Kniha Dzungli Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tuto cache venoval Patolog team všem kacherum z
Havlíckova Brodu jako odpoved na jejich
kamarádství a jako reakce na jejich nocní
svinárnicky na nich páchaných.
Kecha je, vlastne není umístena na
žádném hezkém míste. Všech
pet hezkých míst v Havlíckove Brode už je
zabraných. Proto jsme jí pohodili z auta a Kacas
jí zamerila jen tak s presností …na co je
vlastne u džípíesky ta presnost?
No nic, hodne štestí pri lovu i luštení
a snad jsme jí nezvorali a snad vám to
oživí vaší FTF soutež.
Jo, abychom nezapomneli, první nálezce prinese
tušku, druhý orezávátko a tretí
od nás kachu adoptuje.
Kniha džunglí
Všechny osoby v tomto príbehu jsou
smýšlené a jejich podobnost je ciste
náhodná. Pokud jste se v príbehu poznali, je
to váš problém. Mužete s tím
nesouhlasit, ale je to také jediné, co s tím
mužete delat.
Prolog
Les ztichnul, ani lístecek se nezachvel. Predtucha a
predzvest neceho strašného, hrozivého.
Jen tu a tam se z dálky ozvalo troubení
divokých slonu, kterí choboty vetrili
blížící se nebezpecí (v
dávných dobách se v Indii verilo, že
cím vetší nos, tím vetší
cich).
Nekde hluboko v pralese.
Fakýr Sežerezáda se vrací z
úspešné loupežné výpravy do
svého chrámu, ve kterém jsou zrejmé
stopy mucení a hruzy.
V orientálním koberci na mezku veze svuj lup.
Koberec se zmítá a hýbe.
Jeho pochopové hrube smýknou zavazadlem na zem a
náklad se rozbalil.
Všichni zašumeli prekvapením. Princezna
Hádý, prekrásná dcera maharadži,
sultána pulmesícní zeme také
zašumela prekvapením. Ano, ted pochopila. Ten
náklad byla ona a jí cekají
krušné casy.
O rok pozdeji
Fakýr pristupuje ke kamenné zdi, kde je
prikovaná Hádý.
„Princezna si své rozhodnutí rozmyslela? Je
poslední den, kdy slunce dokoncí svou pout na
své ceste a já stále cekám na
tvojí odpoved, zda se staneš mojí
ženou?“
„Ne“, odpovedela hrde s hlavou vztycenou, „to se
nikdy nestane!“
„Pak mi nezbývá, než te tvrde
potrestat“.
Sežerezáda vztekle odešel do svého
chrámu. Po hodine se vrátil s jehlicí 49 cm
dlouhou.
„Pohár mojí trpelivosti pretekl. Když te
nemohu mít já, nebude te mít
nikdo“.
„Mohu mít poslední príní“,
ptá se Hádý.
„A co by to melo být?“
„Ješte jsem nevykourila svého posledního
velblouda“.
„Pokud je to tvé prání, prosím,
prosím, to velice rád uzrím“.
„Touto jehlicí te nyní píchnu a
tvé údy se rozptýlí po
okolí“ a jak rekl, tak ucinil.
Princezna Hádý umírala dlouho, trápila
se za parezem, držela se za hlavu a trpela.
Jak to ale u budhistu bývá, kráska se
reinkarnovala v jinou živou bytost. A protože se chovala
celý život mravne, stala se krásnou malou
myškou.
Do prístavu HB (není to Hamburk)
priplouvá obrovský zaoceánský
parník, na jehož palube je dvojice starých
lidí. Na první pohled je jasné, že jsou
to zámožní lidé.
V kapse starého pána je ukrytá fotografie
princezny Hádý, mapa indického poloostrova a
na ní vyznaceny místa, kde skonala princezna a kde
jsou kousky jejího tela. Legenda pravý, že kdo
prijde na to, kde se ukrývají ruzné kousky
tela Hádý, nalezne také poklad.
Ihned po priplutí navštívili nevestinec, kde
tou dobou dlel kapitán Minja. Souckovi mu poskytli
financní prostredky a plnou moc na
zorganizování výpravy za princeznou
Hádý.
Nyní vás nebudeme zatežovat podrobnostmi na
která narážel pri sestavování
týmu pro tento odvážný a
nebezpecný podnik. Práce to nebyla lehká a
jakej takej lidský materiál kapitán
poskládal, ale jiste uznáte, žádná
sláva.
