For English listing click here
autor: pavelm2408
Ano, zas jsme se rozhodli rozvírit kalné vody ceského kacerího rybníka. Popustit žilou apoštolum ultrabezpecných prístupu ke keškám a strážcum verejného i soukromého zdraví. Ukázat dlouhý nos motorizovaným lovcum ftfek, z nichž nekterí budou jen smutne koukat a ti šikovnejší si zacnou predelávat auto na ponorku.
Ctyri a pul hvezdicky prece nejsou nic víc než symbol. Symbol, znacící opravdu fyzicky nárocnou keš, k níž nepotrebujete speciální vybavení. Nekdy možná zbytecne nadužívaný u kešek které zas až tak obtížné nejsou, ale takovéto manýry se dejí kdesi v odlehlých koncinách daleko od Barrandoffa, tím si tady nebudeme kazit náladu.
Co to jen muže být za podivné nutkání, že clovek investuje stovky i tisíce korun do vybavení, pak zaplácne pulku dne plazením temnými, vlhkými, studenými a špinavými kouty, a to jen proto, aby našel krabicku s rozpadlým kindrhrošíkem? Míneno samozrejme s nadsázkou, doufám že víte o našich cvicených potkanech, co kousnou každého kacera, který v naší kešce nechá kindrsajrajt. Jedno však víme docela jiste. Peníze na tom nevydeláte, zlatou medaili nezískáte a dívku na to také nesbalíte. Naopak k utužení již existujícího vztahu to funguje vcelku solidne.
A navíc i Rychlé šípy radí - nelezte do kanálu! 1, 2 (díky autorovi Sedivakovi15!)
Než se tedy vydáte za keší, sednete si v klidu pri šálku dobrého rooibosu, pustte si k tomu nejakou klidnou pohodovou hudbu typu bratrí Ebenu, Hapky a Horácka nebo Loitumy. A ríkejte si s námi:
Voda.
V porádku? Jdeme dál.
Ledove studená voda.
Všecko erömü? Tak ješte pritvrdíme.
Ledove studená proudící voda.
Reakce dobrá, žádné záchvaty fobií? Ješte jsme neskoncili!
Ledove studená voda proudící v temné, nízké a úzké štole.
Tak a ted si uprímne reknete: Bojím se? Mám já tohle zapotrebí? Není kyanid méne bolestivý zpusob, jak se vyporádat s neštastnou láskou? Pokud ano, pak radeji Epsilon nezkoušejte, zbytecne byste prišli o iluze, jak vypadá pekná keš. Zkuste ulovit treba Styx, lehcí a sušší variantu téhož.
Dobrá, snad jsme dostatek zájemcu o keš odfiltrovali predem. Já to tušil, snažím se vám tu kešku co nejvíce znechutit, a vy ctete dále. Inu, co nadeláme. Takže na techto rádcích již mohu ocekávat P.T. ctenárstvo dostatecne švihlé, aby pri procházce vidíc ústí kanalizacní štoly, si pomyslelo "jú, kam to asi vede?" místo obligátního "fúúúúj!". Šavle jsou vrženy, jdeme na to! Neplacte deti - sami jste si to zavinili!
Dejvický potok je jedním z mnoha pražských potoku, které již na mape Prahy neuvidíme. Pod heslem Porucíme vetru dešti (pripisovaném komunistum, lec vesele praktikovaném i kapitalisty) byl zcásti zavezen a zcásti kanalizován. Potok pramenil v blízkosti historického jádra Veleslavína, kde ho pripomíná název ulice Potocní a jezírko v areálu veleslavínského zámku, dnes Pneumologické kliniky 1. lékarské fakulty UK. Jeho tok pokracoval pres sousedící pozemky veleslavínské teplárny do jižního okolí ulice V Predním Veleslavíne. Za posledním domem ve východní cásti této ulice se Dejvický potok ukazuje ve vlhcích obdobích dodnes. Potucek malé vydatnosti tece dále východním smerem po okraji zahrádkárské kolonie, kde se asi po ctyrech stech metrech ztrácí v hromadách zetlelého dreva. Vlhké brehy jsou dodnes lemovány mohutnými kmeny starých vrb. Od dnešní zahrádkárské kolonie vodotec pokracovala kolem zimního stadionu ulicí Na Rozdílu, pod poliklinikou Na Dlouhém lánu k ulici U Dejvického rybnícku. Zde se v dobe pojmenování ulice v roce 1935 nacházel rybnícek napájený práve Dejvickým potokem. Odtud se jeho tok vinul jižní cástí ulice až k areálu historických budov s kostelem sv. Václava na rohu ulic Proboštská a Zavadilova. V prostoru Hadovky Dejvický potok opustil Staré Dejvice a dál si vyhloubil koryto v místech dnešní ulice Mydlárka, poté pokracoval Thákurovou ulicí na Flemingovo námestí. Dále ulicí Nikoly Tesly na námestí Interbrigády a Madarskou ulicí kolem bývalého sanatoria dr. Kramera (dnes Lécebna dlouhodobe nemocných) a restaurace U pramene ci Zur Quelle (dnes Bohemica) k Císarskému mlýnu, kde se potok vléval do vltavského ramene.
