Touto kesi bych vas rada upozornila na zulovy smirci kriz, ktery se nachazi nedaleko chatove osady Nevada. Jedna se o zulovou desku s maltezskym krizem. Ve Strednich Cechach je techto historii pamatujicich pamatek velmi malo…
Smirci krize (obecny nazev) maji ruzny puvod, o kterem se mnohdy jen spekuluje:
- spojení s nasilnym trestnym cinem. Ve stredoveku neexistovalo trestni pravo jak ho zname my, pravo bylo zvykove, a tak rodina postizeneho vystupovala vuci vrahovi casto jako zalobce. Bylo tedy mozne, aby soucasti trestu byl krome vyrovnani s pozustalymi i jisty druh pokani (vysekani kamenneho krize). Obecne se smirci smlouvy uzaviraly nejpozdeji zruba do zacatku 17.stoleti, dodnes se jich zachoval jen zlomek
- znameni u cest a hranicni mezniky
- misijni puvod ci projev germanske symboliky
- svedske krize z doby 30tilete války
- nestastna udalost, která se na danem miste stala
Nejstarsi dolozeny a dochovany kamenny smirci kriz u nas je z roku 1290 nedaleko Aše, kde dle povesti v miste zahynul sedlak pod prevracenym vozem. Nalezena listina však dokladuje, ze se jednalo o hranicni meznik.
Vratme se vsak k nasemu krizovemu kameni: na ceduli vedle stoji m.j., ze vrah odsouzeny k poprave byl donucen pred jejim vykonanim vysekat tento kriz v roce 1822. Oproti napisu je nanejvys pravdepodobne, ze letopocet byl do krize vysekan o dost pozdeji, nez vznikl (stavalo se to casteji). Hlavne se takto hrdelni zlociny pocatkem 19. stoleti jiz netrestaly…
Na nasem uzemi se nachazi vice nez dva tisice techto drobnych pamatek. Nejvetsi koncentrace je v SZ Cechach a na Jihlavsku.
Pri muzeu v Asi existuje Spolecnost pro vyzkum kamennych krizu, která vznikla v roce 1984, kazdou posledni sobotu v zari je zde volne pristupne setkani „krizaku“. Muzeum také vede presnou evidenci techto drobnych pamatek u nas.
Nakladatelsvi ARGO vydalo soupis techto pamatek knizne.