Kounice Traditional Geocache

Kounice leží v mírne zvlnené krajine stredního Polabí, v údolí Kounického potoka, 30 km východne od Prahy. V 19. století byla obec povýšena na mestys a loni (r. 2007) oslavila 750 let od první dochované písemné zmínky o obci. At už prijedete do Kounic odkudkoliv (z Ceského Brodu, Celákovic, Lysé nad Labem nebo Sadské) vždy se Vaše cesty protnou na križovatce cest na návsi. A práve zde se setkáte s památkami Kounic. Uprostred návsi na ostruvku ležícího mezi silnicemi stojí kostel sv. Jakuba Vetšího. Kolem dokola náves obklopují nejvýznamnejší budovy v Kounic – barokní fara (z 18 stol.), stará pošta (s té už pravda toho moc neuvidíte, na konci roku 2007 byla srovnána se zemí), dále si urcite povšimnete sladovny (bývalý panský pivovar), a samozrejme dominanta zámek s parcíkem. Na východ, kam vede silnice z Ceského Brodu do Porícan se dále rozprostírá náves až k bývalé panské hospode (dnes oblastní pracovište Archeologického ústavu). V centru návsi zustaly zachovány nekteré puvodní zemedelské usedlosti z 19. století.

Nejstarší zmínky o tvrzi v Kounicích jsou z roku 1554. V letech 1612 - 1634 dal tvrz prestavet Jan Rudolf Trcka z Lípy v reprezentativní trojkrídlý renesancní zámek. Roku 1631 zde vedl rozhovory Albrecht z Valdštejna se zástupci ceské emigrace. Ve 2. polovine 17. století se zacíná opet se stavitelskými aktivitami. Zámek byl rozšíren o ctvrté krídlo, ale dílo dokoncili až noví majitele, hrabata z Morzinu. Za Václava hrabete z Morzina došlo kolem roku 1719 k dokoncení stavby, upravené v barokním stylu. Toto datum také udává chronogram v ozdobné kartuši umístené nad portálem. V této dobe pro hrabete Morzina pracoval stavitel Jan Blažej Santini – Aichl a je pravdepodobné, že se na úpravách zámku také podílel. Další významnou osobností, která obohatila svými umeleckými díly zámek v Kounicích, byl Ferdinand Maxmilián Brokoff. Ten zhotovil sochy mourenínu, jejichž kopie jsou umísteny pri vjezdu do zámku (orginály mužete videt v NG). Behem techto stavebních úprav v 18. stol. byl zámek také opatren barokní hranolovitou veží s hodinami a lucernovou strechou. V letech 1772 - 1924 patril zámek Liechtensteinum. V roce 1949 došlo k znehodnocujícím úpravám, pro potreby školy, která v zámku od té doby sídlila, pri nich byl zámek ochuzen o zbytky cennejší architektury. Pozdeji byla snesena i vež. Na jare roku 1990 zámek bohužel vyhorel. Obec ho dala zastrešit a do prucelí byla znovu umístena vež, ale pro nedostatek financí byla rekonstrukce zastavena. Po neúspešných pokusech zámek prodat obec v roce 2004 uzavrela kupní smlouvu a podle nového majitele by zde mel vyrust komplex luxusních bytu se spolecenským a sportovním zázemím. Nicméne do soucasnosti se zámek nepodarilo zrekonstruovat a bohužel stále chátrá.

Kostel v Kounicích existoval již ve 12. století. Ze stredovekého kostela se dochovala prucelní gotická vež (ze 14 stol.). Puvodní lod kostela byla zacátkem 19. století stržena a nahrazena vetší v novorománském slohu. Z puvodního vybavení kostela se zachoval svršek bývalého oltáre - obraz na plátne predstavující Ružencovou P. Marii z pocátku 18. století, dále barokní socha sv. Jakuba - apoštola, v životní velikosti, z roku 1719 z dílny Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a sochy sv. Víta a Václava, rovnež barokní drevorezby. Dnešní hlavní oltár je pseudorománský z r.1877 a je zasvecen patronu kostela sv. Jakubu. Ve stenách lodi jsou dve lunetová okna od Jana Veselého (místního rodáka, který vytvoril i okna pro katedrálu sv. Víta podle návrhu A. Muchy). V soucasné dobe prochází interiér kostela rekostrukcemi.