Jirova hora Mystery Cache

DELOSTRELECKÁ TVRZ JÍROVA HORA

Nejmohutnejší uskupení pevnostních objektu na Náchodsku melo být na prelomu 30. a 40. let vybudováno v prostoru bezejmenné kóty 546 v lese Maternice nad Zbecníkem, asi 2,5 km západne od Hronova. Delostrelectvo tvrze pojmenované Jírová hora melo spolecne s 10 kilometru vzdálenou tvrzí Dobrošov vytváret silnou palebnou prehradu uzavírající predevším údolí reky Metuje – tzv. náchodskou Branku, místo, které již nekolikrát v historii posloužilo neprátelským vojskum k pruniku z Kladska smerem do vnitrozemí.

Orientacní zakreslení pevnosti do fotomapy s turistickými trasami, výchozím bodem T-S-7 a další mojí keší Maternice.

Na rozdíl od dalších dvou tvrzí náchodského úseku (Dobrošova a Skutiny) nebyla výstavba objektu v lese Maternice nikdy zahájena, dokonce ani nedošlo k vypsání konkurzního rízení na získání této velmi lukrativní zakázky. Ješte koncem dubna 1938 se v lesích nad Hronovem procházeli dustojníci z ROPu a diskutovali o posledních úpravách projektu. Na konci své návštevy do zeme zatloukli kolíky vyznacující budoucí stavenište. Celé jaro a léto roku 1938 se v pražských konstrukcních kancelárích ROPu pilne pracovalo na konecné podobe této tvrze (na projektu tvrze se podíleli dva významní odborníci této oblasti kpt.žen.ing. Alois Stana a npor.žen.ing. Václav Mudra). Lze ríci, že s vyjímkou minometného srubu T-S 14 byly koncem léta 1938 dokonceny práce na výkresech podzemích prostor i bojových objektu.

I když stavba této tvrze nikdy nezacala, považuji za vhodné se alespon v krátkosti zmínit o tom, jak mela tvrz Jírová hora vypadat. Pocet navržených delostreleckých objektu v podstate odpovídal sousednímu Dobrošovu – dva delostrelecké kasematní sruby, jeden objekt pro delostreleckou vež a minometný objekt. Oba delostrelecké sruby mely disponovat baterií 10cm houfnic, které by byly zamontovány do strílen s odmerem 60°. Levostranný T-S 12 mel postrelovat hreben Jestrebích hor vcetne duležitých uzáveru Chlívce a Odolov, palba pravostranného srubu T-S 13 mela být vedena na jih do prostoru Slavíkov – Pavlišov a do údolí reky Metuje. Objekt T-S 11 pro delostreleckou vež RO mel být typickou stavbou tohoto typu s jedním pancérovýcm zvonem pro lehký kulomet. Asi nejzajímavejším objektem tvrze Jírová hora je atypický minometný srub T-S 14, který mel mít ve strope osazeny dve (!) minometné kopule, z nichž každá mela být vyzbrojena 12cm minometným dvojcetem B12. Jednalo se o zcela atypické rešení, které bylo vynuceno cetnými hluchými prostory v predpolí, na levém krídle a v týlu tvrze (dve minometné kopule v jednom objektu mely být osazeny také do objektu T-S 50 na tvrzi Poustka). Protože tyto hluché prostory by dva minomety nebyly schopné bezpecne pokrýt (v puvodním návrhu mel objekt pouze jednu minometnou kopuli se dvema 9cm minomety a zvon), bylo navrženo, aby do jednoho objektu byly umísteny dve kopule. Nabízela se též možnost pridat do sestavy tvrze další minometný objekt, ale toto rešení by bylo znacne nákladnejší, navíc pro další srub by projektanti jen težko hledali vhodné umístení. Objekt T-S 14 mel být trojúhelníkového tvaru, pricemž dva vrcholy tohoto trojúhelníku tvorily minometné kopule, tretí pak pancérový zvon pro lehký kulomet. Projekt tohoto objektu však v zárí 1938 nebyl dokoncen. Delostrelectvo tvrze melo být neobycejne mohutné – celkem osm 10cm houfnic a ctyri 12cm minomety.

