Tato kes je venována sci-fi eposu DUNA o
pouštní planete Arakis, korení které se tam
težilo.
Predstavím vám dve nejdražší
korení ve vesmiru a jedno co urcite pochazí z hvezd.
¨
Frank Patrick Herbert (* 8.10.1920, Tacoma, Washington, USA - † 11.2.1986, Madison, Wisconsin, USA)
Frank Patrick Herbert se narodil 8. ríjna 1920 v Tocame ve státe
Washington. Odmala chtel být spisovatelem. V devatenácti letech
zacal pracovat pro noviny. Behem druhé svetové války sloužil v
U.S. Navy. V této dobe se poprvé oženil a také rozvedl. Po
druhé svetové válce zacal studovat na University of Washington
literaturu a tvurcí psaní. Seznámil se zde se svou druhou
ženou, o dva roky pozdeji se jim narodil syn Brian, který se
také proslavil jako spisovatel. Herbert univerzitu neukoncil a
zacal opet pracovat jako novinár pro prední americké noviny a
casopisy. Na pocátku padesátých let se zacal zajímat o
vedecko-fantastickou literaturu a také vydával v literárních
casopisech první sci-fi povídky. Za pravý pocátek jeho literární
dráhy se považuje vydání povídky Hledáte neco? v roce
1952.
První román Drak v mori vydává o ctyri roky pozdeji. Koncem
padesátých let se stal profesionálním spisovatelem a venoval se
predevším dobrodružné literature. V roce 1963
vyšel v casopisu Analog román Svet Duny, ve kterém poprvé
predstavuje pouštní planetu. Pro velký úspech o dva roky
pozdeji napsal druhé a tretí pokracování pod názvem Prorok Duny.
Téhož roku se také rozhodl obe cásti spojit a vydat v
knižní podobe pod názvem Duna. Duna se brzy stala bestsellerem
a vzápetí vynesla svému autorovi nekolik prestižních ocenení.
Herbert se stal uznávaným spisovatelem a na prelomu
šedesátých a sedmde-sátých let sám ucil tvurcí psaní na
University of Washington. V sedmdesátých letech cestoval po svete a
vystrídal radu zamestnání. Nejdríve pusobil jako sociolog a ekolog
ve Vietnamu a Pákis-tánu, poté se živil jako profesionální
fotograf, kameraman, nejakou dobu vedl kurzy prežití v
divocine. V osmdesátých letech se opet zacal intenzivne venovat
literární cinnosti, krome románu a povídek vydáva l radu zajímavých
ekologických a filosofických eseju. 11. února 1986 umírá ve veku 65
let na rakovinu.
Literární tvorba
Frank Herbert se velmi brzy proslavil jako jeden z
nejoriginálnejší predstavitelu sci-fi literatury a je
považován díky svému románu Duna a dalším dílum za
zakladatele Ekologické sci-fi literatury. První dobrodružné
povídky vydával už behem studia na strední škole
ruzných caso-pisech. V tomto smeru pokracoval po druhé svetové
válce. Již na techto skutecných pocátcích literární kariéry
lze v témer všech jeho dílech postrehnout silný vliv
sociální tématiky. Vetšinou se zameroval na malé i velké
specifické skupiny odtržené od zbytku spolecnosti. Castým
duvo-dem odcizení jsou rasové a náboženské duvody. Tyto motivy
najdeme hned v prvním románu Drak v mori se podíval do budoucnosti.
Využil prostredí válecné ponorky, na jejíž palube se
vy-skytuje psychicky labilní jedinec. Za vrcholné dílo je
považován ekologický vedecko-fantastický román Duna. Paradoxní
je, že mu Dunu zpocátku odmítaly vydavatelé prijmout.
Nakonec román vychází v roce 1965 s poznámkou vydavatele
„Doufám, že nedelám chybu!“. Duna byla kritikou
dobre prijata a vzápetí byla ocenena cenami Nebula a Hugo. Nakonec
se príbeh pouštní planety dockal ješte dalších
peti pokracování, který vycházela postupne až do konce
autorova života – Spasitel Duny (1969), Deti Duny
(1976), Božský imperátor Duny (1981), Kacíri Duny (1984) a
Kapitula: Duna (1985). Soucasne vydává i další romány s
ruznou tématikou, odráží se v nich i rada nevšedních
zamestnání, která Herbert behem svého života stihl vystrídat:
Zelený mozek (1965), Heisenbergovy oci (1966), Tvurci nebes (1967),
Bariera Santaroga (1967), Mucená hvezda (1970), Hellstormská
kronika (1972), Experiment Dosada (1977), Bílý mor (1982). Za
zmínku stojí také povídková tvorba. Za života stihl vydat
desítky povídek, cást z nich vyšla ve trech souborech
velkých Svety Franka Herberta (The Worlds of Frank Herbert - 1971),
Povídky Franka Herberta (The Book of Frank Herbert - 1973) a Eye
(1985). U nás se objevil až po roce 1989. Krome
nejznámejších románu u nás vyšel povídkový soubor
Kouzlo úteku (1995), který zahrnuje celou radu už dríve
použitých námetu.
Duna byla dokonce dvakrát
sfilmována v roku 1984 v režií
Davida Lynche (film uspel v Japonsku a Evrope, v USA to byl
propadák) a v roce 2000 jako TV-seriál v režii Johna
Harrisona. Kde jste mohli videt Marka Vašuta ci Barboru
Kodetovou a další. V breznu 2003 mel premieru seriál
Deti planety Duny, opet s mnoha ceskými herci.
