Nenápadne, bez povšimnutí, po více než ctyri staletí
privádí do Domažlic vodu ze svahu Cerchova. Nedosahuje rozmeru
a vehlasu jako kanály postavené Rosenauerem na Šumave, presto
dodnes ukazuje hospodárskou obratnost, predvídavost, cílevedomost a
um tehdejších domažlických obcanu.
Náhon Teplé Bystrice - nekdy
též uvádený jako Mlynárská stoka
Lesy Mesta Domažlic mají vzhledem ke své poloze
duležitou vodohospodárskou funkci. Na úbocí Cerchova pramení
Chladná Bystrice, jejíž vody jsou odvádeny pres Furth im Wald
do Dunaje a dále do Cerného more, Cerný potok, jehož vody jsou
odvádeny do Dunaje pres Waldmunchen a Teplá Bystrice, kde cást vody
protéká rovnež do Furth im Waldu a cást je odvádená do
Domažlic umelým náhonem.
Jde o historicky a po celá staletí i hospodársky významné 16 km
dlouhé vodní dílo, jehož vybudování povolil domažlickým
meštanum již v roce 1571 císar Maximilián II. V
minulosti byla voda z náhonu velmi intenzivne využívána pro
pohon šlejfu a mlýnu, napájení mestských vodovodu a obranných
príkopu, ješte v minulém století po nekolik desetiletí i jako
významná zásobárna pitné vody pro Mesto Domažlice.
Udržovaný, cca 1,5 m široký náhon se vine a
proplétá na mnoha místech se železnicní tratí Domažlice -
Furth a pokud pojedete z Domažlic po cyklostezce na Babylon,
mužete se osvežit jeho cirou vodou, plnou pstruhu.
Až do roku 1985 byl na toku drevený akvadukt, který prevádel
vodu pres železnicní trat Domažlice - Planá. Akvadukt byl
zrušen a voda svedena do koryta potoka Zubriny asi 4 km pred
puvodním vtokem. Zbývající cást náhonu, nyní již bez vody,
byla dílem ponechána osudu a v Domažlicích samých zmizela pod
mestskou zástavbou. Jen dva z mnohých drívejších
domažlických mlýnu ješte stojí a spolu s mohutnou vrbou
na zahrade základní školy v ulici Msgre. Staška
pripomínají pametníkum zmizelý "potucek".
Pod Chodským hradem v Domažlicích nedaleko lávky Na ostruvku
mužete i dnes videt ústí kamenného tunýlku kterým vtékala voda
z náhonu do Zubriny.
K vybudování díla se vztahuje známá legenda popisovaná v díle
nejvetšího chodského spisovatele J. Š. Baara "Povesti z
Chodska", kde provinilec Brychta z Postrekova pod hrozbou smrti za
provedení hruzného cinu ukazuje domažlickým trasu budoucího
náhonu a tímto si zachranuje život.
Místo, kam vás privede hledání cache, leží na trase cesty
novomanželu Králových z Klencí do Furthu, kterou popisuje
rovnež J. Š. Baar.
Dej této povídky se odehrává o nekolik staletí pozdeji - v roce
1846 - a stává se po roce 1990 v naší vlasti motivací k
porádání již tradicní Peší poute z Klencí do Furthu,
které se každorocne zúcastnuje nekolik stovek poutníku z obou
stran státní hranice.
Pout slouží zejména jako vzpomínková akce na spisovatele J. S.
Baara, klenecského rodáka, nejvetší osobnosti zdejšího
kraje. Hlavní význam poute však spocívá v obnovení a
udržování dobrých sousedských vztahu mezi obema národy, svým
zpusobem presahujícím hranice tohoto regionu.
Zakladatelem a hlavním organizátorem této akce byl pan Oskar Kögler
z Furth im Wald, dnes pokracují v jeho stopách mestys Klencí pod
Cerchovem, mesta Furth im Wald a Domažlice a turistické
organizace z techto družebních mest.
Zdroj: infotabule u kanálu + www
Cache je umístena na okraji Chránené krajinné oblasti Ceský les u
lesní cesty, po která vede znacená žlutá turistická trasa
Klencí - Pec - Ceská Kubice. Pro cyklisty je vhodnejší jet po
asfaltové silnici (zákaz vjezdu mot. vozidel) na Bystrici.
Jízdu si v léte mužete prodloužit a po slušné
asfaltce (vedoucí za železnou oponou - sem už nemohli ani
vojáci PS - jen lampasáci) objet celý Cerchov – nemá to
chybu!
Auto nechte bud na Babylone, nebo na odbocce ze silnice I/26 - je
tam pár metru pred zákazem vjezdu.
Nekde vede kanál "nad" terénem,
nekde v romantické rokli.
Köglerovo zastavení