Šroubkuv hrad

        Tato keš vás muže provést celou nebo alespon malou cástí Naucné stezky Hvíždalka, která zacíná u zámku ve Spáleném Porící, dále vede k rybníku Hvíždálka, Labežskému mlýnu a koncí v místní cásti Horehledy. Pokud se rozhodnete si Naucnou stezku projít celou, nechte auto na parkovišti ve Spáleném Porící a pokracujte pešky po zelené turistické trase, celá trasa má cca 4km. Pokud nechcete absolvovat celou trasu, pokracujte autem ješte kousek až na Hvíždalku pod hráz stejnojmenného rybníka, kde auto ponechte a vydejte se pešky ci kolem, jak je libo, po zelené trase smerem Horehledy. Dlužno dodat, že trasa je s blížící se keší méne a méne "biker friendly", ale dá se to......tlacit. :-) U rybníka najdete, tedy podle toho z které strany to vezmete, pátou zastávku NS, kde si mužete zajít ke keši GC167QM Hvizdalka a nebo šestou zastávku NS kde se mužete docíst treba neco o sopce Kokšín. Po cca 1km dorazíte k sedmé zastávce s názvem "Šroubkuv hrad", v jejíž blízkosti hledejte cache, ale jeste nez ji pujdete hledat mužete si tam precíst:

        "Na skále nad námi stával ve 13. století, hrádek: patrne rodu Buzicu. V pametní knize obce Tenovice je toto místo zvané "na Hrade" a podle citace této knihy zde "stávala tvrz ohranicená príkopy tak hlubokými, že pozdeji, když byly tyto príkopy zaváženy, zmizela v nich prý i tam rostoucí statná hruška". Absence kamenu stavební velikosti a prohluben na plose tvrzište naznacuji, že tvrz byla vybavena zahloubeným objektem a prípadné nadzemní stavby nebyly zdené. Existenci hrádku dokazují i archeologické nálezy datované do 80. let 13. století. Našly se i zbytky cihel, úlomky kachlu a zlomky nádob datované do 15. a 16. století, které však se životem tvrze již nesouvisely, nebot sem byly patrne uloženy až druhotne v 19. a 20. století pri zasypávání príkopu."

        "Pod skálou ústí chodba, která s hrádkem nebo tvrzí sice nesouvisela, podle povesti ale vedla až do tenovického kostela. Štola je ve skutecnosti pozustatkem težby železné rudy z 16. - 18. století. Podle pametní knihy obce Tenovice se lidé v prubehu minulého století nekolikrát pokusili štolu prozkoumat. První zmínka o tom je z roku 1924, další pak z roku 1945, kdy byla vykopána strouha pro odvedení vody a do stoly tak byl umožnen pristup. Štola byla v té dobe dlouhá asi 50 metru, vysoká okolo 2 metru a na dvou místech rozšírená, patrne z duvodu možného vyminutí horníku, kterí vytežený materiál vynášeli v putnách na zádech."

        "Lidé, kterí štolu prozkoumávali v roce 1945, porídili i jednoduchý nákres prístupné cásti, podle kterého byl na konci vetší prostor, kam by se podle odhadu vešlo až 50 lidi. O pozustatcích dulní cinnosti v této lokalite svedcí zápisy z již zmínené pametní knihy. Je zde popsána existence otevrené dosti hluboké šachty a dále pak jsou zde zaznamenány vzpomínky tenovických rolníku, kterým se pri práci na polích v lokalite nad skálou propadly krávy, nebo prý bylo slyšet temné duneni, což by mohlo dokazovat existenci starých štol a jejich propadávání. O proniknutí do štoly pod skálou se místní lidé pokoušeli s ruznými úspechy i v dalších letech. Pri techto pokusech byly porízeny uvedené fotografie."