte dokoncena kolonizace vsi,
ponevadž se neuvádí její velikost jako u
vsí starších. Lze tedy predpokládat,
že byly založeny na konci 13. století.
V roce 1411 prodal Ješek Kornic svou ves Bartovice
(Bartelsdorf) Ondreji z Tvorkova, majiteli
bohumínského a polskoostravského
panství. Soucástí polskoostravského
panství (viz dejiny Slezské Ostravy) zustaly až
do poloviny 17. století, kdy je koupil spolu s jedním
dílem Radvanic a Lipinou majitel šenovského
panství Jan Skrbenský z Hrište, jenž je
odkázal svému synu Janu Jaroslavu.
Šenovský velkostatek s pridruženými
statky (též Bartovicemi) prodal baron Antonín
Skrbenský v roce 1867 Františce Fattoni,
jejíž dcera Ema Marie je v roce 1893 prodala za 750 000
zl. hrabeti Jindrichu Larisch-Mönnichovi z Karviné. Pri
první pozemkové reforme v roce 1925 podlehl
záboru témer celý Larisch-Mönnichuv
pozemkový majetek a V roce 1948 pri druhé
pozemkové reforme byl zestátnen zbytkový
statek ,,Anna“. Pri polské okupaci
Tešínska v ríjnu 1938 byla k polskému
státu pripojena též cást
zdejší obce o výmere 66 ha se 14 domy a 80
obyvateli.
Bartovice patrily pod rímskokatolickou farnost v
Šenove. Deti z Bartovic chodily do školy v
Šenove až do roku 1886, kdy byla zrízena
základní škola v míste.
Bartovice mely v obecní peceti puvodne doprava
krácejícího bájeslovného
okrídleného ptáka Noha (gryfa) s telem lva a
hlavou ptáka, který držel v parátech
kartuš s písmenem B. Nejstarší
dochovaná pecet s tímto obrazcem je z roku 1734. Na
obecní peceti z roku 1820 je jednonohý muž
(žebrák) s protézou, jenž stojí pod
stromem a drží v pravé ruce berli a levou se
pridržuje kmene, aby neupadl. Vpravo od berle je postaveno
kolo, vlevo od stromu radlice.
Jméno Bartovice je odvozeno od jména lokátora
Bertolda nebo Bartolomeje.
Obec Bartovice byla pripojena k mestu Ostrave dne 1. cervence
1960.
Tak a ted k samotnému putování po
Bartovicích:
Zacínáme na úvodních
souradnicích. Tady vidíme ozdravné centrum
Ješterka, pred kterým zde stálo
koupalište a ješte predtím panská
hospoda nazývaná ,,Na Jašcurce“ kde roku
1895 zemrel pod koly konského povozu
arciknížecí celedín Bardon.
Básník Petr Bezruc se dal touto
událostí inspirovat ve své
nejznámejší balade Marycka Magdonova. Premenil
príjmení Bardone na Magdona, zmenil také
také prícinu jeho smrti a použil této
tragické události ve verších.
,,Šel starý Magdon z Ostravy domu, v bartovské
harende vecer se stavil, s rozbitou lebkou do príkopy
pad.“ Zajímavé, ale my tu spíše
hledáme císlo 239 které bude
startovací. Odtud budeme pokracovat k císlu 227 pred
kterým odbocíme vlevo a všimneme si, kdy byl
postaven krížek který tu stojí (A).
Napojíme se na císlo 1 a pokracujeme až k
císlu 12. Tady stojí areál, zahalený
tajemstvím a nevrlými strážci a tak kdo
napíše první co to je, bylo, bude, bude
mít u me nekdy pri nejakém setkání pivo
:-). Vás by však melo zajímat jaká je
max. povolená rychlost uvnitr areálu (B).
Ted nám kousek chybí, ale neváháme a
pokracujeme dále brezovou alejí až
narazíme na císlo 35. Udeláme si malou odbocku
k císlu 35/1 a koukneme na malebný Bartovický
hrbitov, postavený v roce 1921 po urputných
hádkách v zastupitelstvu. Pri hlasování
hrál nakonec kladnou roli fakt, že pozemek bude velmi
levne podstoupen z majetku bývalého hrabete ,
nyní obcana Larysche a že polohový plán a
stavební projekt márnice zhotoví zdarma pan
ucitel Jungbauer. Nic se nerodí lehce… Ale vás
zase zajímá spíš neco jiného,
treba kolik hnedých pruhu je nad vraty márnice?
