Když to vezmeme od samého pocátku našeho mesta, vlastne vznikl první kostel nebo kaple, spravovaná mnišským rádem krížovníku s cervenou hvezdou. Stredovek takový byl, urcovalo ho náboženství a jeho zásluhou nám zustaly krásné hlavne sakrální památky. Byly kamenné, sídlil v nich buh. Neshorely pri požárech, prece jen nejakou úctu vzbuzovaly, a tak se zachovaly do soucasnosti.

Bohužel první kostel Panny Marie super Mzea nezustal, ale hned brzy potom se mesto od reky presunulo na kopec, 1253 se stává královským mestem se všemi výsadami z toho plynoucími a ve stejném roce je uvnitr na kopci založen minoritský klášter s kostelem svatého Augusta, jak se nám zachoval v puvodních rysech dodnes. Sem snad chodil do školy pozdejší universitní Mistr Jakoubek ze Stríbra, prední husitský teolog. Zavedl prijímání Tela a Krve Páne pod obojí zpusobou, latinsky sub utraque specie – tedy utrakvisté. Také se nekdy ríká, že Jakoubek ze Stríbra vymyslel symbol husitství – kalich. V našem meste po nem máme pojmenovanou Nadaci Jakoubka ze Stríbra a pak ulici blízko kostela Všech svatých. Z jedné strany se jmenuje Jakoubkova a z druhé Jakoubka ze Stríbra. Již o tom psal pan František Samec.

V husitských válkách 28. 9. 1426 ovládl mesto Pribík z Klenové s husitským vojskem. Výjev o této události zachycuje pravé sgrafito na naší radnici. Od té doby byli správcové stríbrské fary až do roku 1622 husitští kneží. Král Jirí z Podebrad se Stríbru za vernost husitství odmenil hodne, ale dodnes je to patrné na mestském znaku. Pridelil nám do nej stríbrného dvouocasého ceského lva, který sedí mezi vežemi v horní cásti znaku. Pripomenu, že od Lucemburku máme heraldicky stylizovanou lucemburskou lilii v dolní otevrené bráne.

Pocátkem Tricetileté války bylo Stríbro vzkvétajícím mestem, má pozoruhodný kamenný most s veží pres reku Mži, 4 kostely, Márí Magdalénu u minoritského kláštera, husitský kostelík Nanebevzetí Panny Marie pod mestskými hradbami, za mestem svatého Petra a kostel Všech svatých je dokoncen v pozdne gotickém stylu.

V roce 1622 musel odejít poslední stríbrský nekatolický dekan Petr Kreuzinger. Jeho katolický nástupce se objevil podle pramenu až r. 1637.

Zajímavou událostí roku 1634 je prenocování Albrechta z Valdštejna, generalissima císarských vojsk, na ceste do Chebu, kde byl pak se svými spolecníky zavražden. Po chebské vražde se pruvod s ostatky všech ctyr zavraždených opet ve Stríbre zastavil. Osudy této politické vraždy se však netýkají kostela Všech svatých, ale minoritského kláštera.

Až pocátkem 18. století dochází ke stabilizaci hospodárství po strašné válce a mesto Stríbro opet vzkvétá. Jako velké posílení katolické víry se objevuje obraz Panny Marie Bolestné, který se stal soucástí výzdoby nové prestaveného barokizovaného kostela Všech svatých. Vlastne kostel získal soucasnou podobu vcetne freskové výzdoby. Dodnes se v kostele díváme na výjevy, které v letech 1760 – 1766 provedl malír František Julius Lux a po jeho smrti pokracoval Eliáš Dollhopf, který namaloval i obraz pro hlavní oltár. pan farár Jirí Hájek dopodrobna popisuje všechny výjevy na strope i oltárích. Je to krásné dobre se to cte a clovek by chtel stát uprostred toho chrámu Páne a ríkat si, tak tohle jsou emblémy hudby, tohle Evropa, tohle Zachariáš. Bohužel nám to neumožnuje soucasný systém zabezpecování kostelu proti nenechavcum a vandalum.

V roce 1762 zhotovil hlavní oltár se sochami svatého Prokopa, Václava, Víta a Vojtecha plzenský sochar Ignác Platzner. Pozoruhodné je, že v letech po Tricetileté válce mocne zesílil príliv nemeckého obyvatelstva do vylidneného mesta, ve všech análech se jako jména významných osobností doctete jen jména nemecká, a prece na oltári jsou patroni ceské zeme, na morovém sloupu na Masarykove námestí také.