Clenové pátracího teamu
Goblin
Maskot celé výpravy. Velice malý clovek,
skret, kterého si všichni velice oblíbili pro
jeho neutuchající humor.
Vášnivý, vzteklý, veselý.
Kapitán Minja
Vedoucí celého ancáblu. Clovek nezmerné
inteligence. Ale kde príroda pridala, tak musela také
nekde ubrat. Neprístupný despota, invektivní
až impertinentní starec. Chlípník a jeho
slabinou jsou ženy a to velice mladé.
Ríkají onem, že je nedockavý.
Pawlick
Polský misionár. Nikdo neví, zda je žena
nebo muž. Každopádne prsa má, ale
curá ve stoje, címž udivoval celý
indický venkov.
Cestovatel Cárlí
Mladý floutek se dvema kolty u pasu a opásaný
nábojovými pásy. Predstavte si Indiana
Džonse, ale velice zpoceného a
vydávajícího nepríjemný
odér. Tak to je on.
Felcar
O zdraví každé výpravy se nekdo
musí starat. Alkoholik v goratexových
teplákách, zarostlí nekolikadenním
strništem, který ordinoval, když díky
alkoholu mohl, vždy jenom neco na vypálení
cerva.
Lemurek
V každém príbehu musí být
slabá a zranitelná žena (vybráno losem,
poznámka autora), los zmanipuloval jeho otec Pepin. Zamiluje
se behem výpravy? Krehká žena s dlouhými
havraními vlasy svázanými do drdolu po
jejím vzoru Jirine Švorcové.
Duchodci Souckovi
Bohatí a zámožní starí
lidé. Unudeni bohatým životem ,
hledající povyražení.
Bombay
Do této perly orientu, prístavního mesta,
doráží naši starí
známí. Pawlick okamžite zacíná
plnit svojí úlohu. Obklopen hlouckem
tricetišesti indických detí mluví k
davu a obrací je na víru. Je pozván do rodiny
a bazar je také poslední místo kde ho
spatrili. Již se jim ho nepodarilo nalézt. Na
míste, kde ho naposled spatrili, zbyla pouze fotografie.
Že by meli první indicii?
Ani tato malá nehoda ale nedokázala zhatit
plány celé výpravy. Vlastne se jim moc
ulevilo. Proto mohli s lehkou myslí pokracovat dále a
presunuli se na indický venkov, na okraj pralesa, ctyri sta
kilometru od Bambaye.
Když se ubytovali, podarovali vesnicany korálky,
zrcátky a dalšími tangskými cetkami,
sáhli si pro štestí na Goblina a vyrazili do
lesa pátrat po chrámu a ostatcích princezny
Hádý.
Cestovatel Cárlí celou cestu sekal patky pred
neúmerne nalícenou Lemurkem (bylo to dosti
nevkusné), hlasite vykrikoval a vubec se choval
neprístojne. Duchodci Souckovi si zase stežovali opet
podnapilému doktoru Felcarovi na svuj zdravotní
stav.
Po asi patnácti anglických mílích se
dostali k zajímavé stavbe, kterou naprosto presne
urcil podle fotografie kapitán Minja. Je s podivem, že
se mu to povedlo, protože v jeho šestatriceti letech mu
to tolik napálilo, tak jak to bylo za mlada.
To co spatrili jim doslova vyrazilo dech. No posudte sami. Nejenom
princezna Hádý, ale snad ctyri sta osmnáct
dalších tel bylo rozmetáno kolem
velkého parezu.
A tam není to snad onen poklad, za kterým se
všichni ženou?
Zde koncí puvodní listing. Ostatní
práce a texty jsou dílem geocacheru, kterým
nechybí humor a dokáží se odvázat.
Tuto kesku jsme jim venovali a po tom, co se vsichni uspesne
zalogovali jsme jim ji dali k adopci. Pro uspesne vylustení
teto kesky by Vám mela stacit nase puvodní verze od
Patolog Teamu.
Bude tu i váš zápis?
Další zápisy z deníku
expedice:
Slunce již dávno zapocalo svou novou pout a prehouplo
se do její druhé puli. Princezna Hádý
byla propíchnuta jehlicí již pred mnoha
staletími a tak je nutné oprášit
staré príbehy. Pokoušíme se v nich
najít možné i nemožné indicie,
které nás dovedou k cíli.