(C).
Tak a zpet k císlu 35, u císla 36 odbocíme
doprava a pokracujeme až k císlu 49 a tady máme
kaplicku svaté Anny a svatého Jáchyma,
která byla postavena v roce 1834 na obecní
náklady. Zvon váží 32 kg a je ozdoben
reliéfem svatého Jirí a listový
ornament obepíná horní cást zvonu. Za
první svetové války se na tento zvon zapomnelo
a jako zázrakem unikl roztavení. 19. brezna 1942 byl
ze zvonice snat pro úcely válecné, ale
když v roce 1945 hledal pan Borovec z Vratimova na
skládce zvonu v Praze kostelní zvony vlastní
obce, upoutal jej zvonek s nemeckým nápisem Bartovic
a v polovine ríjna roku 1945 se zvon opet rozeznel.
Zajímavé… Kolik okýnek je na
vstupních dverích do kaplicky? (D)
Ted se porádne rozhlédnete, najdete císlo 1 a
pokracujte až k císlu 17. Po ceste, u císla 16,
mužete po levé strane videt starou drevjanku. Za
císlem 17 odbocíme doleva a pripojíme se na
císlo 14. V križovatce si všimneme
cyklo-rozcestníku – kolik je na nem šipek?
(E).
Pokracujeme až k císlu 1 (je trochu schované),
na križovatce se dáme vpravo a jedeme k císlu
12. Dneska tu stojí prumyslový areál, ale
dríve tu stál Bartovický zámek,
který dal postavit Jan Skrbenský a který
sloužil až do roku 1738 za sídlo správy
bartovického panství. Posledním majitelem
tohoto panství, k nemuž patrily vsi Bartovice a
Radvanice, byl Jan Maxmilián Bohuslav Skrbenský z
Hrište, který je v roce 1738 prodal za 39 000 zl.
majiteli šenovského panství Františku
Skrbenskému z Hrište. Bartovice zustaly pak ve svazku
šenovského panství až do roku 1848.
Pozdeji se Bartovickému zámku zacalo ríkat
dvur Annin. Kolem zámku se rozkládala na ploše
sedmi hektaru zahrada pyšnící se
nádhernými kvety, okrasnými stromy i keri.
Zátiší lemovaly rozložité koruny
lip a dubu. Na svahu pod zámkem se rozkládala
bažantnice a na východ od ní stávala
bartovická hájovna. Ze zámku prý vedla
klenutá chodba, východ z nouze pro prípad
nebezpecí. Kamenná chodba mela
jihozápadní smer a vycházela na povrch v
lesíku na vzdálenejším míste
„Podzámcí“. Vzhledem k tomu, že
jižní a jihovýchodní cást
areálu dvora, kde se budovy související s
historií Bartovického zámku nacházely,
byla bez provedení archeologického pruzkumu zborena,
nelze dnes již o historii zámku nic vypátrat.
Ale vy by jste mohli vypátrat z kolika dílu je
postaven plot kolem stožáru (F).
Pokracujeme dále porád z kopce abychom za
císlem B39 odbocili první odbockou doprava. U B36 si
po pravé strane prohlídneme další
drevjanku a na císle B37 nám trat koncí.
Motorizovaní lovci budou muset najít jinou cestu jak
se dostat dále. Ostatní pokracují dále
pres mostek doprava kolem rybnícku. Na strome tu visí
cedule – kolik má rádku? (G).
Jdeme dále po pešine, držíme se
porád vpravo, až dorazíme k budove staré
školy v Šenove. Tato budova byla postavena v roce (H)
sloužila nejen pro místní deti, ale i pro deti z
širokého okolí. Ucit se v ní prestalo
po 145 letech.
Od budovy školy je videt kostel Prozretelnosti
Boží, pod který byli bartovictí
poddaní církevne „prifareni“.
Honosná a okázalá rokoková stavba,
Rokokový chrám na pudorysu oválu,
nazývaný casto Perlou Slezska, byl vystaven z podnetu
Karla Františka barona Skrbenského z
Hríšte. My se presuneme do jeho stínu,
zjistíme v kterém roce byl postaven (I) a
vyluštíme si souradnice finále:
To se nachází na:
49°47,(H-I-92)(D-B-E)(A/387)
18°22,(F+1-E)(G)(C)
Pro ty, co historie Bartovic moc nezajímá:
Tato cache je "BF friendly"
Additional Hints
(Decrypt)
Cbq pvuybibh míqxbh