Co bylo prícinou uzavrení kostela Všech svatých v letech 1790 až 1794, je dost nepochopitelné. V tech letec je již zrušen minoritský klášter, cást majetku koupilo mesto Stríbro, skoncil práci klášterní pivovar, ale farním kostelem se stal kostel Márí Magdalény, ten u kláštera. Z kostela Všech svatých i se všemi vzácnými freskami a sochami se stalo skladište.

12. 7. 1792 uderil do veže kostela Márí Magdalény blesk, shorela strecha kostela i kláštera.

28. 12. 1794 byl znovu vysvecen kostel Všech svatých a slouží svému úcelu do dnešních dní.

Za dobu jeho existence jím prošla rada zajímavých i vznešených lidí. Patrila mezi ne i císarovna Marie Terezie, která obrazu Panny Marie Bolestné darovala stríbrný rám o váze 40 liber, což je asi 20 kilo. V nové Ceskoslovenské republice se konalo slavné birmování pražským arcibiskupem Františkem Kordacem. Další arcibiskup Karel Kašpar prijel do stríbra v roce 1934. V té dobe zde pusobí osm katolických spolku s latinskými názvy. Farnost mela 6 476 katolíku a 358 nekatolíku. Patrily k ní obce Milíkov, Sytno, Sulislav, Svinná, Techlovice, Vranov, Butov (v roce 1936 skutecná vesnice, kterou zatopila prehrada, jejíž stavba zapocala 1963), dále cásti vesnic Pnovany a Vrbice.

Po 2. svetové válce v roce 1946 udelil svátost birmování pražský svetící biskup Antonín Eltschkner. Pak 3x Stríbro navštívil kardinál František Tomášek v letech 1967, 1972 a 1987. To bylo pri príležitosti 250. výrocí uctívání obrazu Bolestné Panny Marie. Pri 260. výrocí v roce 1997 se jubilejní pouti s obrazem zúcastnil apoštolský nuncius Giovanni Coppa.

V záveru své práce pan farár Jirí Hájek uvádí duchovní správce farnosti podle zápisu ve farní kronice. Od roku 1131 správu obstarávají duchovní od svatého Petra ze vsi Doubrava – smerem na terén svatého Petra. Pak jsou zde kneží ruzných rádu, maltézského, kterým se ríká johanité neboli rád na ošetrování poutníku. Další jsou križovníci s cervenou hvezdou. Od roku 1426 do roku 1622 spravují stríbrskou faru husitští kneží utrakvisté.

První katolický správce v roce 1637 se jmenoval Jan Rudolf Matherides z Letovic. Mezi radou zajímavých jmen upoutá v roce 1711 Ferdinand Josef Soyer, rytír de Brugsburg und Edling, který spravoval farnost 50 let. Za neho zacal plakat obraz Panny Marie Bolestné, on se zasloužil o všechny administrativní pokusy, aby byl obraz uznán za zázracný ci divotvorný. To se mu nepodarilo, ale vykonal pro stríbrskou farnost mnoho.

Z historie 0. století je velkým jménem Georg Krieglsteiner, který byl cestným kanovníkem ve Staré Boleslavi. Ve Stríbre zemrel roku 1937. V té dobe již byl kaplanem Jan Boukal, od roku 1948 sekretár pražského arcibiskupa Josefa Berana.

Po roce 1945 zde pusobil ThDr. Karel Forst, podplukovník duchovní služby v. v. Na toho vzpomínali s láskou manželé Jarmila a Jan Bauerovi.

Od roku 1953 do roku 1955 zde sloužil Josef Doležal, zatcen v dobe výkonu své knežské služby, uveznen komunisty za protistátní cinnost v monstrprocesu odsouzen do vezení. po návratu nesmel vykonávat knežskou cinnost a pracoval manuálne na Príbramsku. K duchovní správe se vrátil roku 1968 a byl farárem na Príbramsku do roku 1989, kdy zemrel. Další kneží se zde strídají po roce. Od manželu Bauerových znám ješte jména Herman Šimoník a ing. Viktor Frýdl. V roce 1992 se ujal duchovní správy páter Jirí Hájek.

Urcite je pan Hájek požehnáním pro zdejší farnost, umí dobre komunikovat s Nemci, udržuje vrelé styky s našimi družebními mesty po stránce náboženské i obcanské. Je vždy ochoten objasnit náboženské otázky ohledne historických památek mesta Stríbra, nedal nikdo najevo svou nadrazenost treba ve znalosti latiny. Ackoliv již dovršil vek 70 let, je clovekem moderním ve smyslu komunikace se sdelovacími prostredky.

Pri odlovu této keše dejte prosím pozor na mudly,jsou všude kolem.Vracejte prosím místo do puvodního stavu!!!Dekujeme.(Tužka není k dispozici.)

Tato cache získela ocenení Traditional cache mesíce rijna 2008