POVEST
Skalisko Kozel – zkamenelý cert
Stejne jako jiná chribská skaliska je i Kozel obestren mnoha povestmi. Jedna z nich vypráví, „že se v pohanských dobách usadil pod vrcholem Ocásku poustevník, který si porídil skromné prístreší a dal se do výstavby kaple. Vylamoval velké i malé kameny, snášel je na stavenište a skládal z nich zet. Do této doby zde žijícího certa mrzelo, že se musí vystehovat z krásného zátiší, až se tu budou rozléhat modlitby a nábožné písne. Proto si umínil, že poustevníkuv úmysl prekazí. Co poustevník ve dne postavil, to mu cert v noci odnesl a rozházel. Poustevník si jednou na certa pocíhal a zažehnal ho slovem božím a svecenou vodou. Cert na tom míste zkamenel. A to je ten Kozel a jednotlivá skaliska v okolí jsou prý kusy kaple.“ .
„Chriby záhadné a mytické 5“
GEOLOGIE
Skalisko Kozel je vežovitý izolovaný osamocený skalnatý blok. Je složen z typického solánského pískovce magurské vrstvy, který je nejodolnejší horninou flyšových Karpat. Je hrubozrnný, žlutošedý a skládá se prevážne z kremene, dále obsahuje ortoklas, svetlou slídu, cervený a zelený fylit. Tato vežovitá skála má zhruba tvar kvádru, je vysoká asi 22 m a celkove je znacne rozrušena zvetráváním. Na jejím povrchu jsou patrné charakteristické znaky zvetrávání a odnosu horniny, výklenky, previsy, skalní dutiny, voštiny atd. Nachází se na mírném svahu v bukovém porostu, bez výhledu. Chránený prírodní útvar Kozel byl vyhlášen roku 1967 (0,50 ha). Na skalisku je popsáno celkem 18 výstupových tras, horolezecká cinnost je zde však „zakázána“.
