-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Vysílac Krašov
Historie:
Západní Cechy jsou pro rozhlasové vlny opravdovým oríškem, jsou totiž hodne clenité.
Na jihu se tycí monumentální Šumava, podél hranice s Nemeckem ji následuje menší bratrícek Ceský les, od Aše na severovýchod Krušné hory, ale ani vnitrozemí není rovné – od Prahy po Plzen se táhnou Brdy, od Mariánských Lázní po Karlovy Vary Slavkovský les, na severu Krivoklátská vrchovina, ale je zde i rada dalších vrchovin a pahorkatin, dokonce i solitérních kopcu, navíc i malé potoky se zde znacne zarezávají do krajiny a vytvárejí hluboká údolí – v podstate se dá ríci, že v západních Cechách nenajdete vetší rovný plac...
Západoceský vysílac leží na tzv. Tepelské plošine, která se táhne skoro od Karlových Varu po Plzen, nejvyšší vrchol (Trebounský vrch) zde má sice nadmorskou výšku jen 824 metry, ale i tak se zde cyklisté i turisté zapotí. Ovšem Krašov neleží na zminovaném vrchu, jak by bylo logické, ale na nenápadné louce mezi Krašovem a Bezverovem v nadmorské výšce 712 metru nad morem. Krašov se mu ríká podle nejbližší obce, protože toto místo nemá žádný název, a na mape najdete jen bílé místo bez oznacení prerušené nekolika hnedými vrstevnicemi.
Jazykovedci tvrdí, že Krašov je vlastne to samé, jako Krašuv dvur, a podle toho lze približne urcit i jméno nekdejšího majitele. Byl to zrejme Krason, Krasík nebo Krasomír, no zkrátka clovek krásné tváre, povahy nebo možná i mravu – kdo ví!?
Vznik Krašova jako obce spadá do druhé poloviny 12. století – to totiž mniši z nedalekého Tepelského kláštera založili u nekolika roztroušených chalup románský kostelík. V roce 1410 byl kostelík opatren novou veží, alespon to tvrdí deska v jeho zdivu.
Když v roce 1421 táhly Žižkovy voje z dobytého hradu Krasíkova ke žlutickému Vladari, zanechaly prý ve zdejší tvrzi nekolik lidí ze svého vojska k jeho hájení, tehdy se Krašov vymanil z podrucí tepelského kláštera. Listina z roku 1610 tvrdí, že v té dobe vlastnil Krašov Mikuláš Racínský z Racína, který místní kostel obdaroval novým zvonem, který prý sám nahoru vynesl a upevnil, tento zvon zde znel až do roku 1934. Ale tento majitel se z držení Krašova tešil jen asi deset let, protože byl za úcast v odboji proti Habsburkum na Bílé hore stat na pražském Staromestském námestí.
V roce 1965 mel Krašov jen 88 obyvatel a stal se soucástí Bezverova, jenovže v té dobe se zde již delo neco podivného...
V roce 1958 totiž zacali na bezejmenném poli u Krašova zemní práce – zacala stavba nového výkonného vysílace Plzen / západní Cechy.
Stavby stanicní budovy se ujaly Pozemní stavby z Karlových Varu a príhradový trubkový stožár podezrele podobný Kojálu dostali na starost opet Ocelostavby Brno. Pata stožáru byla odlita z betonu a instalována do hloubky sedni metru. Stožár byl svarován z jedenáctimetrových dílu, které sem dopravili speciální tahace z chomutovských Válcoven trub a železa. Kotevní lana se splétala prímo na míste, a musela být postavena asi 330 metru dlouhé kolejová dráha ve smeru kotev. Jeden cas dokonce pretínala silnici po které musela být zastavena veškerá doprava. V breznu roku 1960 již byly patrné první výsledky - stály dva díly stožáru a také budova, do které se již chystala montážní ceta n. p. TESLA Hloubetín. Montážní ceta pokládala nosné rámy vysílace a instalovala vzduchotechniku. V té dobe již po areálu behali také budoucí technici – obsluha vysílace, aby se seznámili s vysílacem od jeho vzniku. Technici byli „prebráni“ predevším z vyílacu v Plzni na Košutce a z Preštických Žerovic, ale prišli i tri škodováci, kterí se zaškolovali na Petríne a Krásném. V téže dobe byla budována na kopci Brno (dnes známé jako Radec) v Krivoklátské vrchovine mezilehlá stanice radioreléové trasy Praha – Krašov, tato stanice se dnes používá mimo jiné i jako rozhlasový vysílac. Pro prenos obrazu bylo použito zarízení TESLA DT 11 a pro zvuk nové, ctyrkanálové RVG 955 z radeberské Rafeny.
