Hodina výtvarné výchovy
Dnešní vyucovací hodina se zamerí spíše na teorii, nebude tedy treba nic kreslit ani jinak tvorit.
Výchozí souradnice smerují pred Trnkovu galerii v Plzni. Jirí Trnka byl významný ceský výtvarný umelec. Prestože jej proslavil predevším animovaný film, sám sebe považoval celý život predevším za malíre. Narodil se v Plzni - Petrohrade a po právu patrí k nejslavnejším plzenským rodákum. Tato keš je tedy venována práve jemu.
Jirí Trnka
Jirí Trnka se narodil v roce 1912. Již od detství projevoval nevšední výtvarný talent. Vyrostl v rodine, kde se podomácku vyrábely hracky a loutky. Jeho matka Ružena Trnková, švadlena, jej odmala podporovala pri vyrezávání a oblékání loutek.
V roce 1923 se seznámil s profesorem J. Skupou, tehdy ucitelem kreslení na plzenské reálce. Vedle svého vyucování profesor Skupa prukopnickým zpusobem provozoval loutkové divadlo v legendárním Spolku feriálních osad, což mladého studenta Trnku fascinovalo.
Již na loutkárské výstave r. 1929, ve veku pouhých sedmnácti let, naplno zazáril Trnkuv talent. Od r. 1929 do r. 1935 studoval na „Umprum“ v Praze u prof. Jaroslava Bendy, pricemž navrhoval a vytvárel kulisy pro divadlo Josefa Skupy v Plzni. Pozdeji v dnešním pražském Divadle Rokoko provozoval vlastní loutkové Drevené divadlo. V Rokoku mela premiéra hra Mezi broucky, kterou uvedl na motivy knihy Jana Karafiáta. Drevené divadlo sice nemelo dlouhého trvání, avšak knihu Karafiátových Broucku provázejí už navždy ilustrace velkookých postavicek pracovitých a zbožných broucku, jež tu malou knížku proslavily.
Pri svém prvním setkání s loutkovým filmem vytvoril Jirí Trnka nezapomenutelnou postavu Hurvínka, zprvu pro reklamní úcely, pozdeji ve spolupráci s J. Skupou pribyly postavy Spejbla a Mánicky.
U „broucku a jiné haveti“ mu stála po boku jeho maminka, zrucná krejcí, která pomáhala oblékat loutky. Jeho první ženou se stala kolegyne a láska ze studií, jemná a vzdelaná malírka Helena Chvojková, se kterou mel tri deti.
V roce 1939 se jeho ilustrace pohádkové knížky Míša Kulicka staly událostí na knižním trhu. Zároven zahájil scénografickou spolupráci s Osvobozeným divadlem (Nebe na zemi) a v Národním divadle vyhrál soutež na výpravu Smetanovy Libuše.
Behem druhé svetové války spolupracoval s režisérem J. Frejkou (Shakespeare: Zimní pohádka, Klicpera: Zlý jelen aj.). Za války rovnež spolu s Adolfem Zábranským vytvárel nový ilustracní typ pro deti a zapocal svoji dlouholetou práci s Františkem Hrubínem. Krome toho behem okupace namaloval obrazový triptych Ceský Betlém (1943).
Roku 1945 se stal spoluzakladatelem studia Bratri v triku. Spolu s Hermínou Týrlovou a Karlem Zemanem se stal tvurcem ceského animovaného filmu. V cele s Jirím Trnkou tato ceská škola animovaného filmu po nekolik desetiletí nemela ve svete konkurenci. Trnkova velikost dokonce otrásla svetem Walta Disneye v základech. Trnkovo pracovní tempo bylo neskutecné. Snad práve tato horecná práce mela vliv na podlomení jeho zdraví a ukrácení jeho neobycejne plodného života.
Jirí Trnka byl neprehlédnutelný i jako clovek. Umel pracovat velmi zrucne pravou i levou rukou, pod jeho rukama se rodily filmové divy, protkané poezií, krásou a laskavým humorem. Mezi filmy, které natocil, patrí Jiráskovy Staré povesti ceské, Osudy dobrého vojáka Švejka, Špalícek, Císaruv slavík, Dva Mrazíci, Bajaja, Sen noci svatojánské, Kybernetická babicka nebo Ruka, zpodobnující totalitu. Za filmy získal desítky prestižních cen. Každý jeho film byl neobycejný. Na studijní návštevu k nemu v roce 1952 prijeli do Prahy i pracovníci Walta Disneye.
Když se Jirí Trnka oženil podruhé, usadil se na Kampe, kde se sblížil s Janem Werichem, ve kterém našel celoživotního prítele.
V roce 1967 byl jmenován profesorem na „Umprum“, kde puvodne studoval. Tehdy byl však již zatížen pokracující težkou nemocí a jeho organismu znacne vycerpán. Zemrel 30. prosince 1969, pochován je na Ústredním hrbitove v rodné Plzni.
Keš
Na základe informací v listingu naleznete informacní tabuli. Z údaju na ní uvedených vypocítáte finální souradnice. (Písmena s interpunkcí pocítejte jako bez interpunkce, tedy napríklad I i Í pocítejte jako I.)
A = pocet písmen H + 4
B = pocet písmen O - 5
C = pocet písmen D + 3
D = pocet písmen I + 3
E = pocet písmen N
F = pocet písmen A + 2
G = pocet písmen V + 3
H = pocet písmen V - 2
Finální souradnice: N49° 4A.BCD, E013° 2E.FGH
Zdroj:
www.artbohemia.cz
www.velkaepocha.sk
Podekování
Jindro, dekujeme!
Podle webového pocítadla jste 
. návštevníkem tohoto listingu.