Vzhledem k protáhlému tvaru tvrze (vzdálenost mezi krajními objekty T-S 8 a 15 cinila 1 050 metru) bylo nutné pocítat se ctyrmi pechotními sruby, které by zajištovaly celistvost pevnostní linie. Na pravém krídle mel stát objekt T-S 8, který byl ke tvrzi pridán až na jare 1938, do této doby se s ním pocítalo jako s izolovaným objektem. Mel mít pouze jednu streleckou místnost s palbou smerem k sousednímu srubu T-S 9. Doprava, ve smeru k samostatnému objektu T-S 7, melo strílet kulometné dvojce z pancérové kopule. Objekty T-S 9 a 10 si byly velmi podobné, v obou mel být osazen delostrelecký pozorovací zvon. Zajímavý mel být poslední pechotní srub, T-S 15. Tento oboustranný objekt mel být krome dvou 4cm protitankových kanónu a kulometných dvojcat vyzbrojen také 9cm kasematním minometem vz. 38. Do sestavy tvrze byl, podobne jako T-S 8, vclenen až na jare roku 1938. V této dobe bylo také rozhodnuto, že pod pravou kasematou bude umísten 9cm minomet. Jde o jediný prípad, kdy mela být tato zbran použita v pechotním objektu delostrelecké tvrze.

Vchodový objekt velkého typu mel být skryt do úžlabiny nedaleko Skalákovy studánky známé z románu Aloise Jiráska Skaláci. Díky mohutnosti nadloží by mohl být na podzemí napojen prímou galerií. Podzemí tvrze (približne 2100 metru galerií) bylo vyprojektováno podle obvyklých zásad, platných pro konstrukci podzemí delostreleckých tvrzí. Plánovalo se vybudování 14ti sálu pro municní skladište, 9ti sálu s ubikacemi a kanceláremi a 4 sálu s technickým vybavením.

Lze predpokládat, že stavba tvrze Jírova hora by zacala na jare nebo v léte roku 1939 - stavbu by rídilo Ženijní skupinové velitelství V. sídlící v Náchode. Po dokoncení mel tvrz obsadit V. prapor hranicárského pluku 17 v poctu približne 650 mužu.

Do doby výstavby delostrelecké tvrze byla postavena linie objektu lehkého opevnení (LO), tvorená pevnustkami vz.37 (ropík). Pozdeji by kulometné palby ropíku byly využívány k doplnení palebných prehrad z objektu težkého opevnení. Objekty prvního sledu byly postaveny na hrebenu táhnoucím se soubežne se silnicí v Rokytníku smerem na severozápad. Druhý sled byl situován ve východní cásti lesa Maternice na odvrácené strane od neprítele, takže objekty byly dobre ukryty pred prímým ostrelováním. Severne od Skalákovy studánky druhý sled precházel na levou stranu cesty – objekty stály na protejších svazích, nežli pevnustky prvního sledu. Linie v Maternici pretínala celkem tri úžlabiny. Vetšina objektu zde byla chránena vrostlým lesním porostem. Duležitá byla obrana silnice z Horního Kostelce do Stárkova s odbockou do Rokytníku (uzáver Chlívce), kterou bylo možné pokrýt palbou z nekolika pevnustek v obou sledech. Od Maternice smerem na západ procházela linie LO po hrebenu táhnoucímu se jižne a jihovýchodne nad obcí Chlívce, kde pak volne precházela v obranné postavení východní cásti Jestrebích hor.

Zdroje ze kterých jsem cerpal text, neupravenou tabulku a obrázky:

• http://www.bunkry.cz/opevneni.asp?id=8
• http://www.bunkry.cz/opevneni.asp?id=73
• http://www.military.cz/opevneni/detail_tvrz.asp?ID=11
• http://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%ADrova_Hora_%28d%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1_tvrz%29
• Ceskoslovenské opevnení z let 1935-38 na Náchodsku - Sborník KVH Náchod

Na VÝCHOZÍCH SOURADNICÍCH keš NEHLEDEJTE! Dovedou Vás k objektu T-S-7 Lom, který si mužete prohlédnout (radeji ale z dálky - na stromech jsou cedulky vstup zakázán - podle toho co se mi podarilo zjistit, si nekdo tento objekt upravuje na chatu)

Úcelem této keše není neco složite googlit, nebo jinak dohledávat. Stací si jen pozorne precíst listing a získání souradnic už bude hracka

• Jako minometný srub mel sloužit objekt T-S-1A.
  
• Stavba tvrze mela zacít v roce 193B.
  
• Minometný srub mel mít osazené C kopule.
  
• Objekt T-S-13 má vpravo D houfnice.
  
• V plánu bylo vybudovat ? sálu, které meli sloužit jako municní skladište. Císlo zciferujte a dosadte za E (http://wiki.geocaching.cz/wiki/Ciferace).
  
• Tvrz mela disponovat F 10cm houfnicemi.

50° 29.ABC'
016° 09.DEF'

Kontrola: Sectete všech 15 císel souradnic - výsledek by vám mel dát 63

Pri odlovu BUDTE NA SEBE OPATRNÍ! Není nutné lézt nekam, kde to vypadá nebezpecne. Nebojte se využít hint. KEŠ zase hezky ZAMASKUJTE a dejte pozor at vás nikdo NEVIDÍ.

[Last listing update: 8.5.2011]