První epizoda z takové té predstartovní horecky by se dala pojmenovat „Dvere“. Do místnosti s ruzným provozním príslušenstvím totiž vedli nove vybudované dvere, jenomže sotva se dozdily, zjistilo se, že vadí vzduchovému potrubí, no a tak se zacalo poprvé bourat, jenomže po jejich prestehování jimi neprošel kontrolní a ovládací stul, a tak s bouralo podruhé.
O další epizodu se postaral sám mistr montáže, a mužeme ji pojmenovat napríklad „ Ztracená fáze“.
Byla nedele – konec dubna, když najednou záhadne zmizelo napetí pro ovládání cívky jednoho stykace – malickost, že?!
Lze si preci pomoci jednoduše – napetím z vedlejšího stykace – jenomže není fáze jako fáze... Ozvala se ohlušující rána a záblesky, a následovalo trapné ticho a tma...
Následovala tretí epizoda, kterou mužeme nazvat treba „Hromadná vražda elektronek“.
Na poslední chvíli byl na Krašove namontován vysílac TESLA III TV 10/4 pro šírení signálu 1. televizního programu, aby mohl být 9. kvetna 1960 oficiálne spušten do provozu, postupne pribyly i vysílace rozhlasové ( národní okruh Praha – 69,56 MHz, Hvezda 67,34 MHz a stereofonní Vltava 70,34 MHz).
Tehdy bývalo zvykem každý nový vysílac oslavit, ani Krašov nebyl výjimkou, i když byla oslava skromnejší, zato s vetšími dusledky...
Tehdejší národní podnik Tesla Hloubetín uvolnil na oslavu dve lahve vína. Vedoucí technik dodavatele pozvedl cíši tekuté vinné révy, jenomže pri tom zavadil nohou o jistic zdroje modulátoru, a první Krašovská porucha byla na svete!
V dobe spouštení ješte nebyl stožár zcela hotový, proto se zahajovalo vysílání s provizorními anténami. Kolaudace probehla až po navršení všech 27 dílu, z nichž nejvyšší dosáhl výšky 305,2 metru nad povrchem, tehdy stožár vážil prý presne 172 559 kilogramu, a byl naší druhou nejvyšší stavbou.
Stožár vyrostl spolecne s rozšírením o II. televizní program v roce 1974 až na výšku 312,5 metru.
Srpen roku 1968 byl krušný i zde! 25. srpna 1968 vtrhla sovetská okupacní vojska do vysílací budovy a zanechala za sebou obrovské škody – témer vše bylo zniceno.
Stožár i s vysílaci byly vážne poškozeny výbušninami a náboji. Krome Sovetu se pridala i príroda – konkrétne mráz. V noci z 1. na 2. leden 1979 byl tak silný mráz, že zaprícinil zrícení již tak dost poškozeného anténního nosice. Stožár musel být zlikvidován. Po jeho odstrelení zbylo jen padesátimetrové torzo. Následující dva roky (do roku 1981) probíhala výstavba nového stožáru, který naštestí stojí dodnes, a doufejme, že ješte dlouho stát bude. Špicka nového vysílace je až ve výši 347,5 metru nad zemí a je tak jednou z nejvyšších staveb v CR (nejvyšší stavbou je Liblický vysílac – 355,5 metru).
Vysílac byl ale od zacátku velmi poruchový. Pocet poruch se ale casem s pribývajícími zkušenostmi zmenšoval, ale i presto nevymizely...
Dnešní Krašov vysílá tri televizní programy a pet rozhlasových, z cehož tri pripadají Ceskému rozhlasu.
Signál z Krašova mužete poslouchat zhruba od Strakonic po Krušné hory a od Šumavy po Prahu, i když má Krašov jednu takovou zvláštnost – jste-li nekde na louce ci poli, rádio vám urcite pujde pekne, ale jakmile vjedete do mesta, signál hodne zeslábne kvuli terénním prekážkám, dobrým príkladem jsou treba Mariánské Lázne, Karlovy Vary, Stríbro, nebo cástecne i Plzen.
Velice pekne panoramaticke fotografie muzete shlednout na strankach:
http://www.panoramaticke-fotografie.cz/rozhledny-a-vysilace/?detail=pano_MQ%3D%3D&tech=jf
Additional Hints
(Decrypt)
[CS] h oevml
[EN] ovepu