The Barrande's Rock (Barrandova skála in Czech) is a part of one from the most complete Palaeozoical profiles in the world, ranging from the Upper Ordovician to the highest part of Lower Devonian (Prag, Lochkov and Zlíchov steps; international stratotype of Zlíchov sub-step). Barrande's Rock is an unique sample of folding of Palaeozoic limestones and finding place of thermophilous rocky steppe flora & fauna.

The Barrande's Rock and it's neighbourhood shows a classic geological profile from the Upper Ordovician to the Devonian with unique examples of folding and other tectonic faults of Devonian rocks due to the phenomena connected with Varisan folding. Close to the rock you can find also stratotype of the lower boundary of Zlíchov step (Devonian) connected with the world-known corral horizon site in the "U Kaplicky" quarry. Important are also the Palaeontological finding places, particularly in the Lower Silurian and the upper part of the Kopaniny formation of the Upper Silurian. From the number of fossils mention should be made e.g. of the trilobites of the Odontochile and Reedops families, corrals, orthocera, the graptolite Testograptus testis, the fivalves Slava, Isolia, Snoopyia insolita. The area forms part of a typical area of occurrence of the international Prag step (Devonian) and a typical site of the Prag formation in the facies of Dvorec-Prokop limestones (Prag step, Devonian). From the number of significant faults the area is affected partly by overlaps doubling the stratification of the Lower Silurian and Ordovician. The slopes are covered with a whole sequence of soils ranging from protorendzinas and protorankers to brown rendzinas to eubasic brown soils on diabases.

This important rock formation is marked by the memorial tablet to commemorate the classic of Czech and world palaeontology, Joachim Barrande. Barrande's Rock is a real open-air textbook of geology and target of numerous excursions. Less than one year after the death of Joachim Barrande on June 14, 1884, an iron tablet 4.8 m long and 1.5 m high bearing the name of BARRANDE was unveiled festively. The area was put under the administration of the National Museum in Prague. In this way the Barrande's Rock became the oldest geological reserve in the territory of Austro-Hungary Empire and perhaps in the whole of Europe.

Joachim Barrande [August 11, 1799 - October 5, 1883] French, in Bohemia (Czech Republic) living and working geologist and palaeontologist Barrande was born at Saugues, Haute Loire, and educated in the École Polytechnique at Paris. Although he had received the training of an engineer, his first appointment was that of tutor to the duc de Bordeaux (afterwards known as the comte de Chambord), grandson of Charles X, and when the king abdicated in 1830, Barrande accompanied the royal exiles to England and Scotland, and afterwards to Prague. Settling in that city in 1831, he became occupied in engineering works, and his attention was then attracted to the fossils from the Lower Palaeozoic rocks of Bohemia.

The publication in 1839 of Murchison's Silurian System incited Barrande to carry on systematic researches on the equivalent strata in Bohemia. For ten years (1840-1850) he made a detailed study of these rocks, engaging workmen specially to collect fossils, and in this way he obtained upwards of 3500 species of graptolites, brachiopoda, mollusca, trilobites and fishes. The first volume of his great work, "Systéme silurien du centre de la Bohéme" (dealing with trilobites, several genera, including Deiphon, which he personally described), appeared in 1852; and from that date until 1881, he issued twenty-one quarto volumes of text and plates. Two other volumes were issued after his death in 1887 and 1894. It is estimated that he spent nearly L10,000 on these works. In addition he published a large number of separate papers. In recognition of his important researches the Geological Society of London in 1857 awarded to him the Wollaston medal.

He was a fervent advocate of the theory of the catastrophes (as taught by Georges Cuvier), thus opposing Charles Darwin's theory of evolution. He also wrote a five-volume book on the defense of his theory of so-called "colonies", presuming that the cause of the presence of fossils typical for one layer surrounded by those typical for another is atectonical. He tended to name those colonies with names of his scientific adversaries.

Not only above mentioned Barrande's Rock, but whole district of Prague, Barrandov, was named in honor of the scientist in 1928. His name bears also the Barrandian area, which is located in the western part of Czech Republic (Central and Western Bohemia). Barrandian occupies a special position among the classical European regions of geological interest: it shows Proterozoic up to Middle Devonian sequences extraordinarily well exposed, easily accessible, and from the middle Cambrian richly fossiliferous in many stratigraphic units. And finally, close to the rock crossing Vltava river, is the biggest highway bridge in Prague - Barrandovský most (Barrandov bridge).

For the valid "cache found" log send to us via profile e-mail answers to these four questions:

1. what are exact (measure at road under rock...) the GPS coordinates of the J.B. memorial tablet;
2. what is origin of the rock-profile (artificial or natural...)?
3. what are (approx. in tens of cm) thicknesses of limestone layers under the J.B. memorial tablet (close to ground; several possibilities...)
4. where Joachim Barrande died?

