Akvadukt je umelý, casto mostní, vodní kanál vybudovaný proto,
aby zajištoval prívod vody do místa spotreby.
Nejstarším rímským akvaduktem je „Aqua Appia“ z
roku 312 p.n.l.. Rím a jeho 1 milion obyvatel v dobách jeho slávy
zásobovalo vodou 19 podobných akvaduktu, které mely denní kapacitu
0,7 až 1 mil.m3 – jen pro srovnání Praha s 1,2 mil
obyvatel vykázala v roce 2004 denní spotrebu 0,37 mil m3.
V Ríme bych mel pri spravování kešky nepatrné problémy,
proto jsem si vzpomnel na akvadukt nedaleko mého bydlište.
Je jím vodní most v Dobroticích u Holešova. Souradnice Vás
zavedou prímo k nemu. Uvidíte, že je to stavba relativne nová,
její historie je však delší. Puvodne sloužil
nedaleký vodní náhon k pohánení vodního kola Koblihova mlýnu. Podle
sdelení soucasného majitel zde byl mlýn už v dobách kdy
letopocet byly jen tri císlice. V 17 století František
Antonín hrabe z Rottalu rekonstruoval holešovský zámek a
prilehlou zámeckou zahradu. Pro Neptunuv trojzubec (viz keš
GC13BK8 ) a další vodní díla zahrady potreboval zdroj
vody. Nedaleká rícka Rusava mela koryto skoro 4 metry níže,
proto se rozhodl u Koblihova mlýnu v Dobroticich postavit
akvadukt.
Stavitelé využili náhonu k mlýnu a odtékající vodou
prekrížili koryto rícky Rusavy, takto získaná voda zásobovala
nejen zámeckou zahradu, ale i nedaleký cukrovar. Puvodní stavba
byla drevená (tzv, vantroky). V roce 1982 ji Okresní stavební
podnik nahradil konstrukcí ze železa a betonu, která bez
vetšího poškození zustává zachována do dneška.
Vodu která mostem protéká, získává náhon u stavidla pri vjezdu do
obce Dobrotice a než se dostane k mlýnu prekonává
výškový rozdíl 5 m nekolika kaskádami. Rícka Rusava pak
kríží v techto místech rícku Rusavu, je to vodní dáma, která
si tu dala ladne nožku pres nožku.