-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Ráno prší, ale odpoledne už je zase slunecno. Kam vyrazit, když do tmy už moc casu nezbývá? Nabízím Vinný (nebo také Vinicný) vrch u Horní Libchavy, na kterém možná stával hrad Klinštejn.
Na kopec asi moc lidí nechodí, a tak nezbývá než vybrat si z nekolika stezek lesní zvere a prodrat se na vrchol po jedné z nich. Pár metru od silnice zrejme najdeme dokonalý klid rušený jen stádem srncu, v jehož cele celou zimu stál kapitální šesterák. Také najdeme zbytky staveb, které údajne nepatrí hradu Klinštejn, o nemž se prakticky nic neví (ani to, jestli býval skutecne zde), ale vyhlídkovému pavilónu z konce 19. století.
Vrch leží nad zámkem v obci Horní Libchava. Zámek je renesancní, s kaplí, obdélný s dvema hranolovými vežemi, pripojenými k nároží, prucelí jsou predloženy arkády na bosovaných pilírích. Prvé patro je cleneno ve strední cásti pilastry, postranní cásti jsou hladké, clenené jen okny. Ve zdi veže je maltézský znak, erb Vratislava z Mitrovic (1711) a v prucelí zámku (dnes stržený) erb knížete Othenia Lichnovský. Práve onen stržený erb nedávno vykopal hlídac zámku.
Panství Horní Libchava bylo prodáno roku 1623 za 26. 958 kop míšenských Vilémovi Vratislavovi z Mitrovic, té doby velkoprevorovi rytírského rádu johanitu pro Cechy.
V seznamu danových poplatníku z r. 1654 tzv. Berní rule, jsou jako majitelé uvedeni bratri Mitrovští Vilém a Zdenek a dále synové Jan a Zdenek. Jak se ukázalo, koupil Mitrovský panství za peníze rádu, a proto císar rozhodnul, aby bylo dáno do vlastnictví rádu, který se mezitím prejmenoval na rád Maltézských rytíru a v jehož vlastnictví zustal zámek do r. 1926, kdy za první pozemkové reformy rád panství prodal.
Po dvou majetkových transakcích se v r. 1930 zbytkový statek o rozloze 700 ha dostal i se zámkem do držení Severoceských stromovek, respektive do rukou agrárnického senátora Josefa Vraného, jako jediného clena této akciové spolecnosti. Ve 30. letech byly uvnitr zámku i na jeho fasáde provedeny nepríliš citlivé úpravy.
Jak bylo uvedeno, do roku 1926 byla Horní Libchava sídlem maltézské komendy, kterou založil velkoprevor Vilém Vratislav z Mitrovic. Sídlili zde komturi (rytíri – správci nejmenší sídelní jednotky rádu) vždy s nekolika rytíri, kterí vykonávali hospodárskou správu.
Na zámek rád zajíždel zejména velký prevor hrabe Othenio Lichnovský, který vládl ceskému vekloprevorství v letech 1874-1887. Ten také v osmdesátých letech minulého století provedl dukladnou obnovu zámku. Pozdeji sem také zajíždeli i následní velkoprevori Quido Thun Hohenstein a kníže Jindrich z Lichtensteina. Posledním byl v r. 1925 kníže velkoprevor Rudolf z Hardegu.
Zámek byl vybaven skvostným nábytkem. Zejména rytírský sál, kde byly památky ze Svaté zeme a Malty - pusobište rytíru. Vedle zámku byl vyhrazen útulek pro chudé a nemocné, o které se dle poslání rádu komenda starala. Památky a obrazy související s maltézskými rytíri byly již v r. 1925 po odprodeji panství prevezeny do Prahy do Velkoprevorského paláce. Historický nábytek byl odvezen z vetší cásti v r. 1939 po záboru pohranicí, když byl poslanci a velkostatkári Josefu Vranému zámek zabaven. Senátor Josef Vraný zemrel v r. 1937 v Monte Carlo (zastrelil se pred kasinem) a byl prevezen do Horní Libchavy, kde byl s velkou pompou 7. dubna pohrben. Na jeho pohrbu byl prítomen generál Syrový, Hodža, Cerný a další hosté vlády.
Za II. svetové války byl ve zdejším zámku zrízen první tábor pro školení nacistických funkcionárek, pozdeji tábor pro etnické presídlence (Nemce) tzv. Volksdeutches Lager der NSDAP, v r. 1943 jsou doloženi presídlenci z Lotrinska. Na katastru obce byla strelnice wehrmachtu a polní letište (které je zachováno nedaleko zámku dodnes). Pozdeji byl zámek predán SS. Do zámku byly prevezeny duležité doklady z Berlína, jako ochrana pred jejich znicením postupujícími vojsky. Jednalo se o archiv ministerstva vnitra z Paríže. Tento archiv byl v r. 1945 po osvobození sovetskou armádou odvezen do Prahy. Pametníci, ale i Petr Randus tvrdí, že jsou pod zámkem rozsáhlé podzemní prostory, ve kterých byla válecná výroba. Otázka je, zda se tam lepily pytlíky nebo montovaly komponenty pro rakety V1.
Po válce sloužil zámek jako skladište, jako sklad CO, nyní je v majetku Armády CR. Ješte nedávno v nem byl sklad strešovické nemocnice, nyní je zámek prázdný a na internetu je nabízen k prodeji. Ta kdyby byl nekterý z kaceru bohatší ...
zdroje informací: databáze Petra Randuse, i-noviny (clánky Petra Sršne a Milana Bárta).
Additional Hints
(Decrypt)
míqxn/jnyy