B-17 G Flying Fortress
Pocátek vývoje B-17 spadá již do roku 1934. Roku 1935 vznikl ve firme Boeing Airplane
Company prototyp, který mel pres pocátecní úspešné zkoušky nehodu, pri níž byl znicen.
Vývoj pokracoval dále a pocátkem roku 1937 byly uskutecneny další zkoušky s kusove
vyrábenými prototypy. V mesíci cervnu 1939 vzlétl první letoun typu B-17B, který nesl
prísne tajný zamerovac firmy Norden. Další letouny typu C byly vyrábeny od roku 1940.
Roku 1941 bylo do Velké Británie dodáno 20 kusu tohoto typu, které byly oznaceny jako
Fortress Mk.I a které sloužily v RAF. Verze E, která byla vyrábena od roku 1941 mela již
celkem sedm streleckých postu, pricemž osádku tvorilo 10 mužu. Na jare roku 1942 zacala
výroba typu F, od roku 1943 byly vyrábeny B-17 typu G se se streleckou veží v prídi trupu.
Do cervence roku 1945 bylo celkem vyrobeno 12.730 kusu letounu B-17 všech typu.
Behem války došlo i k pokusu o postavení vylepšené verze B-17 s motory Allison V-1710. Po
postavení jednoho zkušebního kusu, oznaceného XB-38, byl ale program zrušen a
nedostatkové motory využity pro stíhací stroje.
Bojové použití
Letouny B-17 byly používány jak na evropském bojišti, kde se nejvíce proslavily, tak v
tichomorském válcišti. V Evrope sloužily zejména k bombardovací ofenzíve proti Tretí ríši.
Díky své silné výzbroji a schopnosti vydržet množství neprátelských zásahu se staly nocní
murou nemeckých stíhacu. Uvádí se, že posádky B-17 sestrelily 6 659 neprátelských letadel.
Technické údaje
Výrobce: Boeing Airplane Company
Typ: výškový bombardovací letoun
Osádka: 6 - 10 mužu dle typu letounu
Pohon: ctyri motory Wright R-1820-97 (B-17G; B-17C až F: R-1820-65) Cyclone o
výkonu 895 kW (1200 hp)
Výzbroj: náklad pum v pumovnici do 2 724 kg, max. 5 800 kg s využitím vnejších
závesníku.
Obranná výzbroj: 10-13 kulometu Colt-Browning M2 ráže 12,7 mm: 4x2 ve
streleckých vežích v prídi, na hrbete trupu, ve spodní kulové veži a v zadním strelišti,
jednotlivé kulomety v prídi (2), resp. 1 v okne kabiny radisty, B-17C, 1 kulomet ráže
7,62 mm v prídi, po 1 kulometu ráže 12,7 mm v bocních strelištích a 2 dvojice 12,7
mm v horním a spodním strelišti
Rozpetí krídel: 31,63 m
Délka: 22,78 m (B-17E a F, 22,65 m B-17G)
Výška: 5,82 m
Nosná plocha: 131,92 m2
Hmotnost prázdného letounu: 16 400 kg
Vzletová hmotnost: 32 660 kg
Maximální rychlost: 462 km/h
Dostup: 10 850 m
Dolet s maximálním nákladem pum: 1760 km.
Památník americkým letcum v Plzni - Liticích
V Liticích u Plzne stojí pomník, kde jsou uvedena jména amerických letcu, kterí zahynuli, když jejich bombardér B-17, pilotovaný A.H. Fergusonem, byl sestrelen behem posledního velkého náletu na Plzen dne 25. dubna 1945. Harry Mazer byl tím štastnejším ze clenu Fergusonovy posádky - prežil.