Pátrání po ostatcích Hádý
pokracuje...
(zapsal Cestovatel Cárlí)
Záoceánský parník bloudil a
motal se od brehu ke brehu.. Vina se dávala opilému
Felcarovi u kormidla. Jaké bylo prekvapení pro
posádku, když zjistila, že na palube je i jeden
cerný pasažér, který má
zájem o poklad a jeho uzmutí do vlastních
rukou..Tahal lanem za kormidlo.. Kapitánuv povel odseknout
lano byl vykonán a Il-Vah i s lanem ...
No, stejne ho nikdo moc neznal…
(zapsal Kapitán Minja)
Misionár Pawlick nezemrel, ale byl unesen
místními lehkými devami, aby zjistily, jestli
je muž, ci žena. To, že je muž, zjistily
okamžite a tak ho zatáhli do svého nevestince a
držely ho tam celý rok, než se Pawlickovi podarilo
utéci. No, abychom napsali úplnou pravdu, ze
zacátku se ani tak o útek nepokoušel, docela
se mu tam líbilo. Bylo o nej dobre postaráno, byl v
cistém prostredí, dostával výbornou
krmi, pravidelnou masáž, i jinak o nej bylo
postaráno. Tak proc by se honil za nejakým pokladem,
že..A už vubec se mu nechtelo do té
strašné džungle mezi divochy... Ale
všechno se casem prejí, že....
(zapsal Pawlick)
Po odseknutí Il-Vaha mohl po roce plavby Felcar
prestat s popíjením dalších a
dalších lahví (stejne už došly),
aby vyrovnal podivné zmítání kormidla a
parník zakotvil na kraji džungle. Jaké bylo
zdešení, když jsme uvideli v dáli na
cesticce od nevestince pricházet Pawlicka. Nikdo ho zprvu
nepoznal, Carli dokonce tasil kolt, protože podle osudu
Hádý se dalo cekat že domorodci nebudou
mírumilovní.
Jakmile uvidel Pawlickovo žehnající gesto,
strcil kolt zpátky za pas, uzmul Felcarovi cutoru s rumem a
bežel Pawlickovi naproti. Urícený Pawlick zacal
zmatene polsky vyprávet o kusech tela, které
zahlédl po okolních vršcích, ale
bál se je sám vyzvednout. Vyrazil tedy se Carlim
tím smerem, zatímco Felcar hlídal
základnu a sbíral suroviny k destilaci rumu, aby mel
cím uplatit (ci upít) kapitána, až najde
cestu k Hádý.
Po týdnu se skupinka dobrodruhu vrátila. Už z
dálky bylo slyšet Minjovi trapné pokusy o
rým.
„Posbírat pár indicií nebylo tak
težký, rozmetané cásti tela byli tyhle
kešky!“
Na zem doprostred tábora pohodili Bredschneiderovo ucho,
Zlatý oci a Ústa pravdy. Když to kapitán
uvidel, vrhl šavli a povídá: „Moc toho
hoši nenesete. Až najdeme Hádý,
doufám že ty nechutnosti vrátíte
zpátky kam patrej.“ V tom si Lemurek vzpomnel na fotku
s lebkou a dávnou povest o Hnátovi. "Fotka s lebkou?
Jako prd... Tohle bude Brodská smrt"
Ta je prece samej kus a cár tela. Všichni se zachveli
hruzou, jen Felcar se usmíval pod strnište a cedil
svuj výrobek pres goratexové tepláky do 612
lahví. Goblin, co má pro strach nadeláno,
prestal vtipkovat. Videl, že ted pujde do džungle on.
Šáhl si sám na sebe pro štestí,
vzal Lemurka kolem ramen a zmizeli za kamennou zdí.
Do tmy bylo slyšet jak jen nekdo ptá
"Máš jí?" Nekdo ríká
"Mám!"
Uvidíme je ješte nekdy? Pohodí na zem
Hnátovy hnáty? Bude Felcaruv rum k pití?
(dal do kupy Felcar)
Když veliký parník pripouval k HB tak je
z brehu sledoval jeden další lovec pokladu
který se snažil najít kousky tela princezny
Hadý.Jak ho clenové posadky spatrily neváhali
a streštene zacali skákat prez palubu do reky aby
neprišli o poklad který na ne tady nekde ceká.