Barrandova skála je soucástí i ve svetovém merítku jednoho z nejkomplexnejsích profilu Palaeozoika reprezentujícího geologické vrstvy od svrchního ordoviku po nejvyssí cást spodního devonu (stupen Prag, Lochkov a Zlíchov; mezinárodní stratotyp podstupne Zlíchov.) Sama Barrandova skála (jako soucást Národní prírodní památky Barrandovské skály) je unikátním príkladem zvrásnení prvohorních vápencu a naleziste termofilní fauny a flory.

Barrandova skála je svetoznámý geologický odkryv lochkovského souvrství spodního devonu. Je unikátní predevsím svým názorne odkrytým slozitým zvrásnením deskovitých vápencových vrstev dokládajících jeho intenzitu. K tomuto zvrásnení doslo koncem starsích a pocátkem mladsích prvohor (tzv. variské vrásnení). Lze zde pozorovat nejruznejsí typy vrás casto porusené dalsími tektonickými poruchami, napr. presmyky vrás. Detailní zvrásnení bylo zpusobeno snadnou vrásnitelností deskovitých vápencu lochkovského souvrství, která kontrastuje napr. s vápenci dvorecko-prokopskými. Lochkovské vápence obsahují velmi tenké vrstvy vápnitých bridlic a hlavne hojné shluky tmavých rohovcu, které vznikaly shlukováním kremene v dobe zpevnování (diagenese) hornin.

Barrandova skála je umelým odkryvem - puvodne sahala az do Vltavy, ale pri stavbe silnice ze Smíchova na Zbraslav byla cást odstrelena. Odstrely provádeli francouzstí vojáci v r. 1742 za války o tzv. dedictví rakouské, kdy tehdejsí evropské mocnosti nechtely uznat Marii Terezii za oprávnenou dedicku habsburského trunu. Cásti skály byly odstreleny i pri stavbe zeleznicní trati r. 1862. Skálu venoval Prírodovedeckému sboru Národního muzea do bezplatného uzívání majitel lomu Max Herget. Prakticky se tak jedná o nejstarsí geologickou rezervaci na území Rakousko-Uherské monarchie (tedy i dnesní Ceské republiky) a pravdepodobne i nejstarsí chránené uzemí tohoto typu v rámci celé Evropy.

Sedimentace lochkovských vápencu probíhala casto za neklidných pomeru na morském dne a morské proudy obcas premístovaly jiz zpevnené úlomky vápencu. Tím vznikaly sedimentární brekcie - horniny, v nichz jsou ostrohranné i zaoblené úlomky vápencu tmeleny pozdeji usazenou vetsinou hrubozrnejsí hmotou. Ty jsou odkryté u jizního konce Barrandovy skály (místo je oznaceno cerveným trojúhelníkem).

Barrandova skála je klasickým geologickým odkryvem studovaným jiz Joachimem Barrandem, podle nehoz je skála nazvána. V horní cásti skály je umístena ocelová pametní deska (4.8 m × 1.5 m) s nápisem "BARRANDE". Ta zde byla osazena z iniciativy Antonína Frice a Prírodovedeckého sboru Národního muzea (tehdy jeste Musea království ceského) r. 1884, tj. rok po jeho Barrandeho smrti.

Joachim Barrande [11.srpna 1799 - 5.ríjna 1883] v Cechách zijící a pracující geolog a paleontolog francouzského puvodu Joachim Barrande se narodil v mestecku Saugues v hornatém departmentu Haute Loire v jizní Francii. Jeho otec byl obchodník se suknem. V letech 1819—1824 studoval v Parízi na proslulé vysoké skole "École polytechnique" a "École des ponts et chaussées". Mimo technické obory studoval prírodní vedy. Krátce po studiích se stal vychovatelem následníka francouzského trunu prince Jindricha, hrabete z Chambordu. Vypovezený dvur putoval nejprve do skotského Edinburgu a pak na pozvání císare Frantiska I. do Cech. Tady dvur sídlil nejprve v Bustehrade a pozdeji na Prazském hrade.

Shodou okolností se nedlouho po Barrandove príchodu zacala projektovat konská zeleznicní dráha z Krivoklátu do malé uhelné pánve v Radnicích a do Plzne. Pri techto pracích si mladý francouzský inzenýr vsiml vzácne zachovalých otisku morských zivocichu v tmavé bridlicnaté hornine a zacal je sbírat. Krásné nálezy trilobitu, mekkýsu a hlavonozcu ucarovaly Barrandovi tak, ze jejich studiu zasvetil zbytek zivota.

