Leopold Šrom se vyucil elektromechanikem. Po
vyucení nastoupil dobrovolne do ceskoslovenské
armády. Zde v letech 1937 až 1939 pusobil nejprve u
Leteckého pluku 5 v Brne a po preškolení na
stíhací letouny u Leteckého pluku 4 v Praze
byl pridelen k Leteckému pluku 3 ve Spišské
Nové Vsi.
Po Mnichovu, breznové okupaci zbytku ceských
zemí a vzniku Slovenského štátu tajne
prešel do Polska. Odtud spolecne s dalšími
cechoslováky odplul na lodi pres Dánsko do Francie.
Zde byli piloti nejprve prijati do Cizinecké legie. Nejprve
sloužil v alžírském Oranu a Blide. Po
napadení Francie byl prijat do Armée de l'Air.
Preškolení na francouzským letectvem
používaná letadla absolvoval v Chartres, Bourges
a La Rochelle. Pri napadení Francie se však boju
nezúcastnil a po porážce a kapitulaci odplul na
lodi do Plymouthu ve Velké Británii.
V Anglii vstoupil do RAF v hodnosti sergeant (cetar) a
prošel výcvikem u jednotek v Bensonu a Sutton Bridge.
Od listopadu 1940 do cervence 1941 slouži u britské
245. stíhací perute v severním Irsku. Perut
byla vyzbrojena letouny Hawker Hurricane. Zde Šrom
zaznamenal také své první
vzdušné vítezství. Poté byl
prevelen k ceskoslovenské 310. stíhací peruti,
kde také zaznamenal další úspechy. Po
dokoncení prvního operacního turnusu pusobil
jako letecký instruktor a v druhém turnusu od ledna
1943 do ledna 1944 znovu létal u
„tristadesítky“, nyní už
vybavené Spitfiry. Byl povýšen do hodnosti
Pilot Officer – porucík (ceskoslovenskou mel
podporucík).
Po výzve k ceskoslovenským pilotum pro
zformování ceskoslovenské letecké
jednotky v Sovetslém svazu se dobrovolne prihlásil. V
únoru 1944 z Británie odplul se skupinou 20 letcu,
vedenou štábním kapitánem
Františkem Fajtlem. V Sovetském svazu se piloti
preškolili na stroje Lavockin La-5FN a v léte byli
pripraveni k nasazení na fronte. Piloti se stali
príslušníky 1. cs. stíhacího
leteckého pluku, kterému velel František
Fajtl.
Po vypuknutí Slovenského národního
povstání bylo rozhodnuto vyslat ceskoslovenské
piloty na pomoc povstaleckým jednotkám. Pluk se
premístil 17. zárí 1944 na slovenské
letište Zolná a pozdeji operoval z letišt
Zolná Brezno nad Hronom a nakonec Tri Duby. V prubehu
krátkého trvání povstání
se podporucík Šrom stal
nejúspešnejším stíhacem v
povstaleckém letectvu.
Pod tlakem nemeckých jednotek byl letecký pluk
donucen 25. ríjna 1944 opustit povstalecké
území a odletet zpet za sovetské
frontové linie. Šrom zde byl povýšen do
hodnosti porucík a stal se velitelem 2. letky
reorganizovaného 1. cs. stíhacího
leteckého pluku, pozdejší soucásti 1.
ceskoslovenské smíšené letecké
divize pod vedením podplukovníka Budína.
Celá divize se v prubehu dubna a kvetna významne
podílela na bojích na Ostravsku, Opavsku a
Tešínsku.
V bojích druhé svetové války si
Leopold Šrom pripsal 8 sestrelu neprátelských
letadel (další 2 letouny pravdepodobne).
Získal mnohá ceskoslovenská i
spojenecká vyznamenání:
- ctyrikrát Ceskoslovenský válecný
kríž 1939
- trikrát Ceskoslovenská medaile Za chrabrost
- Ceskoslovenská medaile Za zásluhy I. stupne
- Pametní medaile cs. zahranicní armády
- Rád SNP I. stupne
- britská War Medal
- britská Defence Medal
- sovetská medaile Za vítezství nad
Nemeckem
Po skoncení války pracoval pro Vedecký
letecký ústav v Praze-Letnanech jako
zalétávací pilot. Po únorovém
prevratu a krátkém zatcení za
údajné plánování
nezákonného opuštení republiky byl z
politických duvodu z letectva propušten. Až do
roku 1964 se živil jako elektromechanik v Tesle
Žižkov. S uvolnením pomeru v Ceskoslovensku v
šedesátých letech byl rehabilitován a
povýšen do hodnosti majora.
Díky nabídce CSA pro rehabilitované letce
se vrátil k letectvu do Státní letecké
inspekce. Protože chtel i nadále létat,
složil nárocné zkoušky pro
dopravní piloty a létal jako druhý pilot u CSA
na letounu Iljušin Il-14. Pri letu do Bratislavy 17.
ríjna 1968 však letadlu „vysadil“
krátce po startu jeden z motoru a stroj se nedaleko Kladna
zrítil. Pri nehode zahynuli všichni
cestující i celá posádka.
Více si mužete precíst
zde.
Ted nejaké informace ohledne odlovu
keše:
Pokud nevlastníte geovuz, asi nejlepší
možnost jak se ke keši dostat je autobusovou linkou
císlo 78, vystoupíte na zastávce
Zámecká (na znamení). Je to poslední
zastávka v zóne 101, takže jedete-li od/do
Olympie, dejte si pozor na revizory, kterí zde s oblibou
kontrolují platné jízdní doklady. Do
Chrlic se dá dostat ale i linkou 63 z Úzké,
vystoupíte na zastávce Chrlické
námestí a dál Vás už požene
šipka; nebo i vlakem z Hlavního
nádraží linkou S2 IDS JMK, první
zastávka: Chrlice. Ve vlaku platí
normální jízdenka/šalinkarta na MHD,
cvakací stací desetiminutová.
Odlov kešky mužete uskutecnit až se budete pri
nákupech v Olympii nudit pro zlepšení
nálady. Keš je umístena v blízkosti
památníku Leopolda Šroma, který najdete
u silnice, nebo podle waypointu PAMAT.
Pozor! Po dešti se terén
zvedá na 3 až 3,5.
Odlov muže zacít, preji príjemnou
zábavu.
Poslední kontrola cache: 14. 2. 2010
