-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
tato keš vás zavede na kopec nad Divišov, kde dríve stávala
šibenice a proto se kopec jmenuje Na Spravedlnosti 506 m n.m.
Krásný výhled na Vlašim,Divišov,Chotýšany .. a zvlášte na bájnou
horu Blaník.... pohled do krajiny je odmena za celkem príjemnou ale
do kopce táhnoucí se cestu. KEŠ PORÁDNE ZAMASKUJTE!!!!!!
Mestys Divišov (v latinských textech Divischovium, v nemeckých Diwischau) se nachází mezi mesty Benešov a Vlašim, v blízkosti dálnice D1 v Posázaví. Divišov je bývalé poddanské mesto.
Jeho založení spadá do období pred r. 1130, do doby vlády Bretislava I. Zakladatelem byl Diviš, clen Bretislavovy družiny. V místech, kde se nachází starobylá budova dekanství, stávala tvrz. Kolem této tvrze se zacala tvorit osada. Pred r. 1242 založil syn Diviše z Divišova - Zdislav, hrad Šternberk. Jméno mu dal po svém erbu, zlaté osmicípé hvezde v modrém poli.
Teprve tehdy se stali z Divišovcu Šternberkové. V r. 1545 byl Divišov povýšen na mesto s právem tržním a hrdelním (privilegium krále Ferdinanda I. na žádost Jana Holického ze Šternberka). Mesto zároven dostalo pecet a znak. Zlatá hvezda ve znaku pripomíná pány ze Šternberka.
O pomerech v Divišove hodne vypovídá Smolná kniha z let 1617 - 1751, která pretrvala i hrozný požár v r. 1742, kdy témer celé mesto lehlo popelem.
Divišovský kostel (písemná zmínka z r. 1350) byl puvodne gotickou stavbou. V r. 1742 rovnež vyhorel, požárem byly zniceny i kostelní zvony. V letech 1745 - 1746 byl kostel prestaven v barokním slohu a byl ulit nový zvon nazvaný Bartolomej. V kostele se nachází kostelní hrobka, která sloužila jako rodinná hrobka Šternberku. Je zde pochována dcera krále Jirího z Podebrad - Eliška.
SMOLNÁ KNIHA
Roku 1645 soudili v Divišově jistého Daniela Hejduka, který zastřelil Jana Machka a jeho syna Jakuba podřízl. Podařilo se mu sice utéct, ale byl dopaden a přiveden zpět do Divišova. Na popravišti byl nejprve lámán kolem, potom do kola vpleten a pro výstrahu zvednut na kůl do výšky ..
V září 1625 vyslýchali v Divišově jistého Brožka, křestním jménem Víta, který byl členem loupežnické bandy, která sužovala široké okolí. Brožek nejprve zapíral, ale po mučení doznal, že v okolí Licoměřic u Benešova zastřelil vojáka a oloupil ho. Byl odsouzen a sťat mečem .
O dva roky později vypovídal v Divišově sedlák z Tichonic, který se jmenoval Jan Vaškův, k případu vraždy dalších vojáků :
"Pobídli sme se s Janem Bitou, abychom za těmi voják, kteří silnicí jeli, běželi a něco od nich dostali. Když jsme přiběhli k vozu, ti dava mlynářští, kteří byli předtím prve u mostu ve mlejně Václava Pelíška dělali a dva selští pacholci a nějaký řemeslník vojáky zamordovali a z vozem do lesa zajeli"
Tuto historku mu však nikdo nevěřil, proto byl mučen a až při třetím výslech se mu rozvázal jazyk :
"Uhodil jsem toho pána, který seděl ve voze, nejprve sekerou do hlavy až mu krev vyskočila . A měl jsem při sobě kord a ručnici. Když jsem ho praštil povrch jsem ručnici na zem a sekeru jsem schoval ve stodole do vrstvy pšenice...
Výslech byl doplněn Janem řečeným Bitou, který mluvil o tom, že všechno viděl kočí, který se pokusil utéct, ale vrhli se za ním a ubili ho k smrti..
Bita a Vaškův byli odsouzeni k trestu smrti vpletením do kola
Postavení první šibenice není úplně přesně známo právo hrdelní získal Divišov roku 1545.. Existuje zápis z roku 1755 kdy silná vichřice strhla šibenici a Divišovští se rozhodli postavit novou. Museli mít k tomu úřední souhlas který dostali 12.7.1756..jak se píše v pamětní knize
Když se na popravní místo došlo tu tesařům pomáhal kdo mohl nýbrž díly zvrtané zdvíhali. Pak tesař Petr Jimel sedě na vrch šibenice pil na zdraví pana purkmistra a celé slavné obce . po vypití sklenice hodil ji dolů, ale neroztloukla se, což si vykládali lidé rozličně. Pak právní posel, když tesaři se šibenice sešli, vytáhl svůj kord a na každý trám třikrát praštil , řka: "Již je posvěcena."
V Divišově byli na svou šibenici náležitě pyšní to dokládá zajímavá a veselá historka která se udála za nedlouho. Když v Divišově chytili přivandrovalého lapku a měli ho podle rozsudku oběsit na nové šibenici, z popravy nakonec sešlo. Při bouřlivém jednání totiž jeden divišovský konšel prohlásil : "Šibenici jsme si postavili pro sebe a pro naše děti- a ne pro nějaké cizí poběhlíky .."
Additional Hints
(Decrypt)
h zbqeíah..xbhfrx bq iepubybiéub obqh.. :)