Lovec Majkl neváhal a vzal nohy na ramena když uvidel
na kolik cástí by musel poklad rozdelit.V
první chvíli nevedel kam má vubec
bežet.Nohy se mu pletli jedna prez druhou div se nezabil ale
ukol znel jasne: Musí být první a nikomu nic
nedá
Na palube parníku meli dávno dobre
naplánováno kde se poklad ukrývá a tak
nechali lovce bežel uplne na druhou stranu až zmizel v
hlubokém lese.Bylo jim totiž jasné že
tenhle jim poklad jen tak nevyfoukne a sami se vydali k
pokladu.Když Majklovy došlo že je uplne na
jiném míste bylo už pozde a nezbylo mu nic
jiného než sklamane pomýšlet na to jak
kapitán parníku otvírá truhlici s
pokladem a uspešne se o poklad delí se zbytkem
pátracího týmu.Jednou to ale prijde kdy si
podobný poklad otevre porvé on sám Majkl
HB.
(zapsal vlastní rukou)
Náhoda tomu chtela, že jsem vyslechl rozhovor
vedený mezi dvema muži a ženou v baru „U
Notáre“, nedaleko prístavište..
Nejdríve jsem nechtel poslouchat, ovšem když
zaznelo slovo „…Sežerezáda …
princezna Hádý….poklad..“, poposedl jsem
si blíž abych lépe slyšel. Muž z
cepicí maluje nejaký plánek a císla na
úctenku a vysvetluje ho ostatním. Pak me to
došlo že se zde mluví o legende kterou
všichni nazývají - KNIHA DŽUNGLÍ.
Ti tri se bavili velmi žive a nevenovali me žádnou
pozornost. Z rozhovoru jsem se dozvedel o jejich plánu,
kterak získat poklad a ješte vyšplouchnout s
ostatními cleny výpravy a ješte získat
pár dolaru od zazobaných duchodcu.
Odcházejí... Chvatne platím, když tu si
všímám že úctenka zustala v
popelníku. Pro jistotu beru celý popelník
– nevíš kdy se bude hodit…
„Na tuto akci nemužu být sám, musím
mít pomocníka, který by me pomáhal se
stopováním, a ostatními vecmi. Jediný
duveryhodný muže být Adrian. Musím ho co
nejdríve zkontaktovat.
Myslím že vidina pokladu mu pomuže v
rozhodování.“
Z baru se vydávám sledovat tuto povedenou trojku.
Jdou do prístavište kde mají schuzku z
duverivými duchodci, od kterých inkasují
bakšiš a zálohu na vybavení pro
výpravu.
Muž který má slovo a diskutuje s duchodci,
má kapitánskou cepici, žena s dlouhými
havraními vlasy po jeho boku pokukuje po šrajtofli a
tretí se motá po molu s lahví v ruce.
Slyším šramot a náhle vidím jak
se bleskurychle približují další dve
postavy. První vpredu je skret, ovšem velmi
rychlý a zkoumavý a za ním se pohupuje
pistolník s velkým sombrerem naraženým
hluboko do cela a vajglem prilepeným ke rtu. Oba me minou
bez povšimnutí a blíží se ke
skupince. Kapitán, žena zpozorní a zdraví
se s obema príchozími opilec cosi
blábolí ale ostatnímu nevenují velkou
pozornost. Zajímavá particka – budu si na ne
muset dát set sakra pozor. Najednou si
všímám, že tuto povedenou grupu nesleduji
jenom já, ale další postava ve stínu
beden na molu. Bude tu ješte husto…
(nacmáral Jarda315)
Slunce nemilosrdne pálí a v
zápetí tropické dešte
skrápejí džungli. Vše živé se
snaží ukrýt ve
všudyprítomném roští, jen
Goblin, toužící najít Hnátovy
relikvie, které snad ukážou cestu k
Hádý, se žene s macetou v ruce vpred.