Šestka, noviny Prahy 6, kveten 2001
V posledním úseku, byl potok sveden do spolecné štoly s Kmenovou stokou C, sbírající splašky ze Strešovic, Strahova, Brevnova a cásti Rep. Pod križovatkou Goetheho a Madarské voda prepadává do nižšího patra, odkud tece dríve do bubenecské cistírny, dnes do nové cistírny na Císarském ostrove. Prijdou-li však prívalové dešte, prutok vody ve štole se znekolikanásobí, prepad není schopen všechnu vodu pobrat (což je úmysl, aby prívalové vody nezahltily cistírnu) a prebytecná voda tece dále, ústí na povrch za podjezdem pod tratí. Dále pokracuje korytem podél Mlýnské ulice, dvakrát se ukryje v krátkém tunelu a opet vyjde na povrch, až opet definitivne zmizí pod zemí. Toto místo se již od nepameti (presneji od 12. dubna 2008) nazývá Epsilon. Co se nachází dále?
Soucástí kanalizacní síte i odlehcovací komory. Ty mají, jak název napovídá, odlehcit kanalizacní síti pri nadmerném prítoku vody za dešte. Za normálních okolností se komora chová jako bežná stoka. Teprve pri prekrocení kritického prítoku, který je pro každou komoru presne stanoven, zacne plnit svoji ochranou funkci.
V pražské kanalizacní síti nalezneme ctyri typy odlehcovacích komor. Prvním typem je „žabí tlama“. Splašky padají do otvoru ve dne komory. V prípade prudkého zvýšení prítoku se voda rozráží o tzv. roztácecí hranu a cástecne se prelévá do odlehcovací stoky ústící prímo do reky. Dalším typem odlehcovací komory je šterbinová komora. Ta byla v minulosti, vzhledem k tomu, že umožnuje respektovat puvodní smerové vedení stok, nástupcem žabí tlamy. Jedná se o regulovatelný typ odlehcovací komory. Jiným typem je bocní komora s nízkou prelivnou hranou. Tato komorá má prepadovou hranu, která je vysoká natolik, aby splaškový prutok a urcitá presne definovaná cást deštového prutoku, bez problému protekly do stokové síte. V prípade prekrocení dané hranice se voda prelije do výpusti a odtud tece prímo do reky. Regulovatelným zástupcem bocních odlehcovacích komor je takzvaná „Bocní komora s vysokou prelivnou hranou a škrtící tratí“. Prutok jenž z komory pokracuje smerem k cistírne je relativne presne nastaven pomocí škrtící trate, prip. i regulacního prvku (šoupete) osazeného na vtoku do škrtící trate.
Težší hrubé látky a sediment jsou sunuty u dna stoky, proto se ze znacné cásti smerují do šterbiny (tlamy) a pokracují prubežnou tratí dále k cistírne, zatímco cistší voda prepadá a odtéká do Vltavy. Lehké odpady, jako PET lahve, kondomy, kapesníky, nebo dámské hygienické vložky mohou být zachyceny sklopnými cesly.
Technet.cz
Ted vážne. Prectete si prosím základy bezpecnosti. Plus doplnení konkrétne pro tuto keš: zkontrolujte stav vody na stránkách Povodí Vltavy. Je-li stav vyšší, nežli 100 cm, pak kešku nelovte.
Ješte pár poznámek k výbave:
Pokud si vezmete normální holínky, pripravte se, že v nekterých místech bude voda tak vysoko, že vám do nich stejne natece. V tomto prípade pomohou jen vysoké rybárské holínky. Voda tu sice není krištálove cistá, ale jde o vodu z ramene Vltavy, nikoliv kanalizacní splašky.
Vezmete si jedno suché a cisté oblecení na prevlecení. Až vylezete ven, budete tak mokrí a zablácení, že by vás vzali do tramvaje jen ve schráne s nepropustným dnem.
