Vyhled od kaple Traditional Geocache
čechoslováci: prosím archiv
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
... Prosíme kačery o důkladné maskování kešky!!!! Děkujeme. ...
Tahle keš vás zavede na malý kopeček v obci Černín, odkud je nádherný výhled do dalekého okolí
HISTORIE DOLOVÁNÍ VE ZDICÍCH A V ČERNÍNĚ
LOKALITA ČERNÍNSKO-TRUBÍNSKÁ
Černínské ložisko bylo objeveno v druhé polovině 19. století. První zmínka o ložisku je v Lipoldově zprávě z roku 1863 v Jahrbuch des k.k. geologischen Reichsanstalt Wien. Ložisko má směr jihovýchodní-severozápadní, vzdálenost 400 m, šíře 150 m. Ruda vychází na východní straně až na povrch a zde také byla nejprve těžena lomem. Ruda je mineralogicky odlišná od rudy zdické. Neobsahuje žádný chamosit, obsahuje pouze příměs sideritů. Barva rudy je černá až černošedá. Obsahuje 24 až 25,5 % železa v těženém stavu, po vypražení 32 až 34 % železa.
VÝVOJ ŽELEZORUDNÉHO DOLU ČERNÍN
V letech 1909-1912 byl prováděn geologický průzkum na povrchu, který ověřoval výhodnost ložiska a v letech 1912-1940 s přestávkami prováděn báňský průzkum. Za 1. světové války 1914-1918 bylo ložisko otevřeno štolou na 4. patře a důlními díly pokračováno až na patro 10. V roce 1919 byla vyražena tzv. stará jáma z povrchu až na 41. patro a později pokračováno z 41. patra až na patro 70. Odtud se razil průzkumný směrný překop směrem ke zdické jámě. V roce 1932 byly veškeré hornické práce zastaveny a obnoveny až v roce 1939. Následně byly postaveny 2 pražící pece nučického typu a lanový výtah k silnici Svatá-Králův Dvůr za účelem přepravy pražené rudy auty do železáren. Téhož roku byla postavena strojovna pro hloubení nové jámy v nadloží. O rok později postavena umyvárna, šatny s cáchovnou. Těžilo se na dvě směny asi 100 důlních vozů denně. V roce 1942 se zvyšuje těžba a staví se třetí pražící pec. Po roce 1945 se těžba zastavuje a důl se udržuje v pohotovosti. Čerpá se především důlní voda. Teprve v roce 1952 se požaduje na dole ve Zdicích zvýšení těžby, a proto musí pomoci i důl v Černíně. Práce se obnovují již v dříve vyražených chodbách. V roce 1955 je vyraženo hloubení z 19. patra na 22. patro a o tři roky později pokračuje hloubení z 19. patra na 29. patro. V roce 1960 se na 22. patře razí směrná chodba směrem k západu v severním křídle ložiska a spolu s komínem na 15. patro, který je změněn na úklonnou jámu, se tato dvě díla spojují a vytváří osu pro dopravu za použití akumulátorové lokomotivy. Až do této doby byla prováděna lidskou silou. Mechanizovaná doprava pak sloužila až do úplného zastavení těžby. Vybavení pracoviště bylo totožné s dolem ve Zdicích. Jen rychlost instalovaných vrátků nesměla překročit 1,5 m/sec. Pravidelná jízda pracovníků na úpadnicích nebyla v Černíně dovolena.
POVRCHOVÁ ZAŘÍZENÍ NA DOLE V ČERNÍNĚ
Přístup k povrchovým objektům dolu Černín byl zajištěn jen polními cestami, jednak z obce Černín, jednak ze silnice Králův Dvůr-Svatá a ze silnice Levín-Černín. V areálu důlního provozu byla zděná budova šaten, kompresorovny a elektrické rozvody s transformátorem 5.000/500 V, transformátor světelný 500/220 V. Rozvodna byla napojená na vzdušnou linku 5.000 V, odbočující z linky do Zdic. Dále se v areálu nacházel objekt kovárny, těžního vrátku k úklonné jámě, 3 pražící pece, ocelová konstrukce povalu pražících pecí, vrátkovna výtahu rudy k silnici Králův Dvůr-Svatá, obytný dům s kanceláří důlního, dřevěná těžní věž, dřevěný zásobník pro nakládání surové rudy na nákladní auta, který nahradil dřívější pozemní lanovou dráhu pro dopravu rudy k silnici. Do areálu patřil zděný portál staré úklonné jámy, dřevěný přístřešek nad ústím úklonné jámy v úrovni nádvoří u pecí, příjezdní cesta od silnice k areálu s nově upraveným povrchem, která umožňovala příjezd a odvoz rudy auty bez lanového mezičlánku. Vybavení dílen i vlastního důlního pracoviště je totožné s dolem ve Zdicích. Pokud se jednalo o složitější opravy, byly prováděny v dílnách mateřského závodu.
Additional Hints
(Decrypt)
Cbq nxágrz f cgnpí ohqxbh, cneímrx fr fxeýiá.