Jediné co Goblina zdržuje, je stále více
zaostávající Lemurek. Nechal by ji v
džungli napospas divé zveri, ale práve ona
jediná zná dávnou povest a tuší,
kde by Hnátovy pozustatky mohly ležet. Lemurkovo tempo
stále klesá a nelze již prehlédnout,
že v jejím tele raší nový
život. Goblin skrípe zubama a seká kolem sebe
macetou, ale to je tak všechno, co s tím muže
delat. Musí prece najít cestu k
Hádý!!!! Nakonec nalézají co hledali a
nesou hnáty a lebku do tábora.
Po mnoha dnech se k smrti vycerpaný obtežkaný
Lemurek s Goblinem vracejí do tábora, kde už
však nikdo nedoufá v jejich návrat.
Vidí Felcara s Minjou, každý trímá
v ruce láhev rumu a hulákají na celé
kolo drsné námornické písne,
Cárlí strílí koltem do vzduchu a
Pawlick buší prázdnými lahvemi o parezy
polské rytmy a nabádá je k
pokání a víre v návrat kamarádu.
Když prijdou doprostred tábora, aniž by si jich
kdokoliv všiml, pohodí lebku s hnáty k
ostatním predmetum. Rachot dopadajících
kostí vyruší ostatní z reje a konecne
privítají již dávno oplakané
kamarády, když v tom si všimnou Lemurkova
bricha. Najednou je všem jasné, že cestu k
cíli bude nutno odložit... Druhého dne po
úplnku v mesíci dubnu se krajem rozlehl nový
mocný hlas. Výprave pribyl nový
clen…
(úhledným písmem vykonala
Lemurek.HB)
Nejdrív pár vterin naprostého ticha...
Cas se zastavil v ocekávání neceho
obrovského... neceho, co konecne prinese
zásadní zvrat... Neco už se prece musí
stát a výprava se už konecne musí
priblížit k cíli a co by to melo být
jiného než zrození nového clena
teamu...Goblemura... A pak to prišlo... Výkrik tak
mocný, že felcarovi prasklo 12 lahví s podivnou
tekutinou, kterou nazývá "meducína"
(bojím se, že kvuli tomu nebude mít
malého Goblemurka rád)všichni se
domnívali, že jde o nový život, ale pak jim
došlo, že jde o Lemurkuv hlas (bolest ji donutila
nadávat - vím, že to nemyslela
vážne) - zachytil jsem pouze útržky...Bylo
to neco jako: parchant... prej štestí...už na
nej nešáhnu...Pišta Hufnágl...
A potom jsem ho konecne prvne uslyšel... tenouckým
hebkým hláskem roztomile zašišlal:
"Všechno je jinak"
Jakmile to zaslechl kapitán (nejdrív se trochu lekl a
bojácne se na me podíval, nevím jak si to
mám vykládat)vyskocil a s mohutným
plácnutím do stareckého,
neustálým premýšlením
zvrásneného cela vykrikl: "Za mnou"
Ješte ted když píši tyto rádky
jsem dojat...Díky Goblemurku
(priznal se otec Frank za Goblin Team)
11.01.rok neznámý
Poslední dobou se mi nejak nedarí. Sice ted pracuji u
mistra diplomata, ale v praxi nemužu nijak využít
to, co jsem se od nej naucil. Ríkám si, že to
asi neprežiju. Odpoledne, když zapadalo slunce,
sedím na houpacím kresle a
premýšlím, jak bych se mohl zdokonalit v
diplomacii, ale v tu chvíli ke me prilétá
verný papoušek mého tvrdohlavého
pána Jardy se vzkazem. Když teda beru zprávu,
papoušek spíš místo toho, aby na me
mluvil, tak kokrhal ci co, ale nakonec jsem z nej dostal po
nejaké dlouhé dobe, že si to mám
precíst, co nejdríve.
Stálo tam: "Drahý ucedníku Adriane. Já
vím, že ti je poslední dobou špatne kvuli
té diplomacii. Možná vím, jak by se to
dalo napravit a mel bys pak dobrou reputaci u svého mistra.
Prijed zítra do prístavu, budu te
ocekávat.
Jarda"
12.01.rok neznámý
Ráno jsem si zabalil veci do torny a už jsem jel
spešne na koni do prístavu.
Dorazil jsem asi k poledni. Jarda na me už mával a
kricel:
Svého kone jsem dal do stájí nedaleko a
šel jsem na lod, kde už me vítala celá
posádka. Akorát trošku jsem se zdesil, jak
jsem videl Felcara s Rumem v ruce a Kapitána Minju,
který držel okolo pasu mladou slecnu.
