Keš se venuje autobusovému nádraží Praha Florenc, filmu Florenc 13:30 a autobusu Škoda RTO. Na uvodních souradnicích keš nehledejte. Nenápadne pri odlovu !!!
Autobusové nádraží Praha Florenc
Ústrední autobusové nádraží Florenc (zastávka autobusu má název Praha,,ÚAN Florenc) je nejvetším a nejznámejším pražským i ceským autobusovým nádražím. Je umísteno v lokalite s pomístním názvem Florenc v západní cásti Karlína v Praze 8, dopravní plocha horní cásti nádraží patrí do katastrálního území Nového Mesta. Odbavovací budova s hlavním vchodem je umístena v Križíkove ulici (c. o. 4) vedle Hudebního divadla Karlín, vjezd pro autobusy je z križovatky ulic Prvního pluku a Malého.
Umístení a pocátky autobusového nádraží jsou spojeny se vstupem státní železnicní spolecnosti CSD do autobusové dopravy od roku 1927. V Pražském kraji CSD zahájily autobusový provoz roku 1929, jejich základnou byly téhož roku nove zrízené autobusové garáže v prostoru dnešního dolního autobusového nádraží Florenc.
Horní autobusové nádraží, puvodne zasahující až do prostoru proti Mestskému muzeu, je v provozu od 17. cervna 1948. V témž období byla zprovoznena i další dve autobusová nádraží, dnes již nefungující: Pankrác (1947) a Smíchov (1948, poblíž tramvajové zastávky CSAD Smíchov). V LEDNU 19"A" BYL ZRÍZEN NÁRODNÍ PODNIK CSAD.
Zacátkem 70. let pri výstavbe metra bylo usporádání výrazne zmeneno.
Stavební a dopravní usporádání
V pocátcích provozu (od roku 1947) zasahovala plocha nádraží a nástupište až do míst vstrícne Mestskému muzeu, kde je dnes taxistanovište a tržište.
Železnicní Negrelliho viadukt rozdeluje plochu autobusového nádraží na horní nádraží a dolní nádraží. Horní nádraží zahrnuje sedm nástupních ostruvku se 17 odjezdovými stáními (c. 11–27), dalších 11 odjezdových stání (c. 0–10) je umísteno u okraje plochy horního nádraží, príjezdová hrana s príjezdovým stáním c. 99 a stáním c. 97 expresu k ruzynskému letišti je umístena na okraji prilehlém k odbavovací budove. Na dolním nádraží jsou ctyri ostruvky s 12 odjezdovými stáními (c. 50–62). Dolní nádraží slouží jen nepravidelné doprave a linkám na Ukrajinu. Celé autobusové nádraží je propojeno jak zastrešenou lávkou se schodišti, tak úrovnovými prechody pro chodce.
Povoden a rekonstrukce
Autobusové nádraží Florenc, stejne jako celý Karlín, bylo zatopeno pri povodni v srpnu 2002. Provoz byl obnoven 16. srpna 2002.
Florenc 13:30
Ceskoslovenská filmová komedie z roku 1957.
Pri každém cestování se v dopravním prostredku náhodne setkávají lidé, smerující na totéž místo. V cíli se obvykle rozejdou každý po svém, aniž by se o sobe navzájem neco dozvedeli. V autobuse, který je dejištem tohoto snímku, tomu ale bude trochu jinak. Je pul druhé odpoledne jakéhosi krásného dne, z nádraží Florenc práve vyjíždí rychlíkový spoj do Karlových Varu. Pasažéri se trochu obhlédli už pri cekání na nástupišti i v boji o výhodná místa. Vznikají drobné neshody a roztržky, ovšem ridic Honza je nezdolný optimista a jeho dobrá nálada je nakažlivá...
Dej se odehrává behem nekolika hodin cesty a vše se tocí kolem onoho autobusu a jeho obsahu, rozmanité skupiny cestujících, prezentující snad všechny možné lidské slabustky. Rada obsáhlejších i drobných epizod v reálné ci vysnené rovine vytvárí rozmanitou mozaiku lidských povah. Najdete tu milostné trable ridice Chalupy se dvema dívkami, Barborou zvanou Pusinka a Miriam, milostné fantazie pana konícka, kterým uciní ráznou prítrž energická ošetrovatelka Valerie. Za pozornost stojí i trídní spor dámy Veselé a soudružky Horejsí, který usmírí spolecný zájem o módní novinky, fotbalové trenice pánu Mandy a Jenícka. Svou roli sehraje i vzteklý hodinár Kodet, tichý alkoholik Žejdlícek i zásadní neutrál Tachecí jehož zarputilá snaha po nevmešování jej nakonec vmísí do znacne ožehavého problému.
Veselohru zamerenou na drobné problémy všedního dne natocil v roce 1957 Josef Mach (Vzbourení na vsi, Rodinné trampoty oficiála Tríšky, Tri chlapi v chalupe). Za volant autobusu posadil Josefa Beka, který slavil velké úspechy s ústrední písní filmu autoru Ludvíka Podéšte a Josefa Kainara, nazvanou Šoférská.
V TÉTO PÍSNI JOSEF BEK MIMO JINÉ ZPÍVÁ ŽE KDYBY MEL VOZIT MAHARADŽU NA BÍLÉM SLONU O VELKÉM VÝKONU A ZA TURU "B" PEREL BRÁT, ODMÍTL BY, ON MÁ SVOJÍ ŠKODOVENKU RÁD.