Tak v prubehu 45 let vznikalo ohromné dílo o dávné zvírene silurského more "Systeme silurien du centre de la Bohéme" tedy "Silurský systém Stredních Cech". První svazek venovaný trilobitum vysel az v r.1852. Poslední dokoncený ctyrsvazkový díl, který byl venován mlzum, byl publikován v r. 1881. Za jeho zivota vyslo celkem 22 svazku, ve kterých je popsáno a vyobrazeno celkem 3557 druhu. Celé toto dílo má pres 6000 stran textu a vysvetlivek k obrázkum a 1160 litografovaných tabulí s dokonale verným vyobrazením popisovaných exempláru. Tato práce je razena k nejrozsáhlejsím vedeckým dílum vsech dob a oboru vytvoreným jedním clovekem.

Od Frantiska Palackého priucoval se Barrandee v Praze nemcine, od delníku, kterí pro neho nekterí i celá léta shromazdovali zkameneliny, ucil se cesky. I kdyz mu nekdy vedecká obec vytýkala, ze pri pojmenovávání zivocichu uchyluje se od latiny a rectiny k obycejné cestine. Avsak Barrande trval na svém, a tak v odborném názvosloví nacházíme milá slova, jako napríklad musle Babinka prima nebo Tetinka, Panenka ci Synek. Byt na Malé Strane v Chotkove ulici, dnes Vítezná, pripomínal spíse skladiste, v nemz bábinka, matka naseho básníka Jana Nerudy, obstarávala Barrandovu malou domácnost a kuchyni. Prestoze malý Jan Neruda nechodil jeste ani do skoly, byl Joachimem Barrandem jmenován osobním sekretárem. Prazská vedecká obec, z níz k prátelum J. Barranda patrili Frantisek Palacký, profesor Antonín Fric, historik Václav Hanka, hrabe Kaspar ze Šternberka, Jan Erazim Vocel a mnozí dalsí, zacala se obávat o osudy obrovské sbírky (cítající témer 300 000 kusu zkamenelin (!) s více nez 40 000 typy a originály ve 1 200 bednách i zcela unikátní knihovnu cítající 112 publikací) od okamziku, kdy sbírka jiného prazského sberatele byla dedici prodána do Ameriky. Avsak Barrande zachoval se podle své povahy. Kdyz v 84 letech zemrel, ukázalo se, ze uz v roce 1881 nechal sepsat závet, podle níz "daruje a do úplného majetku odkazuje Ceskému muzeu v Praze vsechny své rukopisy, knihy, nákresy i sbírky." J. Barrande pridal k tomuto nedocenitelnému daru, k této vlastní celozivotní práci jeste deset tisíc zlatých pro pokracovatele a následníky v zapocatém díle. Jeho dar oznacil Jan Neruda za dar královský. Krome sbírek, které jsou dnes ulozeny v Národním muzeu, prinesl Barrande i slávu nasí vlasti, nebot názvosloví geologického slození ceských prvohor stalo se soucástí mezinárodní odborné terminologie.

"Že Joachim Barrande daroval celé své znamenité sbírky geologické, svého druhu jediné na svete, Ceskému muzeu, je to víc nez dar královský, jet' to nejkavalírstejsí poklona, jaká se mohla ceskému národu ucinit. Mravní význam daru toho je práve nyní neocenitelný. Je to veru krásná víra v dusevní zivot ceský a ve zdatnosti ceské vedy, ze Barrande sveril i sbírky i dílo své ceskému národu. Na takové svedectví muze národ ceský být hrdý."

Na památku významného vedce a velkého cloveka (který se své druhé vlasti odmenil neskonale lépe nez vetsina rádoby "vlastencu") bylo území geologických vrstev prvohor na území mezi Kralupy nad Vltavou, Kladnem, Stríbrem, Príbramí, Rícany a Brandýsem nad Labem pojmenováno Barrandien. Také celá prazská ctvrt nad tehdy snad jeste neexistujícími Barrandovskými filmovými ateliéry, nese od roku 1928 jméno po slavném vedci. Kazdým rokem bývá horolezci obnovován jiz zmínený obrovský nápis se jménem Barrande na stejnojmené skále, jez je tématem této Earthache.

Pro zápis platného "cache found" logu a poslat nám via e-mail (GC-profil) odpovedi (necekejte na schválení logu; muzete zalogovat "found" a poslat odpovedi, provedeme následne kontrolu a pokud neco nebude v porádku, ozveme se...) na následující ctyri otázky:

1. co mozná nejpresnejí zmerené GPS souradnice (merte na ceste pod skalou...) obrí pametní desky na skále;
2. jaký je puvod skalního profilu nad vámi (dílo prírody ci lidských rukou...)?
3. jaké jsou (priblizne, v desítkách cm) tloustky ruzných zvrasnených vápencových vrstev na skále pod pametní deskou (stací 3-4 udaje...)?
4. kde Joachim Barrande zemrel?