Židovská synagoga
Postavena v r.1907 jako náhrada
staré modlitebny v židovské ctvrti, kde se usadili první
židé již v r. 1627. Židovskou ctvrt dnes tvorí
6 puvodních domku. Za druhé svetové války vetšina
židovských obyvatel (33 osob) v koncentracních táborech
zemrelo
.
Židovský hrbitov
Židovský hrbitov byl
založen cca v polovine 18. století. Po dlouhou dobu zde
byli pohrbíváni nejen židé z Hluboké nad Vltavou, ale i
Ceských Budejovic a dalších mest v okolí. Poslední
pohreb zde byl v roce 1941. Vetšina židovských
obyvatel mesta zemrela za druhé svetové války v koncentracních
táborech.
Židovské
hrbitovy
Veci spojené se
smrtí a pohrbem zajištuje v judaismu tzv. Svaté bratrstvo -
chevra kadiša. Chevra kadiša se
teší v židovské obci velké úcte a clenství v ní je ve
vetšine komunit vyznamenáním. Její clenové se starají
nejenom o samotný pohreb, ale také o duchovní pomoc umírajícím,
modlitbám za ne, bdení u mrtvého, atd.
Samotný
pohreb v judaismu je prostý. Nedochází ke kremaci ani
balzamování tela, protože je to chápáno jako pohanský zvyk.
Mrtvý je oblecen do bílého rubáše, na telo muže se navíc pokládá
jeho talit (modlitební
plášt). Podle starovekých zvyku se telo položilo na
máry a takto bylo také pohrbeno. V diaspore se potom zacaly
používat drevené, neuzavrené rakve. Není zvykem dávat do rakve
jakékoliv predmety ani kvetiny, prítomní do ní pouze hází vždy
po trech lopatkách hlíny. Strohý obrad je zakoncen modlitbou za
zemrelé (kadiš).
Pomník (maceva) na hrbitove
se vztycuje vetšinou až rok po úmrtí. Pri
návšteve hrbitova kladou lidé na náhrobky kamínky - presný
význam a puvod tohoto starého zvyku však není známý.
Synagogy
V soucasné dobe je v Ceské
republice 200 synagog, z nichž jen tri (dve v Praze a
jedna v Brne) se používají k bohoslužebným úcelum.
Nekteré synagogy byly opraveny a staly se kulturní památkou, jiné
byly prebudovány pro svetské úcely nebo slouží jako modlitebny
krestanských církví. Mnohé z nich nedostatkem prostredku a zájmu
chátrají. Stejne jako nekteré hrbitovy jsou smutnými svedky osudu
židovských komunit u nás.
Synagogy jsou prostorem pro
spolecnou modlitbu Židu. Jejich historie sahá velmi hluboko do
dejin židovského národa. První stavby podobající se
dnešním synagogám se zacaly stavet behem babylónského zajetí
Židu a po nem - sloužily jako náhrada za zborený chrám
(586 pr.n.l.). V diaspore se pak staly hlavními centry
spolecenského a duchovního života obce.
Hlavní úcel synagogy je
bohoslužebný. Ve stredoveku však k synagogám
náleželo nekolik dalších objektu, jako byla
škola, studovna, dum rabína, místo pro rituální ocistu,
pekárna macesu, atd. Byly tedy i místem vzdelávání a
setkávání..
Synagoga by se mela tradicne
orientovat k Jeruzalému (u nás východním smerem), její prucelí nebo
štít bývá casto ozdobeno kamenným Desaterem a hebrejským
nápisem.
Vnitrní výzdoba se rídí
zákazem zobrazovat Boha a proto je velmi strídmá, využívá
ruzných symbolu, geometrických a rostlinných ornamentu a také
úryvku z Tóry psaných hebrejsky.
Více
informací naleznete na stránce, ze které jsme prevážne
cerpali:
http://www.zidovskepamatky.unas.cz/zp.htm
Prosíme
všechny, aby neparkovali prímo u hrbitova.
Zaparkovat se dá u discontu Plus nebo na hrázi Munického rybníka.
Naparkujte na benzinové stanici - precházení cesty je zde velmi
nebezpecné.