Spolecne s prestavbou hlubockého zámku došlo i k rozsáhlé úprave blízkého okolí, a tím i k založení zámeckého parku. Prvním zahradníkem povereným zakládáním nového parku byl Grvasius Immelín, po nem zde krátce pusobil Theodor Rehder ze Slezska a od roku 1854 rozkvétal park pod dohledem chýnovského rodáka Roberta Wáchy. Ten má na soucasném vzhledu parku asi nejvetší zásluhu, i když vše probíhalo bedlivým dohledem knežny Eleonory Schwarzenbergové. Puvodní park byl zakládán ve 40. - 50. letech 19. století a byl upravován na rozloze 20 km2 - nejen v samotné blízkosti zámku, ale zaujímal i rozsáhlé pozemky na jih a na sever, tam navazoval na Starou oboru složící k chovu lovné zvere. V roce 1851 bylo znacnými financními náklady vysázeno 11 597 stromu a 2 180 keru, mnoho stromu bylo preváženo již vzrostlých a s velkými kusy zeminy.
Stromy spodní zahrady (parteru) jsou voleny tak, aby barva jejich listí v podzimních mesících zárila pred belostnou siluetou zámku. Horní zahrada je založena v pravidelné historizující úprave. Po celém parku nacházíme vzácné dreviny dovezené témer z celého sveta.
Drobné remízky ci samostatné dominující stromy jsou strídány krásnými výhledy do krajiny. Najdeme zde lilovník tulipánokvetý (Liliodendron tulipifera), dub Lonetuv, karie (Carya alba a amara), platan vodoklen (Platanus orientalis), jinan dvoulalocný (Ginkgo biloba), douglasku (Pseudotsuga), mnoho druhu dubu (bahenní, cervený, šarlatový), ruzné druhy javoru, jedlí, modrínu a ostatních rozmanitých drevin, jejichž názvy znají jen ti nejzdatnejší dendrologové. Kouzlo pak dotvárejí kere rododendronu, buksusu, ale i klokoce zpereného.
V parku krome veže vodního rezervoáru není žádná jiná stavba, vše krásné je zde dílem prírody. Jednu z dominant parku tvorí okrasný zámecký rybnícek se dvema ostrovy, jeden z nich je prístupný po nove opravené lávce. Voda do neho je privádena trkacem z reky pres rezervoár (to je vlastne druhá vodní nádrž v parku, puvodne sloužila k zásobování zámku a kašen užitkovou vodou).
Exteriéru parku bylo mnohokrát využito k natocení filmu, že je toto místo - jak park, tak i zámek - pohádkove krásné, potvrzuje dlouhý seznam titulu. Nejznámejším je pohádka Pysná princezna, caroval zde sám Pan Tau, spala zde Šípková Ruženka a své pikle zde kula Ivana Chýlková jako Jezerní královna...
V soucasné dobe je park asi nejnavštevovanejším místem na Hluboké. Rádi si jej projdou turisté, ale i ti, kterí zámek už znají. Slouží k relaxaci, sportovním aktivitám a je i castým místem detských her. Navštevují jej malé deti s maminkami, milenci zde hledají klid ke svým procházkám, dospelí tu nabírají síly k další práci a lidé ve zralém veku si zde užívají klidného stárí. Je to vlastne malý ráj.
Kes je zadána tak, aby se každý, kdo ji chce ulovit, musel po parku trošku projít. První stage (N 49.03.208, E 014.26.098) vás zavede na vyhlídku, na kterou narazíte cestou od hrbitova smerem k zámku. Zde je nádherný výhled na Blanský les s Kletí, ale i šumavský Boubín, dole se zrcadlí rybníky - Židovský, Munický a Bezdrev. Na druhé strane zídky u vyhlídky se nachází malá cedulka se zemepisnou šírkou. Tu bych doporucoval si opsat nebo zapamatovat a odečíst 18.
Druhou stage (N 49.02.980, E14.26.605) najdete na jiném pekném míste, na konci zámecké vinice v míste zvaném "V kole". Odtud je nádherný výhled na reku s jezem, hlubocká sportovište a blízké Ceské Budejovice. Na zídce - ze strany od reky - se nachází další malá cedulka se zemepisnou délkou od nich odečtěte 55. A je to - nyní už znáte veškeré údaje, které potrebujete k odlovení finálovky.
V jednotlivých ohlasech na tuto keš, je doporučováno stage otočit, je to způsob jak finálku též odlovit, ale vše tvoří jakýsi trojúhelník a proto doporučuji stage zachovat v daném pořadí a najít si jinou pěšinku nebo cestičku z druhé strany zámku, vždyť je to "Procházka parkem"