Veltrusy,
tato puvodne stredoveka ves, lezici v dolnim Povltavi, byla obklopena polnostmi a lesy, ktere se jakozto soucast panstvi Jevineves-Veltrusy staly v roce 1698 dedictvim Marie Terezie ze Scheidleru, jez se v temze roce provdala za hrabete Vaclava Antonina Chotka (1674-1754).
Rod Chotku patril ke stare ceske rytirske slechte poznamenane pobelohorskymi konfiskacemi, a proto spolecensky a majetkove vyhodny snatek Vaclava Antonina Chotka umoznil nejen zisk vyznacnych statnich funkci, diky nimz byl povysen nejprve do baronskeho a v roce 1723 do hrabeciho stavu, ale predevsim postupny vzrust jeho hmotneho bohatstvi, naroku na zivotni a kulturni styl.
Teto stoupajici urovni odpovidal i pozadavek na podobu reprezentacniho sidla, ktere zacalo vnikat pravdepodobne ve druhem desetileti 18. stoleti. Zamek byl od pocatku budovan s velkorysou barokni koncepci jako komplex vyskove odstupnovanych budov obklopujicich cestny dvur podle osy sever – jih.
Hlavni budovu tvorilo stredni valcove jadro, jez presahovalo o vysku jednoho patra ctyri paprskovite z nej vybihajici jednopatrova kridla (ondrejsky kriz).
V prvnim patre se nachazely reprezentacni prostory tzv. "panskeho patra".
Cestny dvur byl na severu uzavren radou alegorickych soch, predstavujicich mesice a rocni doby z dilny Matyase Brauna.
Ve sve puvodni podobe patril veltrusky zamek k nejvyznamnejsim dilum vrcholneho obdobi barokni architektury v Cechach, a to i pres jeho pozdejsi upravy. Presto, ze se plany nedochovaly, lze dnes jiz zamek spojit s tvorbou jdnoho z nejprednejsich tvurcu barokni architektury v Cechach teto doby, Giovannim Battistou Alliprandim.
Stavba zamku a s ni souvisejici uprava okoli trvala az do pocatku ctyricatych let 18. stoleti. V prubehu stavby zamku, podle dohody uzavrene mezi Vaclavem Antoninem Chotkem a syny Janem Karlem a Rudofem, pripadlo panstvi mladsimu Rudolfovi (1706-1779), ktery sveho otce nasledoval jak v budovani veltruskeho panstvi, tak ve vyznamnych statnich funkcich u videnskeho cisarskeho dvora, zejmena ve sluzbach panovnice Marie Terezie. Od roku 1749 stal v cele instituci ridicich financni a obchodni politiku rise. Toto rostouci postaveni ukazalo, ze areal sidla nepostacuje zvysenym reprezentacnim potrebam, a proto kolem roku 1740 vznikl novy hospodarsky dvur, kam byly odsunuty hospodarske funkce z budov obklopujicich nadvori.
Po roce 1750 nechal Rudolf Chotek rozsirit hlavni budovu zamku zvetsenim kridel na dvojnasobek jejich puvodni delky a pozdeji doslo ke stavebnimu sceleni nadvornich bocnich budov. Postupne rozsiroval i pozemkovy majetek v okoli.
V teto podobe privital zamek panovnici Marii Terezii, ktera jej navstivila u prilezitosti sve inspekcni cesty po ceskych zemich a hlavne na zaklade pozvani hrabete Rudolfa Chotka, jenz zde v srpnu 1754 poradal tzv. "Velky trh tovaru kralovstvi ceskeho".
Jednalo se vlastne o prvni vzorkovy veletrh na svete s pouzitim katalogu. Zbozi bylo vystavovano v zamku a prilehlych prostorach. Ucelem akce bylo ukazat prednosti manufakturni prace a zviditelnit ceske manufaktury.
Za sve zasluhy ziskal Rudolf Chotek jedno z nejvyssich habsburskych vyznamenani Rad Zlateho rouna.
Protoze Rudolf nemel muzskeho potomka ,v zajmu zachovani celistvosti a velikosti majetku byl vydan tzv. "fideikomis", kterym byla veltruskemu panstvi zarucena nedelitelnost, nezcizitelnost a dedicne pravo prvorozenym synum.
Na zaklade tohoto dokumentu byl predurcen stat se tretim majitelem zamku Rudofuv synovec, Jan Rudolf Chotek (1748-1824), za jehoz ery dosahla nejvyssi urovne predevsim uprava veltruskeho zameckeho parku.
Tak jako jeho predchudci byl velmi vzdelany, venoval se politicke kariere, ale i prirode, vedam a umeni.
V roce 1782 byl jmenovan kanclerem cesko-rakouske dvorni kancelare, ale tuto funkci pro nesouhlas s nekterymi reformami Josefa II. opustil.
Od roku 1784 se venoval sprave veltruskeho panstvi a o tri roky pozdeji, po smrti sveho otce Jana Karla, prevzal i panstvi Nove Dvory u Kutne Hory, kde zalozil velky park a pozdeji i nejvetsi empirovy zamek v Cechach, Kacinu.