Melanž (zvaná též
"korení")
Je vzácná droga, produkt životního cyklu velkého písecného
cerva z Arrakis. Je všeobecne používána pro své
chutové, povzbuzující a geriatrické úcinky (posiluje organismus a
oddaluje príznaky stárí, címž prodlužuje vek).
Carodejnice z Bene Gesseritu melanž
používají pro dosažení tzv. melanžové agónie,
jejímž prostrednictvím se adeptce odkryjí Zdedené vzpomínky a ona se stane Ctihodnou
matkou. Stejným zpusobem melanž používají sajadíny
fremenu. Navigátori Kosmické gildy
využívají velmi velká množství melanže pro
dosažení schopnosti vnímat budoucnost, což jim
umožnuje vést maxitrajlery po bezpecných
trasách. U Atreidu vzešlých z vévody Leta I. a jeho
konkubíny Jessicy muže melanž navodit tento stav trvale.
Fremeni z korení vyrábejí mnoho druhu potravy,
chemické látky (vcetne trhavin), hrubé tkaniny, papír atd.
Dlouhodobé vystavení vlivum korení zpusobuje závislost.
Fyziologické zmeny se zvencí projevují zmodráním belma ocí (tzv.
Ibádovy oci). Velké dávky korení mužou vyvolat predzvestné
záblesky i u obycejných lidí - prípadné duševní nestability
se fremeni zbavují orgiemi pri obradu Tau. Melanž se vyskytuje
pouze na planete Arrakis (Duna, Rakis), nebot pouze zde žijí
cervi, kterí ji vytvárejí. Práve tato jedinecnost nalezište
umožnila Paulu Muad´Dibovi ovládnout Impérium a jeho synovi, Letovi II., udržovat Zlatou
stezku. (viz Hydraulický despotismus) V
pozdejších dobách po Hladomoru a
Rozptylu dokázali melanž vyrobit ve svých
nádržích také Tleilaxané, címž prudce
snížili její cenu, která však i nadále zustává velmi
vysoká. Melanž je základní pilír civilizace. Bez ní by lidé
umírali v mladém veku, nebyla by možná transstelární doprava,
Bene Gesserit by se zhroutil v klub starých dam. V dobách po smrti
Leta II. se cena kufríku melanže rovnala
cene obyvatelné planety. Není znám presný postup vzniku
melanže. Zdá se, že souvisí se zrozením písecných cervu z
ložiska tak zvaného predkorení. Když takové ložisko
dozraje, exploduje, címž vždy priláká cerva a také
rozhodí do okolí melanž. Síla melanže muže být
koncentrována do melanžové esence, jejíž cena je
mnohonásobne vetší.
Šafrán setý - Crokus
sativus
Korení zvané šafrán tvorí sušené blizny
šafránu setého, rostlina pochazí ze Stredomorí a západní
Asie. Hlavni producet je Španelsko, v dobe sklizne a
sušení blizen se na planine La Mancha drží mrak opojné,
smysly dráždicí vune. Na sklizen 5 kg blizen, z nichž se
vyrobí 1 kg sušeného šafránu, je treba vypestovat asi
160 000 kvetu. Není divu, že je nejdržší korení na
svete., 10 krát sražší než vanilka. Šafrán
se dlouhu využíval jako barvivo na roucha budhisticých mnichu
nebo do takových pokrmu jako paella a rizotto. Podporuje
zažívání, vyšší dávky vyvolávají prekrvení
vnitrních orgánu, bolesti hlavy. Užívá se ve
španelské, latinskoamerické, francouzské a orientální
kuchyni. Ochucuje a barví pokrmy.
Vanilka pravá - Vanilla
planifolia
Jde o popínavou orchidej ze Strední Ameriky. Plod této vytrvalé
rostliny predstavuje masitá úzká válcovita tobolka. Není známo, kdy
se zacala sušit a používat k ochucovaní pokrmu.
Již indianské kmeny v cele s Aztéky však mely
pomerne dukladne vypracované postupy fermentace vanilkových plodu,
z nichž získavali krystalky vanilinu.
Španelští dobyvatelé pili cokoladu ochucenou vanilkou
na dvore Montezuny. Zachutnala jim a privezli do Špaelska
jak cokoládu, tak vanilku. Také tento plod pojmenovali: Vanilla je
zrobnelina slova vaina, což znamená tobolka. V
soucastnosti se vanilka vyváží z Mexika Réunionu,
Madagaskaru, Tahiti a Indonesii. Rotliny se musí rucne opylovat
rucne. VANILKA je po šafránu druhým nejdražším
korením, protože její výroba je velmi pracná, stejne
jako výroba šafránu. Sklizen tobolek je
obtížná´a pak se ješte podrobují zdlouhavému
fermentování.
Badyan
pravý-
Illicium verum též cínský
anýz, hvezdicový anýz
Do Evropy se dostal až na pocátku 17. století. Daleko dríve
byl znám v Rusku.V Cíne bylo toto korení pestováno a používáni
i jako lécivo již pred 3000 lety. Badyán má vuni podobnou
anýzu, príjemnou korenne nasládlou a jemnejší chut
než skutecný anýz. Používá se zejména v asijských
kuchyních. U nás se vetšinou pridává do peciva, perníku, do
hruškových a jablecných kompotu a povidel. Do svareného vína
se dávají celé hvezdicky které vypadají nádherne. Nejvíce badyánu
se po celou jeho historii spotrebuje v Cíne, která ho ovšem
také nejvíce vyprodukuje.
Pri hledani nam nenicte truhlíky s kytkama
keš tam fakt není.
Keš je umistena nedaleko mista kam obchodní
guilda pravidelne vozí zboži z planety Arakis. Pokud
bude dost pozorný uvidite i Fremeny.
V keši není
tužka.
Naskenovane
logbooky