Byl jsem nervózní a musel jsem se zeptat Jardy, o co
tady jde. On mi jen rekl, že jsem se s ním a celou
posádkou zúcastnil jednoho velkého
dobrodružství a že kdyby selhal misionár
Pawlick, tak budou potrebovat náhradu. Vidím v tom
nejakou nepríjemnost, ale když tak budu utecu.
13.01.rok neznámý
Celý den místo toho, abych se dozvedel neco
víc o Knize Džunglí, sedím na zádi
paluby sám a koukám se na portrét své
prítelkyne. Porád na ni myslím. Záhy se
za mnou objevil nejakej Goblin a tvrdil mi, at okamžite jdu ke
kapitánovi.
Po menší konverzaci s kapitánem
odcházím opet na své místo v
zádi lodi. Jenže se mi to nechtelo brát pres
jídelnu, rozhodl jsem se to vzít palubou. Ale
náhle si všímám zeme. okamžite jdu
za kapitánem a oznamuji, že vidím zemi.
Souckovi se okamžite zvedli a neváhali se tam
podívat. I Lemurek, který sedel za Pawlickem se taky
podíval, ale po chvilce, protože Pawlickovi se nechtelo
vstávat.
Všichni odešli na palubu a já se
dívám po místnosti a na stole vidím
mapu. Na ní bylo vyznaceno místo, kde by ostrov mel
ležet, ale jak jsem se tak díval, videl jsem, že
jsem jim asi rekl blbost, protože ten ostrov byl podle
výpoctu ješte asi ...... cesty. Doufám,
že tady muj osud kvuli posádce
neskoncí…
(zapsal Adrian_S)
Viko zinkove rakve se se skripenim pomalu odsunulo. To
Pepin se probral ze sveho stareckeho zimniho spanku. Vyprava ho
bere jen ze zvyku s sebou a to v duchu jeho hesla „vzdy
pripraven na to nejhorsi“.
Dosud se na jeho pritomnost ponekud pozapomnelo. Nyní ho k
cinnosti uvedl zvyseny ruch v okoli a cich mu pravil : Blizi se
porcovani medveda (pozn.red.- obcas mu sterbinou do rakve hodi
denni tisk a tak vi o cem se mluvi – bohuzel se zpozdenim).
Indicie nechal na vnucce a Polakovi a ted jen
shrabnout…
(konecne se taky probudil starecek Pepin52)
Výprava se dál prodírala
džunglí.
Nekterí už prestávali verit, že poklad
naleznou, nekterí , že vubec prežijí. Byli
unavení, špinaví a hladoví.
Celý les náhle utichl, ptáci prestali
zpívat a listí prestalo šumet. Co se to..? Z
kroví vybehla obrovská šelma, samý
dráp a tesák, z huby jí kapaly krvavé
sliny. V ocích dva plamínky, kterými si velmi
pomalu prohlížela jednoho po druhém. Goblin se
strachy rozbrecel a Goblemurek mu vlepil lepáka, aby
prestal. Felcar rázem vystrízlivel a zacal
prohledávat kapsy svých goretexových
tepláku pro další lahev, aby to zas dohnal.
Pawlick se nenápadne schoval za Lemurka, což se mu moc
nepovedlo, protože je o metr vyšší a o
dva širší. Duchodci Souckovi chteli
zacít strachy cvakat zubama, ale z jejich bezzubých
dásní se ozývalo jen legracní
mlaskání. CestovatelHB se pokusil skocit
kapitánovi Minjovi do náruce, ale Minja se pokusil o
totéž. Oba budou mít zítra na cele
krásnou bouli. Jestli to prežijí.
Všichni cekali, co bude. Z kroví za bestií se
ozvalo zvolání: „Argo, k noze a
vyfouknout.“ Bestie se se zasycením scvrkla na
malého roztomilého psíka, vesele zavrtela
ocáskem a zmizela v kroví.
To se rozhrnulo a pred výpravou byl krásný,
sluncem ozárený paloucek. Uprostred stál
plastový kempinkový stolecek a židle, na
kterých sedel starý muž pokurující
zvláštne vonící dýmku a
díval se do sklenené koule pred sebou. Vedle nej
sedela jeho krásná žena. V jedné ruce
držela cervený šálek z brazilského
porcelánu a popíjela kávu, v druhé
knihu, kterou cetla a v tretí… no vlastne…
proste ješte nejak drbala toho malého
roztomilého psíka.
