Suchdolský poklad - tajemný obraz
POZOR: Na úvodních souradnicích v záhlaví keš nehledejte, byli byste zbytecne smutní, protože byste tam žádnou nenašli.
Pri odlovu se snažte, prosím, být maximálne opatrní, neb oko mudly nikdy nespí!
Pozor, od 2. listopadu byla keš kompletně předělána. Byla přidána stage a finále je nyní jinde.
Vítejte v Suchdole!
V obci, o níž se písemné prameny zminují již v roce 1266. Nachází se približne 8km západne od Kutné Hory, nebo chcete-li 10km jihovýchodne od Kolína, v nadmorské výšce približne 365 metru. V dnešní dobe žije v obci kolem 1089 obyvatel. Pod správu suchdola patrí i nekolik menších vesnicek v okolí. Jsou to Dobren, Malenovice, Solopysky a Vysoká. Vysoká nedostala svuj název jen tak, nachází se ve výšce 430 metru nad morem a je z ní krásný výhled na okolí. Zvlášte na Suchdol, Cervené Pecky, Kolín, Ratbor a ostatní polabská místa. Za dobré viditelnosti lze sparit i hrad Trosky, Bezdez, vysílac na Ještedu, nebo Krkonoše. Když už se rozhodnete Vysokou navštívit a ješte nemáte uloveny tamejší povedené kešky GC19JQG a GC13H8G
, které se nacházejí na stejnojmenném vrchu, doporucuji jejich odlov.
Nás bude ale nejvíc zajímat nejduležitejší cást - Suchdol samotný.
Obec je urcite zajímavá pro svou historii, ale mnohem víc zaujmou architektonické památky.
Když dnes prijíždíte do Suchdola, at už cílene, nebo jste sem náhodou zabloudili, nejde si nevšimnout malebné návsi. Nachází se tu hned nekolik zajímavých, histroických staveb.
Zcela urcite si všimnete suchdolského zámku
První zmínky pocházejí již z roku 1402, kdy býval ješte tvrzí ctvercového pudorysu, jejíž vrcholy ukazovaly presne svetové strany. Byla to tenkrát bourlivá léta, proto byla tvrz chránena vodním príkopem, valem a hradbou. Dovnitr se dalo dostat pres most, který se nacházel u vchodu na severovýchode. Majitel Petr Píšek zrejme nechtel nic nechat náhode a proto vybavil tvrz veží, která chránila hlavní vchod. Z jedné strany k veži a z druhé k hradbám priléhal jednopatrový gotický palác a opodál stávala hospodárská budova a menší vež. V dnešních dobách se nám z tvrze dochovaly jen cásti nádvorních a obvodových zdí a cást brány. Doba husitských válek minula a majitelé se rychle stríídali tvrz se nakonec dostala do rukou nových majitelu - Rodiny Popelových. Ti ji behem svého pusobení nechali prestavet na renesancní zámecek. Prestavba spocívala v kompletním predelání všech obytných prostor ve veži a paláci v renesancním stylu a prístavba nového krídla na jihozápade. Celý objekt dostal novou sgrafitovou fasádu, kterou mužete obdivovat dodnes. Roku 1571 byl Jan Popel nucen kvuli dluhum Suchdol prodat, což nezznamenalo nic jiného, než že pro zámek zacaly krušné casy. Do 18. století zámek znenil spousty majitelu a bohužel zpustl.
Až roku 1738, kdy ho koupil profesor pražské univerzity Václav Neumann z Puchholce, se zámecku zacalo blýskat na lepší casy. Jako obytnou cást si majitel zvolil jihozápadní krídlo. nechal barokne upravit. I z této éry se dochovaly nekteré prvky. Po Neumannove smrti byl opet zámek prodán a opet zmenil nekolik majitelu. Chátral. Byl používán jako sklad, sýpka a koncem 19. století byl na míste hospodárské budovy vystaven kravín. Roku 1925 získala zámek obec a kravín byl prestaven na sokolonu. V roce 1946 byla v zámku zrízena škola. Na prelomu 50. a 60. let probíhala na zámku rekonstrukce, která mela za následek opravu jihovýchodní cásti, kdy zde vznikly nové byty, knihovna a obradní sín obecního úradu. V roce 1962 byla stržena barokní zahradní zed zámku a zahrada propojena s prostorem návsi, jak mužeme videt i dnes.
Stejne jako vetšina ostatních obcí, má i Suchdol vlastní kostel.
Tento je zasvecen Sv. Markéte. Kostel byl postaven v 2. polovine 13. století. V letech 1746-7 byl na náklady Václava Neumanna z Puchholze barokne prestaven. Prestavba se týkala nového zastrešení veže, byla vymenena okna, zmenena fasáda a pristavena predsín. Jednolodní obdélný kostel se západní hranolovou veží a pravoúhlým presbytárem, v jehož východní stene je zazdeno gotické okno s kružbou. Pri jižní stene presbytáre je gotická sakristie. Vež je trípatrová, s nárožními pilastry, krytá plechovou cibulovou bání. Okna lodi jsou pulkruhovitá a kasulovitá, pri veži je barokní predsín.
Presbytár z 2. pol. 13. století je sklenut krížovou žebrovou klenbou, lod je plochostropá s drevenou kruchtou. Predsín je sklenuta valene, do lodi se otevírá gotickým hrotitým profilovaným portálem z 2. pol. 13. století.
Zarízení kostela je barokní, z doby kolem roku 1740, bocní oltáre pseudobarokní se staršími barokními obrazy. V jižní stene sakristie je zazdeno nekolik renesancních náhrobku, z nichž vyniká znakový náhrobek Anny Strakové z Nedabylic z roku 1615.
Další zajímavý objekt na návsi je fara.
Fara je barokní patrová budova s bránou z roku 1748, upravena roku 1804.
Nedaleko fary se nachází mezi stromy v parcíku kamenný pranýr.
Mezi kostelem a zámeckem stojí meštanský dum.
Jednopatrový barokní dum ctvercového pudorysu se slunecními hodinami zde byl postaven ve2. polovine 18. století.Dum má mansardovou strechu s vikýrem v jižním prucelí.Každá fasáda je clenena dvojicí oken v jednotlivých podlažích, v jižním prucelí mezi okny 1. patra je nika se sochou. V 90. letech 20. století byl dum opraven a adaptován k obytným úcelum.
Během rekonstrukce jednoho z domů byl u popelnic nalezen tento vyhozený obraz, o kterém se kdysi tradovalo, že prý může dovést k pokladu. Zda je na tom něco pravdy se raději přesvědčete sami:
Jsi 
. cacher, který si prohlíží tento listing.