Opocno u Loun Traditional Geocache
DarkLord Reviewer: Archivace listingu keše
DarkLord Reviewer
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Opocno u Loun
Jak dokládají archeologické nálezy, byl kraj kolem Opocna osídlen již v dobách praveku - východne nad obcí na Holém vrchu byly nalezeny zlomky halštatské keramiky, pocházející z období 750 - 400 pr. n. l.. Další nálezy pak dokládají osídlení oblasti od 8. století slovanským obyvatelstvem. Opocno je v dochovaných historických materiálech poprvé zminováno k roku 1358, ves však byla zajisté založena mnohem dríve. Název "Opocno" je odvozen od prídavného jména "opocný", což znamenalo "kamenný". Toto pojmenování se pritom pravdepodobne vztahovalo na dvorec nebo jiné panské sídlo, které v Opocne v dobách stredoveku stálo. Ve 14. století byla ves samostatným vladyckým statkem s panský sídlem. Vladykové z Opocna meli ve znaku hríc, což byla ostruha se tremi hroty (ta je také znázornena na klenbe v prízemí kostelní veže). Kolem roku 1405 spojila rodina pánu z Kolovrat opocenské a jimlínské panství. V této dobe byla tvrz v Opocne stále ješte rezidencním sídlem, tzn. byla obývána vrchností. Roku 1465 však král Vladislav Jagellonský Albrechtovi z Kolovrat povolil prestavet starou tvrz na návrší nad Jimlínem, címž vznikl jeden z posledních hradu v Cechách - Nový hrad, a rod Kolovratu na nej presídlil. Tvrz v Opocne se pak postupne stala sídlem vrchnostenských úredníku. Ješte roku 1588 v ní byly tri obyvatelné místnosti a v sousedství stála sladovna a pivovar. Nakonec však beze zbytku zmizela. Její umístení bylo zrejme nekde v blízkosti kostela. Spojením opocenského a jimlínského panství se Opocno stalo soucástí novohradského panství, se kterým pak sdílelo své osudy až do zrušení vrchnostenské soustavy roku 1848. Z nejstarších dob historie obce bohužel nemáme príliš mnoho zpráv. Zajímavou je napr. zmínka z dob husitských válek, podle které se tri zdejší obyvatelé - Hazimec, Záviš a Válek roku 1438 zúcastnili bitvy u Želenic na strane husitu. Ti však bitvu prohráli a rada bojovníku byla zajata, mezi nimi i všichni tri Opocenští. Domu se vrátili až po složení výkupného. K roku 1511 zprávy u vsi uvádejí vinici. Roku 1573 získal panství od Kolovratu Jan starší z Lobkovic. Ten ho již v roce 1580 opet prodal, novým majitelem se stal Václav Franek z Libechova. Ani v jeho držení však majetek nezustal príliš dlouho, v roce 1588 se dostal do rukou rodu Vresovcu z Vresovic. U nich panství zustalo až do tricetileté války. Behem ní se pak jeho majitelé znovu zacali strídat. Roku 1630 zboží získal Jan z Aldringenu, již po ctyrech letech se dostalo do správy kláštera premonstrátu v Praze na Strahove a krátce po skoncení války, v roce 1651, se majiteli panství stali braniborští markrabí. Sama tricetiletá válka byla pro kraj velkou pohromou. Lidé behem ní trpeli hladomory, drancováním armád a nemocemi. Berní rula v Opocne k roku 1654 uvádí dvanáct usedlostí, tri selské a osm menších chalupnických. O válecných útrapách pritom svedcí fakt, že pet z nich bylo v této dobe opuštených. Soupis majetku ve vsi dále uvádí 22 hektaru pudy pro pestování žita a pšenice, celkem se tu chovalo 9 krav, 11 jalovic a 17 prasat. Válka mela pro obec také náboženské dusledky. Fara v Opocne byla nejméne od 70. let 16. století obsazena evangelickými knežími, v dusledku porážky stavu však v Cechách probehla vlna násilné rekatolizace. Evangelictí duchovní tak byli vyhnáni a na jejich místa nastoupili katolíci. Opocno dostalo katolického faráre v roce 1630. V první polovine 17. století se objevují nejstarší zprávy o zdejší farní škole. Puvodne se ucilo na fare, pozdeji se škola prestehovala na místo domu c.p. 18. Docházely do ní deti z celé farnosti. Roku 1670 Opocno spolu s celým panstvím získala rodina hrabat z Warrensbachu. Ta majetek držela až do roku 1715, kdy vše získala Anna z Löweneggu. V letech 1710 - 1713 došlo v Opocne k prestavbe a rozšírení starého gotického kostela, který snad predtím vyhorel. V polovine 18. století byla na zdejší návsi vztycena plastika sv. Jana Nepomuckého. Jak vyplývá z tereziánského katastru, porízeného roku 1757, pocet usedlostí se v Opocne v následujících 100 letech v podstate nemenil. Ve vsi bylo jedenáct usedlostí, k dalším trem budovám nepatrily žádné pozemky. Záznamy hovorí také o robotních povinnostech poddaných. Dva zdejší hospodári museli vypravit trikrát týdne jednosprežný konský potah, jeden mel tuto povinnost pouze dvakrát