Do cache nevladejte prosim zadne ptakoviny
jako listky na vlak, MHD, rozbite veci, proste u toho
premyslejte.
Pokud chcete udelat radost detem, tak necht tu je nekolik figurek,
ale s mirou, at zbude misto i pro mince a travelbugy
V roce 1939 podava Bansky
urad v Kutne Hore kratky referat o vyuzitelnosti a vynosnosti
noveho dolovani. Na otevreni dolu byl vypracovan navrh ing. Majera.
Dle tohoto navrhu mela byt zarazena na jiznim useku sachta 800
metru hluboka, ktera mela slouzit k pruzkumu Oselske, Rovenske a
Greifske zily.
Ing. Grund navrhl vsak v severnim useku obnovu Turkanske sachty do
hloubky 300 metru a razeni prekopu na Staroceske pasmo. Na jiznim
useku navrhl sachtu 100 metru hlubokou urcenou pro pruzkum zil
Trojicke, Oselske a Hlousecke. Uvazovalo se i o obnoveni Rovenske
sachty. Tento navrh byl prijat pouze se zmenou hloubky sachty a to
400 metru. Provadeni techto praci bylo rozlozeno na 10 let. Behem
techto praci mela byt prohloubena Turanska a Panska sachta na 600
metru a tyto doly mely podejit stare dobyvky. Mezi obema doly mel
byt vyrazen prekop. V jiznim useku byly dale navrzeny k otevreni
doly Pokoj a Svornost a mely byt prozkoumany stoly Denemark,
Antonim Paduansky a Sucha stola.
Turkansky dul byl otevren stolou Ctrnacti pomocniku u obce Malina.
V roce 1940 bylo otevreno usti Turkanske sachty, byla postavena
drevena vez a bylo zapocato se zmahanim sachty. V letech 1941-2
byla vystavena prvni kovova vez a zacaly byt zmahany stare dulni
prace. V te dobe se zacalo s razbou pruzkumnych chodeb za ucelem
pruzkumu rudnych zil. Dale bylo provadeno odvodnovani a sledovani
hloubek stredovekych dolu, aby se zjistilo, do jakych hloubek byly
vyhloubeny. Na jiznim useku Turkanske zily bylo zjisteno, ze tyto
stredoveke doly sly do hloubky 280 metru a na severnim az do
hloubky 400 metru. Vzhledem k tomu, ze dila byla casto zatopena,
byly na dole vybudovany silne tlakove vodni dvere, ktere umoznily
odvodneni velkeho mnozstvi dulnich vod bez ztraty na
zivotech.
V roce 1944 byl
prohlubovan Turkansky dul pod treti patro do hloubky 290 metru.
Jama byla razena v obdelnikove profilu (5.10-2.2 m) az na 4. patro
(400 metru). Po vybudovani naraziste na 4 patre byl zmenen profil
razene jamy na ctvercovy (3.20-3.40 m). Dalsi naraziste byla
budovana po padesati metrech az na sedme patro v hloubce 550 metru.
Spolu s jimkou byl dul hluboky 565 metru.
V letech 1950-1952 bylo
zapocato s vystavbou noveho zavodu. Byla vystavena nova strojovna
pro tezni stroj Ward-Leonard, ktery byl dan v roce 1952 do
zkusebniho provozu. Ve stejnem roce byla postavena druha kovova
tezni vez. Na povrchu byly vybudovany budovy pro upravu rud a
flotaci a v roce 1958 uvedeny do provozu. V letech 1953-56 byl v
podzemi dolu provaden bansky projekt, kde se jednalo o upravu
narazist, prekopu, remiz pro dulni lokomotivy, cerpaci stanice a
sklad trhavin.
Zavod byl prvnim dolem v republice uvedenym do provozu po svetove
valce. Nova, moderni tezni vez umoznovala tezbu rychlosti 11m/sec z
hloubky az 700 metru. Tato vystavba zavodu vytvorila komplexni
celek, schopny nejen dobyvani rud, ale i jejich konecnou
upravu.
Dulezitym rysem zavodu
byla svou predimenzovanou kapacitou vlastni upravna, ktera
umoznovala zpracovavat i externi dodavky rud, zejmena z dolu Dlouha
Ves, pobliz Havlickova Brodu, dul Stare Ransko a dul Krizanovice.
Vyslednym produktem upravny byl selektivni koncentrat zinku nebo
olova s obsahem stribra. Za rok bylo v zavode zpracovano az 140
tisic tun rudnin. Kazda tuna obsahovala 500 kg kovoveho zinku a 300
az 400 g stribra. Pres tato cisla byla vyroba koncentratu dotovana
statem. Duvodem byl nizky obsah zinku v hornine, cca 2 %.
Od roku 1968 byly provadeny rozsahle pruzkumne prace sirsiho okoli
tezebniho komplexu zavodu. Cilem tohoto snazeni bylo zajisteni
novych kvalitnich zasob rud. Na Turkanskem a Rejskem pasmu se v
hloubce 300 metru proniklo severnim smerem az pod zeleznicni trat
Kolin - Kutna Hora.
Zapadne od jamy byl v
hloubce 500 metru razen prekop o delce 1200 metru az do
Staroceskeho pasma a toto smerne vysledovano. Na povrchu byly
provadeny pruzkumne vrty a to v ruznych pasmech. Vysledkem celeho
snazeni byl nalez hornin o malem zrudneni, cimz se uzavrela
budoucnost zavodu.
Prechod na trzni hospodarstvi v roce 1989 znamenal neodvratny konec
dotovani zavodu a byl podtrzen va vladnim utlumovem programu
hornictvi v roce 1990. Dne 12.7 1991 byl na jame Turkank vytezen
posledni vuz s rudou, na konci tehoz roku byla zastavena i tezba na
dole Krizanovice a ukoncila svoji vyrobu i upravana zavodu.
V jame dolu Turkank je umistneno cerpadlo. Dulni voda je cerpana na
povrch, kde je umistnena cisticka odpadnich vod. Vzhledem k
zavadnosti dulnich vod, o cemz svedci i stav naraziste prvniho
patra, je hladina v jame udrzovana pod urovni stoly 14.
pomocniku.
Na vychozich souradnicich
N 49° 58.570 E 015° 16.752 16.451
zjisti
Kolik je poli ve velkem okne vratnice? = A
Kolik je velkych lampovych svetel na vratnici (jen predni strana
vlevo a vpravo od multiokna)? = B
Finale hledej na
N 49° 58.4(A-19) E 015° 16.8(B+1)8
Neprelezejte ploty, nevstupujte na znacene
soukrome pozemky,
nevstupujte do dulnich sachet, neni to nutne
Pokud budete po nalezeni finalky pokracovat dale podel blizkeho
plotu,
muzete si lepe prohlednout a vyfotografovat chatrajici
stavby.
Pobliz vychoziho bodu (naproti zastavce) se nachazi take cedule
naucne stezky.