Škoda 706 RTO
Škoda 706 RTO (rámový trambusový osobní) je typ ceskoslovenského autobusu, který byl vyráben národním podnikem Karosa mezi lety 1958 a 1972 (první prototyp již roku 1956). Ve výrobe byl nahrazen vozy Karosa rady Š. V Polsku byl ale licencne vyráben pod oznaceními Jelcz 272 a Jelcz 041 až do roku 1977. V Ceskoslovensku se na výrobe autobusu 706 RTO podílely podniky LIAZ (podvozek), Škoda (motor) a Karosa (karoserie a kompletace). Od roku 1958 byly ve Státní výrobnách autodílu (SVA) Holýšov provádeny generální opravy autobusu Škoda 706 RO, pri kterých byly na puvodní podvozek dosazovány karoserie typu RTO vyrobené práve v Holýšove, címž de facto vznikl nový vuz. V letech 1967 až 1972 potom SVA Holýšov stavel vlastní autobusy 706 RTO-SVA na nových podvozcích z LIAZu. Autobus 706 RTO byl vyráben pod znackou Škoda, nebot až do zacátku výroby rady Š v Karose (polovina 60. let) byly autobusy vyrobené v Ceskoslovensku oznacovány podle výrobce motoru.
Konstrukce
Škoda 706 RTO je jeden z nejtypictejších autobusu ceské historie, design karoserie byl navržen designérem Otakarem Diblíkem, který byl za své dílo nekolikrát ocenen i v zemích západní Evropy (mezinárodní výstava v Bruselu). Díky svému tvaru autobus 706 RTO byl také prezdíván „vajícko“ nebo „okurka“. Vuz je dvounápravový a má trambusovou, polosamonosnou karoserii (jejíž ocelová kostra byla elektricky svarena) spocívající na nosném rámu. Vozová skrín byla oplechována z lisovaných profilu. Vstup do autobusu zajištovaly jedny nebo dvoje (podle verze, viz níže) dvere, které byly ovládány elektropneumaticky ridicem nebo pruvodcím. Ridic mel navíc svoje vlastní dvírka v levé bocnici, která vedla prímo na jeho stanovište. Interiér vozu byl obložen umakartem, strecha drevovláknitými derovanými deskami. Varianty MTZ, MEX a CAR byly uzpusobeny k tahání autobusových vleku (Karosa B 40, Jelcz P-01).
Autobusy 706 RTO byly vyrábeny ve ctyrech variantách: 706 RTO MTZ (mestský tuzemský), 706 RTO MEX (mestský exportní), 706 RTO CAR (mezimestský linkový) a 706 RTO LUX (mezimestský dálkový – autokar). Modifikace MTZ byla dodávána všem dopravním podnikum v Ceskoslovensku a byla primárne urcena pro provoz v rámci mestské hromadné dopravy. Tyto vozy mely dvoje dvoukrídlé dvere, sedacky pro cestující byly vetšinou v rozmístení 2+1 (nekdy 2+2), k dispozici tak bylo 20 až 49 míst k sezení. Nekteré autobusy (dle provozovatele) byly také vybaveny místem pro pruvodcího. Varianta MEX se príliš nelišila od MTZ. Rozdíly byly pouze v detailech (napr. u vozu pro Kubu to byly masivní nárazníky), nekteré vozy MEX dokonce jezdily i v ceskoslovenských mestech. Autobusy CAR byly urceny predevším jako linkové vozy CSAD. Ale i tuto variantu zakupovaly v menším množství nekterí provozovatelé MHD. Vozy s oznacením CAR (tech bylo vyrobeno nejvíce ze všech modifikací) byly jednodverové a usporádání sedadel mely 2+2. Vozy, které byly oznaceny jako LUX, byly používány na dálkových vnitrostátních i mezinárodních linkách. Obsazenost vozu cinila 35 sedících cestujících, kterí sedeli pérovaných a calounených sedackách.OBSAH PALIVOVÉ NÁDRŽE U PROVEDENÍ LUX JE "C" LITRU. Vozidla 706 RTO-SVA se lišily od vysokomýtských pouze ctyrkrídlými skládacími dvermi (vozy z Karosy mely dvere dvoukrídlé). V Holýšove byla vyrábena pouze varianta CAR. Poslední modifikací vozu 706 RTO byl kloubový autobus Škoda 706 RTO-K vyrobený v jediném exemplári.
Provoz
V Karose bylo vyrobeno celkem 14 451 vozu 706 RTO. K tomu je ale potreba pripocítat ješte autobusy a karoserie vyrobené v Holýšove. Tyto autobusy také byly exportovány (napr. na Kubu, do Egypta, Bolívie, Rumunska, Afghánistánu a do mnoha dalších zemí).
Tak a konec googlení. Hodnotu "D" zjistíte jednoduše na míste odlovu. A to tak že na jednom (kterémkoli) z nástupních ostruvku najdete prosklený prístrešek s lavickou z derovaného stríbrného plechu. Pocet dírek v jedné lavicce je hodnota "D".
Hodnoty A,B,C a D mohou být více ciferné!
Keš naleznete na N 50° 0X.XXX E 014° 2Y.YYY
Kde XXXX = (A+B) * (D-C) + 562
YYYY = (C*D) / (D/B) - 486
Pozor, zmena vzorce!
