Stribrske kostely Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tato Cache by vám chtela ukázat neco z další historie Stríbra a to historii 2 ze ctyr Stríbrských kostelu. Zdem i budovám se vyhýbejte.
Hrbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Soucasný kostel stojí na míste, kde byl podle záznamu roku 1180 postaven románský kostel ve staré hornické osade Mies (Mzea, Misam). Ta byla pozdeji presunuta na skalnatý ostroh nad rekou Mží a položila tak základ soucasnému mestu Stríbru. Ten byl v prubehu staletí nekolikrát prestaven a za husitských nepokoju zcela znicen. Nynejší prostá jednolodní budova byla vystavena v letech 1573 – 1574 zednickým mistrem Honzíkem. K jeho výstavbe bylo použito tesaných kvádru se zuborezem získaných demolicí románského kostela. Hrbitov, který obklopoval kostel, byl roku 1965 zrušen. Železné umelecky kované kríže ze hrbitova jsou uloženy v muzeu.Kostelík je dnes prázdný, neprístupný a ve velmi zuboženém stavu, vnitrní zarízení bylo zcela odstraneno, v kostele zustalo jen kamenné polorozborené recnište.
Tento kostelík je zajímavá sakrální stavba pred mostem Míru naproti benzinovému cerpadlu Agip.
Místo stavby kostelíka je snad nejstarším obydleném sídle ve Stríbre. Vnitrek má zajímavou výzdobu, uchovanou, neprestavenou, jak staletí stál za branami mesta a na okraji zájmu Stríbrských.
Nejhezcí malba je mariánský kryptogram na vrcholu klenby. Na modrém podkladu v kruhu bílá ozdobná písmena. Kazatelna, která se tu také nachází, byla puvodne v klášterním kostele Márí Magdalény. Když byl klášter zrušen a kostel krátce na to vyhorel zásahem blesku, byla tato zajímavá kazatelna, tvorená postavami klecícího Turka a kneze s baretem na hlave, umístena pod širým nebem na mestském hrbitove, tedy u kostelíka Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1807 byla vzata na milost a prenesena dovnitr kostela, prizdena, aby se na ní mohlo kázat. Obnovena byla ješte v letech 1914 – 1915 plzenským socharem Vojtechem Šípkem, žákem J. V. Myslbeka.
Kostelík má renesancní portál, desku s nápisem o stavbe kostela, dvoukrídlové vchodové dvere hlavního vstupu se všemi prvky truhlárskými, rezbárskými a kovárskými. Na jižní strane kostelíka je zazdený barokní portálek.Kostelu se ríkalo husitský, protože Stríbro bylo po husitských válkách prevážne utrakvistické, cili podobojí zpusobou. Tomu odpovídá postavení oken a citát ze starozákonní Ezechielovy knihy, nejpravdepodobneji v prekladu bible Veleslavínské z pocátku 16. století. Ve Stríbre se puvodne pohrbívalo jižne od kostela Všech svatých, dále kolem minoritského kláštera na námestí, pak u kláštera benediktinu v blízkosti konviktu (nyní je to ZŠ Mánesova). Další hrbitov byl na predmestí na pravém brehu reky, pak tam vyrostly objekty Zemedelských staveb. Práve pri jejich výstavbe v roce1964 byly odkryty kosterní pozustatky mladých lidí, od 1 roku do 35 let. Predpokládá se, že to byl hrbitov chudiny po morových epidemiích, protože mrtví nebyli pochováni jednotlive, ale na hromadách. Ani hroby nebyly hluboké, jen na povrchu mrtví zaházeni zeminou.
Hrbitov ohranicovala malebná kamenná zed se dvema velkými branami. Ta vjezdová se nacházela pod tak zvaným Božím hrobem. Druhá se schodištem smerovala k bašte. Tesne k ní priléhal i domek c. 242. Nabízí se úvaha, že byl puvodne hrobníkuv.
