Výpis z kroniky Radobycic 1924 - 1925:
Nejbližší mesto obci Radobycicum jest Plzen, která jest zároven politickým a soudním jejím okresem. Bývala kdysi naše obec majetkem tohoto mesta, od kteréhožto ve století 18. a 19. Držitelé pozemku svoje dvory postupne vykupovali. V roce 1823 byla obec spojena státní dopravou autobusovo.
Vznik obce podle kroniky:
Dobu založení obce není možno presne urcit, nebot zápisu o tom žádných není. Možno ji snad odhadnouti asi do století XII. nebo XIII, nebo snad i dríve. Jisto jest, že pri zakládání Nové Plzne, jako královského mesta, po roce 1290, obec Radobycice již byla, nebot v zápisech se mluví o tom, že k mest (Plzni) prikoupeny se svolením královským hned ve XIV. stol. mimo jiné osady též obec Radobycice, které prý dríve patrily k tzv. šosu mestskému.
Od tech dob byla zdejší obec majetkem mesta a poddaní obce meli krome jiných povinností k mestu, též povinnost robotovati. Jak veliké byly tyto povinnosti, pokud se týce dávek naturálních i penežních a jak težká byla robota v jednotlivých dobách, nelze zjistit.
Pokud mužeme usuzovat na stárí zdejších usedlosí podle zápisu, pak nejstarší bylo by císlo pop. 8 (mlýn) o nemž se v zápisech mluví již v letech 1499.
Název obce podle Kroniky:
Úrední název zdejší obce jest Radobycice. Puvod jména toho vykládá se jazykove takto: (Viz. Sborník Krnaduv z r. 1914) Radobycice, zdrobnelé z místního jména Radobytce = osada radobytcu. Belo by vlastne zníti Rádobytcice (malé Radobytce.) Osada Radobytec zachovala se u Písku.
Není však jisto, je-li základem druhého clenu jména sloveso býti, byl atd., které je dle dokladu pravdepodobnejší, ci snad sloveso bíti, biji, - starocesky bitce = gladiator, bratrobijec.
Je li základem sloveso býti, znamenalo by místní jméno Radobytce osada lidí, kterí rádi (veselí, cili) jsou nebo žijí. Ve spojení s bíti, znamenalo by osadu lidí, kterí rádi bijí, bojují apod.
Úredne v indexu o domech, pozemcích a jejich držitelích z roku 1807 jest psáno Radobschizer Haus _.
Název obce Radobycice doznal postupem casu mnohých zmen. Cteme na mnohých starých listinách obecních Radobyšice, Radobšice, Radobycice a posléze Radobcice. Zmeny ty staly se snad snahou po kratší nebo lehcí výslovnosti.
Teprve v roce 1924 na základe narízení ministerstva vnitra ze dne 24. Cervna 1924 stanoven byl pro obec úrední název “Radobycice”
Katastrální názvy míst
Naši predkové zanechali nám množství rozmanitých názvu míst.
První Stage najdete na okraji vesnice v místech, kde cesta z vesnice pokracuje na Val (434m.n.m.)
Na vale – vrch zvaný “Valík”, který jest z vetší cásti porostlý lesem a jen menší cást zabírají pole a pastviny. Svoje jménonese si vršek (dle podání nekterých starcu) snad proto, že návrší to prý bývalo skutecným jakýmsi valem bud hradu Radyne, nebo spíše tvrze štenovické. V drívejších dobách zajímaly velikou cást “Valíku” pastviny ….... . Ale asi kolem roku 1905 – 6 byly tyto pastviny z velké cásti zalesneny, zbytek jich pozdeji pronajal, a následkem toho, druhdy vydatný chov ovcí pominul vubec.
Na souradnicích N 49° 41.353 E 013° 24.294 uvidíte sloup v zahrade. Cislo sloupu na kterem je turisticka znacka je 14EI2. Doplnte EI.
Když od sloupu pujdete ulicí V Podhájí k hlavní silnici procházíte místy kde se ríkalo “Ve višnickách” dle kroniky zde byly vysázeny višne, ale v roce 1915 byly vykáceny. Kronika:
Stával tam také drevený krížek s obrázkem jako upomínka, že na tom míste zastrelil jinoch dívku jdoucí z Plzne do Borku a sám se postrelil tak, že zranení podlehl. Krížek po roce 1903 zmizel.