Opakovane vykonaval funkci nejvyssho purkrabi ceskeho kralovstvi, ktere vyuzil i k povzneseni hlavniho mesta.
Zpristupnil verejnosti Kralovskou oboru, budoval nove silnice. Mimo jine se stal volenym predsedou Kralovske ceske spolecnosti nauk.
Usiloval o zpracovani topografie Cech,podporoval studie o prirodopisu Cech. Stykal se s radou vyznamnych osobnosti vedeckeho a umeleckeho zivota.
Bezprostrednim podnetem k upravam veltruskeho "Ostrova" (jedna z povodni na pocatku 18. stoleti vyhloubila nove koryto Vltavy a obe ricni ramena tak vytvorila jakysi ostrov) byly povodne v letech 1784 a 1785, ktere se projevily v nove koncepci veltruskeho parku a v pocatku regulace Vltavy. Byla tak zavrsena promena arealu k rozsahlemu prirodne krajinarskemu parku v podobe vrcholneho typu tzv. "okrasneho statku" (ferme ornee), kdy hospodarsky vyuzivane plochy, byly jeho primou soucasti, ale i estetickym komponentem. V parku vznikla na prelomu 18. a 19. stoleti cela rada drobnych architektur, pavilonu, mostku, plastik.
Toto obdobi je spojeno predevsim s cinnosti Jana Filipa Jondla, ktery od prvniho destileti 19. stoleti vypracoval pro Chotky radu architektonickych navrhu. Po roce 1804 zasahl take do podoby zamku. Ten byl klasicistne upraven, bocni kridla ziskala patrovou nastavbu a kuzelova strecha valcoveho jadra hlavni budovy byla nahrazena nynejsi kupoli,zanikly barokni fasady.
K datu umrti Jana Rudolfa Chotka tvorilo panstvi uceleny majetkovy komplex tvoreny zamkem, osmi popluznimi dvory, sesti ovciny, pivovarem, vinopalnou, ctyrmi vapenkami, vapencovym lomem a mlynem.
Po smrti Jana Rudolfa Chotka se stal univerzalnim dedicem chotkovskych statku jeho vnuk Jindrich Chotek (1802-1864), ktery zavrsil obdobi rozkvetu Veltrus, predevsim rozsirenim majetku.
Avsak 2. polovina 19. stoleti jiz prinesla panstvi upadek, zpusobeny jednak vleklou hospodarskou krizi, jednak nezodpovednym zpusobem zivota nasledujiciho majitele Rudolfa Chotka, nejstarsiho Jindrichova potomka, ktery se nedokazal vyrovnat se ztratou syna, a tak hospodareni ve vlastni rezii ustavalo, dvory byly propachtovany a prumyslove podniky pronajaty.
Po Rudolfove smrti 1894 se stal dedicem statku jeho mladsi bratr Emerich (1833-1911) a po Emerichovi se stal drzitelem Veltrus jeho nejmladsi bratr Arnost (1844-1927). Posledni majitele zamku Karel a Livie Chotkovi poskytli zamek k dispozici za druhe svetove valky nemecke armade, kterou v kvetnu 1945 vystridala Ruda armada, jejiz oblastni veleni zde nekolik mesicu pobyvalo. Posledni majitele odesli po valce do NSR, kde v roce 1972 kratce po sobe zemreli,aniz by zanechali potomstvo.
Valka znamenala pro Veltrusy silny upadek, po roce 1945 byly zamek a park na zaklade zakona c.137/1946 Sb. o Narodnich kulturnich komisich pro spravu statniho kulturniho majetku prohlaseny za statni kulturni majetek a jako takove zahrnuty do souboru vybranych pamatkovych objektu, ktere byly urceny k dalsimu kulturne vychovnemu vyuziti.
Objekt byl prevzat do statni spravy k 1.1.1947 a pripravovan ke zpristupneni v roce 1948. Do roku 1950 probihaly nezbytne opravy na hlavni budove a vybranych stavbach v parku.
Expozice byla koncipovana jakozto muzeum bytove kultury pozdniho baroka, a proto interiery byly zarizovany mobiliarem i z jinych objektu pod odbornym vedenim profesora O.J. Blazicka.
Posledni zasadni stavebni oprava probehla na prelomu 80. a 90. let 20. stoleti, kdy byly rebarokizovany fasady hlavni budovy a ujednoceny fasady kridel cstneho dvora.
Areal je ve sprave Narodniho pamatkoveho ustavu a v roce 2002 byl prohlasen narodni kulturni pamatkou.
Cely areal byl zasadne poskozen povodnemi v roce 2002 a dosud probiha jeho obnova.
Oznamkujte prosim tuto cache na: 
Dekuji uzivateli ku3ajzzz za zalozeni teto cache na tak krasnem miste a ochotu a spolupraci pri jeji adopci.
Men fer, nebo neber nic