Pokud nejste schopní ve štole odhadnout svetové strany a smer vašeho postupu, vezmete si kompas.
Pro trvalé dešte, t. j. pro taková množství dešte, která vedle vody špinavé hlavními stokami úchylnými a hlavními odtokami výpustnými pri normálních stavech vodních ve Vltave k cistící nádržce a k dolejšímu ústí odvádena býti musí, aniž by prepady deštové vešly v cinnost, pocítá se dvojnásobné množství horejší, t. j. predpokládá se, že žádný prepad deštový v cinnost nevejde, dokud voda špinavá ve stoce pristoupením dvojnásobného množství deštového na trojnásobné množství privedena pokud se týce rozredena nebyla. [...]
Pro množství vod, která pri lijácích mají býti odvedena, pocítá se veskrz jako základní císlice 75 litru na hektar a vterinu. [...] Rozvožením velkých vod na jednotlivé cásti roku jest pravdepodobno, že vyšší velké vody nesetkávají se s nejprudšími dešti; s druhé strany však se jeví, že na nepatrné výšky deštu setkávají se s prostredne vysokými stavy velkých vod. [...] Se zretelem k temto skutecnostem je nutno, aby soustava stoková dle možnosti tak byla zarízena, aby pri stavech vody až nad +2 m na Staromestském vodocetu byla s to nejvetší množství dešte výpustemi do reky odvésti.
Generelní projekt na odvodnení král. hlav. mesta Prahy, pruvodní zpráva od W. H. Lindleye
Oproti jiným multinám zde nehodláme nic skrývat. Keš se opravdu nachází na souradnicích uvedených jako finále. Jen ten prístup je trochu obtížnejší. Hodne obtížnejší. Prímo podle šipky se ke keši nedostanete. Postupujte podle listingu.
Zacátek cesty je vstup do koryta v Mlýnské ulici na waypointu STAGE1. Pár kroku odsud si mužete odlovit jinou keš, také venovanou pražské kanalizaci. Když se ohlédnete smerem k trati, uvidíte první vchod do podzemí. Jiste slyšíte to hluboké šumení vody. Zaplavení se bát netreba, jde o výše zmínený deštový prepad. Mužete se k nemu klidne podívat, stojí to za to a mríž lze odklopit. Nechodte kolem prepadu dále, pokud nejste jištení lanem - je tam silný proud a kluzký povrch a snadno mužete do prepadu spadnout!
Za keškou se ovšem vypravíme korytem opacným smerem, k waypointu STAGE2. Doporucujeme jít v noci, nejen kvuli menší frekvenci mudlu, ale koryto má za tmy neopakovatelnou atmosféru. Za povodní melo zase jinou atmosféru, pro lov kešek zcela nevhodnou. Viz priložené video z prumyslové kamery, koryto je zcela vpravo v záberu.
Nicméne i za suchého pocasí vás ceká cestou k druhé stagi malé mokré prekvapení. Ale co bychom neudelali pro krabicku, že? Update: Malé mokré překvapení se už nekoná, koryto má nově vybetonované dno.
Tak sláva, už jsme na stagi 2 a vítá nás cerné ústí další štoly.
Behem druhé poloviny 19. století se postupne menila tvár Prahy, která se pretvárela na moderní velkomesto. Z této promeny vycházela i nutnost zmenit její urbanistické, komunikacní a hygienické pomery. [...] Kanalizacní stoky se sice stavely, ale nesystémove. Neustále se opakující stížnosti na znecištení vody ve Vltave byly jiste opodstatnené. Stoky ústící do Vltavy postavené v první polovine 19. století byly již zchátralé a mnohdy ucpané. Casem se také na mnoha místech Prahy vytvorily tzv. mrtvé stoky. Takové stoky nebyly propojeny s jinou stokou, fekálie nemely kam odtékat a vznikla vlastne velká žumpa. V ní se odpad nepohyboval a odpadky se hromadily. Tyto stoky se musely vyvážet stejne jako domovní žumpy. Do konce roku 1882 bylo z celkového množství 41882 metru kanalizace postaveno 24986 metru mrtvých stok.
Jaroslav Jásek: William Heerlein Lindley a pražská kanalizace
Na STAGE2 mužete vypnout gpsku, pod zemí vám príliš nepomuže. Kousek za vchodem do podzemí je první odbocka, která je príkladem mrtvé stoky. Nebojte se, tato není zanesená odpadem. Kvuli keši do ní nemusíte lézt, zvedavejší kaceri si pár metru za odbockou mohou prohlédmout zchátralé hradidlo, jímž se mohla štola uzavrít. Za hradidlem odbocná štola pokracuje, ale nemá smysl tam chodit, je slepá a zanesená naplaveným pískem a bahnem.