Skoro až u hlavní silnice do Cernic prijdeme k místu, kde stála druhá kaplicka. Bohužel ji pri stavbe nového mostu zbytecne zborily. Zbytecne proto, že v místech kde stávala je dnes volný prostor. Poblíž stojí autobusová zastávka. Kronika o techto místech hovorí takto:
Jdeme-li po okresní silnici pres Úhlavu smerem k východu, spatríme u križovatky silnice k Cernicum a polní cesty vedoucí ke Štenovicum kaplicku. Postavena byla v r. 1835 * Náleží ke statku cp. 4 a povinnost ji udržovati je knihovne zapsána pri této usedlosti. Z jakých duvodu byla postavena, není známo. Pole a místa pri ní se nacházejících jsou pole “u Kaplicky”. V roce 1924 postaveno bylo za ní nekolik domku. …. Za rekou “u Kaplicky” stojí o samote 8 nových rodinných domku postavených v roce 1924
Druho stage naleznete na moste pres reku Úhlavu. Na souradnicích N 49° 41.674 E 013° 24.050 opište císlo sloupu na kterém je znacka Úhlava 14DH2. Doplnte DH
Fotografie ukazují puvodní mosty. Kronika:
Pres mlýnskou strouhu klene se kamenný most opravený v letech 1902 a pres Úhlavu železný most s podperným pilírem, který postaven byl roku 1988.
Z mostu se vydáte ulicí Dláždenou do kopce s místním názvem “Kovárák”, protože na vrcholu po levé ruce byla kovárna. Pod lípou vedle kovárny mužete videt kovárský kámen. Jdete stále po Dláždené ulici a až prijdete na autobusovou zastávku, tak po levé strane se nachází Sad detí. Souradnice N 49° 41.797 E 013° 23.825 Který rok je na pomnícku 19JA? Doplnte JA (pokud se vám nepovede urcit JA nezoufejte. J potrebovat nebudete a A budete mít ješte jednu šanci zjistit). Za “Sadem detí” se dejte vlevo Sportovní ulicí na jejím konci vlevo se nachází kulturní dum a sportovište. Pokud budete na souradnicích N 49° 41.735 E 013° 23.810 rozhlédněte se a ve vzdalenosti asi 15metru uvidite sloupy s pletivem který má zachytit míč za bránou. C pak dostanete, když od jejich početu odečtete 2.
Vratte se zpet Sportovní ulicí k Dláždené a po ní se dejte do leva. Po pár metrech vlevo uvidíte pomník.
Kronika o pomníku píše takto:
Dále pri silnici nacházející se rybnícek nemající vrchního prítoku. Polím kolem nej se nacházejícím, ríká se “V rybníckách”. Za ním v ovocném sadu pri levé strane silnice postaven byl v roce 1924 padlým vojínum z naší obce, kterí stali se obetí svetové války pomník.
Na prelomu 70 a 80 let minulého století byl tento pomník presunut do vesnice a stojí na souradnicích N 49° 41.805 E 013° 23.748. Zde máte zjistit mesic narozeni Kubika Františka *4.F.1905. Doplnte F
Pokud si nejste jisti s písmeny AD, pokracujte Dláždenou ulicí smerem na Litice.
Pri križovatce okres. silnic Štenovice – Plzen a Litice – Cernice pred nynejší novou školou stojí starý krížek bez nápisu s letopoctem 1AD6, o kterém se vypravovalo, že v tech místech byli pohrbeni padlí vojíni ve válce. (Ve které válce, není známo.)
V druhé cásti kroniky je o tomto míste další zajímavost:
Odstoupení území Nemecku pocítila naše obec okupaci, nebot ríšští Nemci zabrali témer polovinu katastru naší obce smerem k Liticum.
Rovnež škola a 8 domku za školou bylo Nemci docasne zabráno.
Hranicí byla okresní silnice z Útušic do Doudlevec, kde u mostu stála financní stráž naše a nemecká.
Také u naší školy na križovatce hlídkovali financníci naši i nemectí.
Prechod pres hranicní cáru do Litic i do Doudlevec byl proveden jen na propustky potvrzené našimi a nemeckými úrady.
Tato situace trvala až do 24.listopadu, kdy po dohode vlády naší s nemeckou ustoupili Nemci na hranici katastru litického, což bude asi definitivní úprava hranic.
Tím se staly Radobycice pohranicní obcí.
Toto je kontrolní stage najdete na souradnicích N 49° 41.818 E 013° 23.572 Na krížku je letopocet 1AD6. Doplnte AD.
Odtud a nebo od pomníku se vratte na Radobycickou náves. Zde na souradnicích N 49° 41.786 E 013° 23.918 stojí kaplicka. Jaký rok je nad jejími dvermi 1BK6? Doplnte BK a mužete jít na finále.
Keš naleznete na souradnicích N 49°41,ABC+0,025 E013°24,DEF+0,012 v místech kde byly pole “Za humny” poblíž stavby postavené manželi Cechurovými c.p. 2/3 v letech 1902. Duvod k výstavbe není znám.
PS: pokud se Vam budou libit mista, na ktera vas zavedu, nezapomente si poznamenat bonusove cislo zde R = ?. Budete je potrebovat treba na GC1CYG9.
Cache obsahuje tez geovizitku
WWW pocítadlo zaznamenalo, ze jsi 
geocacher/ka, ktery/a navstivil/a tuto stranku.