Dejme mu tedy slovo:
"Kolem nich vybuchovaly granáty z flaku. Zdálo se, že neco lehce strcilo do letadla. V jednom okamžiku Jack stál, a v následujícím už se nemohl udržet na nohou; byl vymršten vzhuru, pak zavalen pod bednami a pancérovými vestami proti flakum. Snažil se zvednout a postavit se na nohy, ale znovu upadl. Letadlo bylo nakloneno tak, že nemohl stát zpríma. Stiskl knoflík, aby se napojil na radiovou konverzaci v letadle. Martin asi zešílel když tohle vyvádí s letadlem. „Strední strelec pilotovi, ohlašte se.“ Žádná odpoved, ani žádný praskot ve sluchátkách. Stiskl knoflík znovu. „Strení strelec pilotovi.“ Radiové spojení bylo prerušeno. Potom videl, že jeho hadice pro prívod kyslíku je úplne roztrhaná. Vzduch, který dýchal, byl bez života. Pokusil se postavit, ale upadl na kolena. Letadlo se chovalo jako šílené; propadalo se, klouzalo a zmítalo se. Jack se doplazil k oknu. Krídlo bylo zlomeno práve za motorem císlo dve. Pouze tam viselo, a jak se Jack na ne díval, úplne se ulomilo a odpadlo. „Strední strelec pilotovi, ohlašte se!“ Znovu a znovu mackal knoflík rádia. Ruce se mu trásly. Popadl nouzovou kyslíkovou láhev, ale nedokázal ji pripojit. Plazil se dopredu. Vítr skucel skrze kabinu radisty. V jejím boku zela díra. Chuckie tam sedel, celý pokrivený ve svém sedadle, s nohama nacpanýma pod stolem. „Chuckie, máme ustrelené krídlo,“ zavolal Jack. Nemohl videt Chuckieho tvár. Zakrývala ji kyslíková maska. „Chuckie.“ Jack do neho strcil. Chuckieho hlava se zhroutila dopredu. Kde mela být její zadní cást, byla jen vlhká , cervená kaše. Ted Jack videl, že se plazí v krvi. Jeho kolena i ruce byly samá krev. Cosi uklouzlo pod jeho kolenem. Pohlédl dolu a uvidel kus Chuckieho lebky s vlasy a s necím bílým. Jack prudce odtáhl ruku, narazil do steny a pak se pokoušel dostat se do zadní cásti letadla. Dave vylézal ze své veže. Byl bez masky, jeho tvár byla cerná. Jack se plazil ke dverím v trupu letadla. Skrze tunel mohl videt až k ocasu letounu. Paul byl pryc. Jack nemotorne tahal za cervenou nouzovou pojistku u pantu pro otevrení dverí. Byl skoro šílený hruzou, blízko k mdlobám. Žádný vzduch k dýchání. Škubal za pojistku ve snaze ji uvolnit. Na ní byly dvere zavešeny. Predpokládalo se, že po vytažení pojistek dvere vypadnou. Rozhlédl se kolem sebe. Za ním si Dave zapínal padák. Ve dverích do kabiny radisty videl Chuckeiho rameno. Musel se dostat ven. Musí se dostat ven. Zkontroloval padák na svých prsou, letmo pohlédl na cervenou šnuru pro jeho otevrení, a pak se vrhl proti dverím v trupu. Povolily pod jeho váhou. Vypadl pozpátku z letadla."
Tolik úryvek z knihy Harryho Mazera "Osudová mise"
Posádka Allena Fegusona, 398. bombardovací skupina, 602. eskadrona. Stanice 131. Nuthampstead, Anglie. 8. letecká armáda, I. Bojová letka. Posádka byla sestrelena behem mise nad Plzní, 25. dubna 1945. Sedící zleva: Allan Ferguson (pilot), John Schmid (neúcastnil se mise), Howard Feldman (navigátor/bombometcík) Stojící zleva: Joseph Huestess (palubní inženýr), Michael Brennan (radista), Harry Gray (neúcastnil se mise), William O´Malley (strelec v kulové brišní veži), Byron Young (zadní strelec), Harry Mazer (strední strelec). Všichni clenové krome W.O´Malleyho a H. Mazera zahnynuli.
Záverem dlužno dodat, že tyto poslední nálety nemely žádné vojenské opodstatnení...
Cest památce padlých
Pozor, v keši není tužka