Slyšíte opet to zlovestné burácení vody? Nepropadejte panice, zde v podzemí se všechny zvuky šírí hlasiteji, nežli je obvyklé. Vydejme se za ním. Postupujte štolou až dojdete k odbocce, z níž pritéká voda do hlavní štoly. Voda je to relativne cistá, neb jde o kanalizovanou cást Malé rícky. Zde máte možnost se rozhodnout, jde asi o nejtežší cást keše. Ano, myslíme tím vlézt do odbocky a jít proti proudu. Abyste se dostali do odbocné štoly, nestydte si kleknout do vody nebo se oprít rukama pod vodu. Je to bezpecnejší nežli balancovat na nohou, cihly jsou kluzké.
Tak a jsme v odbocce. Dost šílené, že? Zakrátko dorazíte k hradidlu. Za ním následuje hlubší voda. Kdo nemáte rybárky, budete se muset smírit s vodou v holínkách. Vzpomente si na ctyri a pul terénních hvezdicek a hlavu vzhuru. Po asi 30 metrech je komora s ústím na povrchu, zde si mužete trochu vydechnout. Pak pokracujte ješte pár desítek metru dál, až se strop štoly zvedne a po pravé strane uvidíte schod, prímo lákající k usednutí a k odpocinku.
Už jste si odpocinuli a rozhlížíte se kolem sebe? A vidíte tu úzkou odbocku uprostred onoho schodu? Co to slyším, že do takovéto škvíry se plazit nebudete? Ale samozrejme že budete. Opet si vybavte vidinu dalšího úžasného bodíku do geostatistiky, zahrajte si na pídalku a protáhnete se nahoru. Sláva, konecne jste ve velké suché prostore, kde se mužete krásne protáhnout. Jdete doleva, k jižnímu okraji. Prelezete pár zídek, až dojdete k jiné zaplavené mrtvé štole. Ne, do toho bahna na dne nemusíte lézt. Keška je hned na dosah v rohu. Jste u cíle!
Hintu netreba, schránka je large a prímo na ráne. Pokud ji nenajdete, pravdepodobne ji nekdo odnesl/ukradl. Dejte pozor, at vám schránka nespadne do vody, plave v ní spousta špíny a kdo to pak má cistit?
Po smyslu stavebním deje se sloucení stok prulezných v tak zvané komore soutokové, cili spojovací. V jejím dnu vyhloubeny jsou žlábky pro soustredení prítoku za malých stavu a její pobocné zdi nesou klenbu, spolecnou všem spojovaným a spojeným stokám. Proti spádu omezena jest komora svislými celními zídkami. Od celných zídek, pocínaje výškou patek, vybíhají delící hrázky, zvykle jazyky zvané, mezi spojované žlábky. Pri pudorysném umístení jazyku dbáme toho, by se stycné prurezy stejnomerne úžily a prepážka souvisle se nížila, až pri splynutí obou pobocných žlábku ve žlab výsledný zcela vymizí. Tím udržujeme stejnou prutocnost v prechodní trati a zamezujeme náhlé prepadání vody z jedné stoky do druhé. Kdyby nebylo delícího zarízení a spojovací komora skýtala volný prostor v celé šírce své hned u cel, vedlo by to k ruzným závadám, zejména k ukládání a prešinování necistot a ssedlin.
J. V. Hráský: Stokování mest, cištení a užití vod stokových
Nyní máte dve možnosti, jak se vrátit zpet. Bud stejnou cestou, jako jste prišli, anebo jdete tunýlkem dále proti proudu. Projdete odlehcovací komorou, do níž ústí více štol, ale vy budete stále pokracovat proti proudu. Je tam hodne nízký strop, budete se muset ohýbat hrbet jak Ivánek pred dedeckem hríbeckem a možná si odrete záda. Asi po 150 metrech dorazíte na konec. Mríž má uprostred odklápecí cást. Viz obrázek dole.
Nezkoušejte se vracet od kešky po povrchu, museli byste jít pres soukromý pozemek, vrátný by mohl cmuchat, kudy jste se do areálu dostali, a kešku najít a znicit.
A až vám nekdo bude tvrdit, že je mu tak trapne, že by radeji chodil kanálama, mužete se jen blahosklonne pousmát - co ty o tom víš!