Naši frýdlantskou procházku zacneme u chaloupky, v níž si mužete prohlédnout zajímavé pohyblivé jeslicky.
No, není to jako Trebechovice, ale jiste stojí za shlédnutí ;)!
Jeslicky patrily již od 16. století k vánocním svátkum. Zpocátku se nalézaly jen v kostelích, ale pozvolna našly cestu také do krestanských rodin. Jedním ze stavitelu jeslicek byl i GUSTAV SIMON, zemedelec, který se narodil roku 1873 a dosáhl vysokého stárí osmdesáti let. Zemrel na Štedrý vecer roku 1953.
Stavba jeslicek mu trvala déle než 60 let, než mohly být poprvé predvedeny verejnosti. Zpocátku byly nepohyblivé, teprve v následujících letech byl vestaven hodinový stroj a jednotlivé postavy se zacaly pohybovat. Dnes se pohybuje pres sto figur lidí a zvírat prostrednictvím provázku, propojených s puvodním strojkem. Jeslicky jsou umísteny v bývalé obytné místnosti tvurce tohoto díla, v níž strávil velkou cást svého života.
Dum sám patrí mezi nejstarší budovy ve Frýdlante.
OTEVÍRACÍ DOBA : Pondelí - zavreno Úterý - Sobota : 10 - 16 hodin Nedele : 10 - 14 hodin JEDNOTNÉ VSTUPNÉ - 5 Kc
V prípade neprítomnosti obsluhy zvonte prosím na oznacený zvonek "Betlém" (v dome naproti), kde je možno dohodnout návštevu i mimo otevírací dobu.
Na prucelí domku je v prvním patre A oken.
Pak se vydáme na námestí, souradnice N 50°55.300 a E 015°04.729.
Dominantou frýdlantského námestí je radnice ve stylu nemecké novorenesance, která byla vybudována v letech 1893-1896 podle projektu vídenského architekta Franze Neumanna, tvurce radnice v Liberci.
Prucelí zdobí sochy Spravedlnosti a Obetavosti, v interiéru zaujmou zejména vitrážová okna, dary místních podnikatelu. Busta Albrechta z Valdštejna, umístená v hale radnice, je dílem ve své dobe známého raspenavského sochare Scholze.
Ve druhém patre radnicní budovy sídlí Mestské muzeum. Mezi jeho nejzajímavejší exponáty patrí velký model puvodní radnice z roku 1532, která stávala uprostred námestí v místech nynejší kašny.
Na prucelí spocítejte sochy ( i nosice erbu). Jejich pocet je B.
Ted se otocte a najdete nejužší dum na námestí. Je zajímavý, že ;)? Jeho císlo popisné má dve cifry CD. Po dobu rekonstrukce a císla prozradím: 7 a 3...
Pak vyhledejte na námestí dum, který o nekolik metru vybíhá do jinak pravidelného obdélníkového pudorysu námestí.
Je to renesancní dum, zvaný „Na panské zvuli“, protože ho tam nechala vystavet majitelka frýdlantského panství Katerina z Redernu jako pomstu za to, že prohrála s meštany soud o právo várecné, cili o právo varit pivo.
Dum svou polohou znemožnoval plynulé otácení kocáru a povozu u radnice.
Na jeho prucelí spocítejte stožáry na prapory v prvním patre a získáte E.
Nyní se presuneme k umelecky vzácnému dekanskému kostelu Povýšení (neboli Nalezení) sv. Kríže na souradnice N 50°55.239 a E 015°04.702.
Byl postaven italskými architekty na základech starší svatyne sv. Kateriny. Stavba byla dokoncena v roce 1551. Vzhledem k nekolika prestavbám je kostel smesicí ruzných slohu.
Uvnitr kostela bychom mohli spatrit monumentální pohrební kapli s rodinnou hrobkou majitelu zdejšího panství - Redernu - ze ctyr druhu mramoru z roku 1566, která patrí k nejhezcím renesancním památkám v Cechách.
V okolí kostela se nachází rada památkove chránených objektu, napríklad renesancní a barokní náhrobky, mariánský sloup, železný kríž na žulovém podstavci, socha sv. Heleny a budova fary.
Spocítejte kamenné náhrobky v severní zdi kostela a máte F.
Small keš najdete na souradnicích
N 50°55.(A+D-F)(B+F)C a E 015°04.(2E+D)(2A)B.
Kontrolní součet finálních souřadnic je 56.