týdne. Zbývajících osm hospodáru melo predepsánu rucní robotu dvakrát v týdnu. V obci se tehdy na omezené rozloze pestoval chmel a svou živnost zde vykonával krejcí. Roku 1767 se majiteli panství stal rod Schwarzenberku. Roku 1787 opocenskou farní budovu postihl požár. Následne pak byl postaven nový areál fary s tzv. kaplankou. Za vlády panovníka Josefa II. byl také zrušen starý hrbitov, který se rozkládal okolo kostela. Rok 1802 se do historie Opocna zapsal cerným písmem. Tehdy v dome c.p. 15 vypukl požár, který následne zachvátil velkou cást obce a znicil tu šest hospodárství, školu, ctyri menší domky a kostel. Živelných pohrom obec v budoucnu postihlo ješte nekolik, žádná se však svým rozsahem požáru z roku 1802 nepriblížila. I pres neštastný požár byl pocátek 19. století pro Opocno velice úspešným obdobím, ve kterém ves zaznamenala velký rust a rozvoj. K roku 1828 tu stálo již 35 domu, ve kterých žilo na 187 obyvatel. Jejich pocet pak do roku 1846 stoupl až na 238. Opocno v polovine 19. století zajištovalo duchovní správu pro celé rozsáhlé novohradské panství. Vedle faráre tu pusobili ješte dva kaplani. Obec pro zbytek panství zajištovala ješte dve další služby - svou cinnost zde vykonávali dva zverolékari a dve porodní báby. V Opocne žilo v této dobe národnostne smíšené obyvatelstvo, to však spolu vycházelo bez problému. V polovine 19. století tu prevažovali Ceši, ve škole se presto až do roku 1870 vyucovalo nemecky. Po revolucním roce 1848 došlo ke zrušení vrchnostenské správy. Ta byla nahrazena obecním a okresním zrízením. Za Rakouska však v Opocne samostatný obecní úrad nevznikl, obec byla totiž až do roku 1918 osadou Jimlína - v 90. letech 19. století tento útvar nesl oficiální název "Spojená obec Jimlín, Opocno a Nové Hrady". Okresem Opocno pripadlo pod Postoloprty. Když zde však byl okresní úrad zrušen, prešla obec do okresu Žatec (soucástí lounského okresu se Opocno stalo teprve po II. svetové válce). V roce 1892 byla v Opocne slavnostne otevrená nová ctyrtrídní škola. Roku 1904 Opocnem projel první vlak, otevrena byla trat Louny - Rakovník. K tomuto roku ve vsi žilo rovných 300 obyvatel v 54 staveních. Poblíž obce byl v provozu kamenolom, lidem v obci sloužily dva hostince, tri koloniály, jeden obchodník s vínem a prodejce strižního zboží. Dále tu svou živnost vykonávali pekar, tri ševci, dva rezníci, jeden pánský holic, dámská krejcová, košíkár, sedlár, provazník, kovár, truhlár a kolár. Prelom 19. a 20. století byl v Opocne ve znamení velkého rozvoje spolkového života. Jako první tu byl roku 1893 založen spolek hasicu. V roce 1905 pak v obci vznikla Národní jednota severoceská, jejím cílem byla podpora ceské kulturní cinnosti. Roku 1910 byl dále založen místní odbor Ceského chmelarského spolku. Do dalšího vývoje spolecenského života v obci v roce 1914 vstoupila první svetová válka. Ta s sebou prinesla radu útrap, po jejím skoncení však rozvoj obce postupne pokracoval dál. Ješte behem války, roku 1916, byla v obci založena knihovna. Hned v roce 1919 tu pak vznikl Cervený kríž a Delnická telovýchovná jednota. O dva roky pozdeji byl v Opocne založen také Sokol. Ten zde v roce 1932 postavil svou sokolovnu, která se stala nejen sportovním, ale také spolecenským a kulturním centrem dení v obci. Mimo jiné se zde porádala i divadelní predstavení. V roce 1932 se v obci zacal také hrát hokej, který si tu postupne vytvoril dlouholetou tradici. Krátce po válce, v roce 1921, se Opocno a Jimlín rozdelily a v obou obcích vznikly samostatné obecní úrady. V letech 1924 - 1928 pak v Opocne probehla pozemková reforma, mezi 57 prídelcu tu byla rozdelena puda o rozloze 40 ha 57 aru. K roku 1930 bylo v obci 77 domu, celkem zde žilo na 329 obyvatel. Opocno melo samostatnou správu až do roku 1960, kdy spolu s Jimlínem a Zemechy vytvorilo spolecný MNV se sídlem v Jimlíne. V roce 1981 pak bylo Opocno s Jimlínem a dalšími obcemi zacleneno do velkého celku, jehož strediskovou obcí byly Hrivice. V roce 1989 se však tento soubor složených obcí rozpadl a volbami do obecních zastupitelstev v roce 1990 byla obnovena samostatná obec Opocno u Loun s vlastním obecním zastupitelstvem a vlastním starostou. K roku 1990 mela obec 70 domu, žilo zde na 105 obyvatel.
Vlajka 
Pri odlovu cache neni nutné lézt do kolejište!!
Prosim vezmete si svoji tužku v cache neni.Diky!!!!
Additional Hints
(Decrypt)
Fbhenqavpr iáf ceízb armnirqbh xr xršpr nyr x wrwí iryxé oyímxbfgv cnx hž iáz arwyécr ancbií aácbirqn:Qven i zbfgr