Opodál se asi metr nad zemí vznášela
malá holcicka a hrála si s prekvapenou
žábou.
Žába byla prekvapená, protože se taky
vznášela. „Tak pojdte dál, posadte se a
dejte si kávu,“ pobídla žena
výpravu.
„Sledujeme vás už dlouho“ , pokývl
starý muž ke sklenené kouli.
„Na ty seriály se nedá vubec koukat. Já
jsem David DIrKa, toto je má žena Irma a dcera
Katerina. Arguse už znáte. Jsme carodejové.
Dejte si kávu, kremrolku a támhle je sprcha.
“
Goblin zacal znovu brecet a dostal dalšího
lepáka. Hledaci pozorovali, jak kolem nich rostou ze zeme
další židle, prebalovací pult pro Lemurka
a Goblemurka, houpací kresla pro duchodce a bar pro
Felcara.
„Odpocinte si a až se vám bude chtít
spát, zapneme noc.“
Všichni si sedli a s chutí se pustili do kávy
a kremrolí. Katerina poslala vzduchem Goblemurkovi svou
žábu, která si už na stav bez
tíže zvykla a ze zeme se vznesli dva šneci. Dnes
bude hezký vecer…
(parádní zápis provedl DIrKA
Team)
Výprava stíhá výpravu. A Lojzek
zase nestíhá, objevené stopy Yettiho v
tirolských Alpách však nebyly takovým
lákadlem, aby ho tam udržely. Nehlede k jeho slabosti,
kterou je dobré jídlo. A to tam nebylo ani
náhodou.
Odjezd výpravy pátrající po
ostatcích princezny Hádý nestihl o pár
minut. Stál na prístavním molu a v
dálce videl ješte kour z komínu
parníku. Zklamane se otácí a
zakopává o cestovní vak
povalující se na špinavé zemi. Vysypala
se z nej smesice ruzných vecí. Kompas, jakubova hul a
již modernejší sextant znacky Džar-min,
detské pleny z jemného palmového lýka,
ve sloní kuži vázaná kniha s
nepopsanými listy a cesko-anglicko- hindským
nápisem Deník-Logbook-yAwrA xEnik, pergamenové
mapy Indie, patnáct láhví rumu,
polsko-hindský slovník, sada kapesníku s
ozdobne vyšitým písmenem "G", náboje do
.45 Smith & Wesson, stuha do vlasu a obrovská krabice
šminek, poslední týden denního tisku,
lano a nekolik smotku bankovek ruzných men, rupie, libry,
dolary a jakési eura (me neznámá mena -
prý mena budoucnosti). To vše muselo mít pro
odjíždející výpravu
nesmírnou hodnotu a oni to tu zapomenou. Tri vteriny
premýšlení a padlo rozhodnutí.
Musí se za výpravou vydat a tyto nezbytnosti dorucit.
Takže už jen porídit si dobré jídlo
na cestu, navštívit nevestinec, kde by se mohl o
výprave dozvedet víc a do 24 hodin dohnat
výpravu ... parník je však pomalý...
snad se podarí sehnat neco rychlejšího ...
nebude však touha po dobrém jídle nezdolnou
prekážkou ?
(na posledni chvilku stihl Lojzek)
Jak to ale bylo dál? To necháme na
vás. Dopište príbeh v logu, pokud chcete, a
udelejte si srandu ze sebe nebo z jiných.
Každopádne to muže být pro všechny
zajímavé ctení.
Ješte pár výroku:
Tak dlouho se chodí se džbánem….
Volný preklad arabských prísloví=
dobrá cesta
Nic není jak na první pohled vypadá
Tímto se uzavírá druhá
cást listingu, kterou dopsali místní
kaceri.
Jak bylo receno, dále je to už jen na Vás.
Velké podekování patrí
Patolog Teamu - biologickým rodicum - za super
cache, která v nasem kraji nemá konkurenci.
Dále nasemu teamu
Pitrisovi deti - adoptivním rodicum -
kterí tento pribeh trochu doladili ke spokojenosti
vsem.
Tak se snazte a prejeme vsem prima zazitky a uspesny lov!
Additional Hints
(No hints available.)