ŽIDOVSKÁ CESTA NA PLZENSKU - MERKLÍN
Židovské osídlení je v Merklíne doloženo pred rokem 1685. Synagoga (cp. 126)
za mustkem vlevo poblíž potoka, byla radikálne prestavena.
V obci pusobila soukromá nemecká židovská škola. Samostatná židovská obec
zanikla pro nedostatek rodin již v roce 1890, zbývají židovské obyvatelstvo zahynulo
za holocaustu. Vrátila se pouze jedna paní.
Je ponekud obtížné najít místnír židovský hrbitov,
presto však jeho návštevu lze jen doporucit. Je pomerne daleko
za obcí. Hned za potokem je nutno odbocit na Ptenín a silnickou pres
les. Až .........(to by bylo moooc lehké).............. odbocuje vpravo do
lesa cesta. O nekolik metru dále se objeví první náhrobky. Je dochována i cást
ohradní zdi. Pres nekdejší devastaci se jedná o velmi cenný príklad lesního
hrbitova s desítkami náhrobku od pocátku 18. století.
Starobylost mestecka dokládá jméno jedné staroceské vladycké rodiny
Merklínských z Merklína, kterí zde meli rodovou tvrz, doloženou od 14. století.
Rodina prodala Merklín v roce 1496. (Pres pohnutou historii rodu patrí k nejdéle
trvajících rytírským rodum v Cechách. Poslední potomek rodu totiž zemrel až v
roce 1748. To však již v Merklíne psaly dejiny jiné rody.)
Velké stavební úpravy zde probehly na konci 17. století, kdy byla prestavena
tvrz na pohodlnejší zámek. Další prestavby následovaly v polovine 18. století,
pak v 19. a ve 20. století. Mohutné zdivo nároží i umístení zámku v dominantní
poloze nad rybníkem však dodnes pripomíná stredovekou minulost místa.
V nedávno opraveném zámku jsou kanceláre obecního úradu, okolní hospodárské
budovu jsou ješte v žalostném stavu. Pusobivá je budova barokní sýpky na
okraji zámeckého parku.
Na konci 17. století byl prestaven i puvodne gotický kostel sv. Mikuláše. Na
pocátku 19. století však vyhorel a prodelal novou prestavbu. Této dobe odpovídá
vetšina zarízení interiéru - obraz na hlavním oltári je dílem tehdejšího prvního
reditele pražské výtvarné akademie Josefa Berglera. Z puvodního vybavení je
zde dochována drevená gotická socha Madony.
Zajímavou historii má celé okolí Merklína. Již od 19. století tu byly nacházeny
praveké mohyly.
Arbesova ulice pak pripomíná podstatne mladší historii. Za svým otcem jezdíval
do mestecka na prázdniny pozdejší slavný ceský spisovatel a novinár Jakub
Arbes. Prožil tu jednu ze svých lásek (zamiloval se do Jany Šimánkové) a
možná i proto pozdeji rád používal pseudonym "Merklínský".
KEŠ:
Je umístena mimo hrbitov, prosím nezapomente na to,
že jste na židovském (muži mají míti na hlavě pokrývku) hrbitove. Dekuji
*ŽIDÉ NESMĚLI VLASTNIT POLNOSTI A TAK OBCHODOVALI.
Vyměňujte zde platná i neplatná platidla celého světa.*
*PROSÍM NEVKLÁDAT KINDERŠROT - DEKUJI*