Kostely jizni Moravy - Boretice Traditional Geocache

Historie

Stará povest vypráví o tom, že do naší vsi zavítali na ceste z nedalekého Podivína solunští bratri Cyril a Metodej, aby na míste dnešního kostela, uprostred pohanského háje postavili kríž. Pozdeji zde vyrostla malá kaple.
První písemná zmínka o Boreticích jest zachycena v Codexu DM (velehradském) z roku 1222, kdy biskup olomoucký Robert povolal jako svedka na založení kostela v Prítlukách i rychtáre Vida z Boretic. V té dobe byl boretický kostel již prestaven a rozšíren. Jako stavebního materiálu bylo použito prevážne dreva, a proto pri nájezdech neprátel vyhorel zpravidla až do základu. Obec i s kostelem byla znicena pri vpádu Tataru na Moravu kolem r. 1241, dále ve druhé polovine 16. století pri nájezdu Turku, v roce 1605 vojsky Bockajovcu a tragedii završila tricetiletá válka. Když došlo k vypálení a vyplenení obce - stalo se totéž i s kostelem.
Kostel byl vždy verícími znovu vybudován a kolem roku 1595 byla jeho podoba následující - kostel mel zdi již z kamene, vež byla drevená. Kolem dokola byl zdoben zvláštními výklenky, v nichž byly umísteny sochy svatých.
Stavba soucasného kostela byla zahájena v roce 1680 z daru verících a za financního prispení tehdejšího majitele boretického panství hrabete Bedricha z Oppersdorfu. Stavba se však dostala jen do úrovne oken a zde pro nedostatek financních prostredku byla prerušena. Pro konání bohoslužeb byla provizorne zastrešena jen cást zahrnující knežište, byla pristavena "stará sakristie". Vchod byl vybudován z bocní strany od osady a ješte dnes mužeme videt tento zazdený vchod s klenutým obloukem. Pokracování ve stavbe kostela bylo zahájeno až po roce 1712, kdy po smrti Jana Adama z Liechenštejna zdedila boretické panství jeho dcera Marie Antonie, provdaná za hrabete Czobora. Za jejího života bylt také kostel dostaven.
Hrabenka Czoborova jej vybavila i varhanami. Vdecný lid boretický ji jako vyraz díku venoval nivu za dvorem. Kostel však behem casu znacne sešel. V roce 1830 hrozil sesutím, a proto na príkaz správce Cejky z Olbramovic byl uzavren a premenen v ovcírnu.
Boretictí se však s tímto rozhodnutím nesmírili a vyslali deputaci obcanu k samotnému vídenskému dvoru císarskému. Dosáhli toho, že císar Ferdinand V. Dobrotivý narídil vrátit stavbu puvodnímu úcelu a na opravu kostela dokonce sám financne prispel. Oprava byla dokoncena v roce 1840 a kostel znovu vysvecen dp. farárem Cupitou z Velkých Pavlovic. Pri silné bouri v roce 1863 strhl vítr celou chrámovou strechu a vrhl ji na vstupní bránu, jíž se vcházelo do kostela a na hrbitov. Oprava trvala do až konce roku 1864. Další velké opravy jsou zaznamenány v roce 1874 a v roce 1898. Poslední záznam v obecní kronice uvádí, že velká oprava kostela byla provedena v roce 1931 z prostredku obce a to nákladem 61.800,75 Kc

Cache

.