Lípa malolistá, též
lípa srdcitá (Tilia cordata) je ceský
národní strom.
Vzhled
Lípa malolistá je statný opadavý
listnatý strom s košatou, vysoko klenutou korunou,
který dorustá 30 a více metru. Statný
kmen je pokryt tenkou, tmavou a melce podélne
zvrásnelou kurou. Pupeny jsou cernohnedé,
vejcovité. Listy jsou dlouze rapíkaté,
nesoumerne srdcité a lysé, pouze v úhlech
velkých žilek na spodní strane listu mají
rezavé chomácky chlupu (na rozdíl od
lípy velkolisté, která je má
belavé). Kvete od cervna do cervence. Kvety jsou
oboupohlavné, žlutave bílé, stopka
vrcholíku je témer do poloviny srostlá s
jazykovým blanitým listenem. V dobe kvetu omamne
voní. Plod je jednopouzdrý kulovitý
oríšek s tenkostenným oplodím.
Bežne se kríží s lípou velkolistou
(výše uvedený rozpoznávací znak
slouží pouze k rozlišení cistých
jedincu, existenci krížencu nezohlednuje).
Kríženec se nazývá lípa
obecná (Tilia x vulgaris). Ve volné prírode je
celkem vzácný, casto je však vysazován
ve mestech a parcích.
Výskyt
Je puvodní v Evrope, na V až po z. Sibir a na
Kavkaze.
Vyskytuje se prakticky po celém území
Ceské republiky, v horách nad 900 m n.m. však
vetšinou zcela chybí. Roste hojne v listnatých
a smíšených lesích od nížin
do nižších horských poloh. Je typickou
prímesí dubohabrin (sv. Carpinion), sutových
lesu (sv. Tilio-Acerion), lipových bucin (Tilio
cordatae-Fagetum) a v nekterých typech
sušších variantách tvrdých luhu
(podsv. Ulmenion). V prirozeném stavu však
tvorí jen prímes v techto lesích. Monokultury
lípy malolisté jsou zpravidla umele založeny.
Casto se vysazuje v parcích a stromoradích.
Zdroj:
Lípa
malolistá - Wikipedia
Stromoradí lip na ulici Bráfova
Díky temto stromum
vidíme, kudy vedly cesty, prestože dnes už je
jejich smer jiný. Nejinak je tomu u stromoradí na
ulici Bráfove. Stromoradí dnes ústí ve
slepou ulici, ale vždy tomu tak nebylo. Na križovatce
Hlinky bylo nalezeno nekolik lip
odpovídajících stárím a vzrustem
lípám na ulici Bráfove, stejne tak jako
lípa v areálu Brnenských vodáren. Z
toho lze usuzovat, že se jednalo v minulosti o
stromoradí, cítající nekolik set
stromu. Osud tem ostatním však nebyl tak naklonen.
Verme, že alespon to torzo, jenž nám shodou
príznivých náhod bylo zachováno,
prežije ve zdraví do dalších
staletí. Už jen proto, že kvetoucí
lipová alej je krása, která nejde nicím
jen tak nahradit.
Zdroj:
Památné
stromy mesta Brna
Skrýš samotná
se nachází uprostred tohoto stromoradí. Odlov
je vhodný kdykoli, ale nejsem si jist, zda v noci (a to
pravdepodobne hlavne FTF lovci
:P ) ucítíte
krásu tohoto místa. At jsem toho stromoradí
videl poprvé pri odlovu multiny
Na Kravi hore (GC110NC; 2/2), nebo
když jsem tudy uplne zmoklej bežel na šalinu
(respektive tramvaj, každý dle svého),
pokaždé mi to prišlo krásný.
Krabicka je lock&lock smallka, schovaná
jednoduše, dostupná snad i pro
vozíckáre. Rozhodne vhodná i pro deti. Jen je
škoda, že silnice E461 je tak blízko...
Zkuste se nehonit za dalším bodem, chvíli tu
popocházet (a to nejen kvuli maskování proti
mudlum). V léte je pod stromy akorát, v zime... je
zima. Ehm. Ale stejne je tu hezky. Preji príjemný
lov...
(je v rešení:) )
Dekuji Sinuhetovi za to, že mi umožnil
použít úvodní cást jeho
tématických kešek a že jeho Památné
stromy Brna - Platan na Veverí urychlil i
založení této. :)