Pozustatky Kostela Sv. Márí Magdalény
Kostel spolecne s Minoritským klášterem založili páni ze Švamberka okolo roku 1258. Puvodne nesl jméno Sv. Augustina, vysvecený jako Márí Magdalény, a náležel k minoritskému klášteru, založenému v polovine 13. století. Kostel byl velmi chatrný, takže musel být roku 1741 zavren a mše se odbývaly v chóru za oltárem a v kapli sv. Barbory, soucásti kostele. Roku 1753 – 1754 byl chátrající kostel barokne prestaven. První mše v obnoveném kostele se podle kronikáre Stríbra Watzky konala 13. cervna. V letech 1801 – 1803 a 1872 – 1872 byly zbourány kostelní klenby, vež i hlavní prucelí, na jehož míste byla postavena nová škola. Ze zachovaných zbytku lze soudit, že se jednalo o jednolodní stavbu uzavrenou polokruhovým presbyteriem.
Ve meste casto horelo, kostel i s klášterem utrpel znacné škody spolu s celým mestem.
Opravený kostel sv. Márí Magdalény byl v roce 1790 opatren novým nábytkem, dostal nové varhany za 900 zlatých, prestehoval se sem zázracný obraz Panny Marie Bolestné, protože kostel Všech svatých byl v havarijním stavu. Tak se stal na cas kostel Márí Magdalény kostelem farním a sloužil vlastne mestu a jeho obyvatelum.
Dne 2. cervence 1792 ale uderil blesk do veže kostela Márí Magdalény, shorela strecha i na cásti kostela a kláštera. Bylo vyrešeno, jestli bude kostelem farním ten Všech svatých, nebo Márí Magdalény. Všechno zarízení bylo zase premísteno a kostel sv. Márí Magdalény už jen chátral, až roku 1871 bylo zdemolováno dosud stojící prucelí a cást veže a na jejich míste stojí budova c. 437. Puvodne ji mesto postavilo jako školu, mnozí tam chodili až do roku 1977. Nyní zde najdeme radu kancelárí mestského úradu, banku a hlavne knihovnu.
Prucelí kostela zdobily sochy sv. Františka a Panny Marie, nad vchodem byla socha klecící Márí Magdalény. Uvnitr barokního jednolodního kostela zustalo zachováno knežište, mramorové desky z oltáre se staly soucástí prestavby pivovaru. Ve vrcholu portálu stála socha Ježíše. Vež kostela stála mimo nej, mela tvar hranolu a snad tri patra. O dvou zvonech v této velké veži píše pan Bauer.
Torzo kostela sv. Márí Magdalény se stává pusobivým místem setkávání pri mestských slavnostech, konaly se koncerty rockových kapel, došel sem i svatomartinský pruvod. Nyní zrícenina tohoto kostela slouží jako letní kino.
V roce 2008 mel být tento objekt odvodnen. Ale pri kopání našli delníci kosterní pozustatky a díky tomu se zastavily opravy a následoval archeologický pruzkum. Ten prinesl prekvapení. Na míste jsou pravdepodobne knežské hroby a také hroby meštanstva. Zajímavé je, že vetšina pohrbených dosáhla veku kolem 20 let. Objev se datuje mezi 16. a 18. století. „Na míste byly také nalezeny bronzové krížky, zbytky rakví a kousky textilu,“ uvedl Martin Cechura – vedoucí výzkumu pod ZPC Muzeem v Plzni. „Šperky zakonzervujeme a casem bychom je predali do stálé expozice stríbrského muzea, co se týce ostatku, ty budou podrobeny dalšímu pruzkumu, který by mohl urcit i pohlaví a vek,“ dodal Martina Cechura. Zatím se predbežne zdá, že vetšina pohrbených byla nízkého veku. Objev by mel také objasnit rituály pohrbívání ve stredoveku.
Additional Hints
(Decrypt)
Yril qbyaí ebu "oenaxl" Obmvub ueboh - ANAB - zntarg
ANAB - Zntarg - yvaxf hagrer Rpxr