-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tato cache se nachází nedaleko pramenu známého prítoku Vltavy. Od míst uložení je výhled na pramen, který pevne doufám všichni navštívíte. Cache má predpoklady radit se do serie kešek zvané "K Pramenum"- podrobnosti zde
Nepoužívejte buldozery, ani jiné pomucky, cache je prístupná a velice jednoduše odlovitelná stylem sáhni a jdi! cca ve výšce 1m. Toto uvádím protože nemám rád zlikvidované okolí keší. Chovejte se prosím k lesu šetrne. Dekuji a preji krásný lov. Q.
Pramen Rokytky - klidné sestry Botice
Obec Tehovec s 300 obyvateli se nachází cca 18 km východne od hlavního mesta Prahy v okrese Praha - východ, kraj Stredoceský. K obci Tehovec patrí i osada Vojkov.
Práve v obci Tehovec pramení reka Rokytka, která se vlévá v Praze do Vltavy. Prestože se s pramenem Rokytky obec Chlubí na svých stránkách, je u pramene pomerne neporádek a cedulka s nápisem "pramen Rokytky" který je již skoro necitelný. Pri pohledu na vyverající vodu se clovek musí zamyslet nad nad technickými daty, která pro zajímavost taktéž uvádím.
Délka toku Rokytky: 36,2 km, z toho 31,5 km na území Prahy (dle Pražské informacní služby)
Plocha povodí: 140 km²
Prumerný prutok u ústí: 0,39 m³/s (dle DVH CR) (Rícanský potok v ústí do Rokytky 0,10 m³/s, Rokytka u Kyjského rybníka dle CHMÚ 0,34 m³/s )
Povodne
Kristiánova legenda podává nejstarší výpoved o povodni na Rokytce, z roku cca 932 (3.–4.3., po vražde sv. Václava z príkazu jeho bratra Boleslava I.): „I prišli v noci, vzali presvaté telo, a naloživše je na vuz, jeli až prijeli k potucku, jenž slove Rokytnice (dnes Rokytka). A ejhle, voda byla tak vystouplá, že i pres brehy se valíc všechny luciny zaplavila a tem, kterí svaté telo priváželi, nezbývalo nadeje krome smrti. Ale když v takové tísni byli, prišlo jim na mysl, aby prosili samého blaženého Václava, by se nad nimi smiloval…“ (Kristiánova legenda, ed. Pekar 1905, kap. 8, s. 117).
Stupne povodnové aktivity dle CHMÚ, prutoky u Kyjského rybníka (výška hladiny kritériem není):
8,0 m³/s: I.–bdelost
12,0 m³/s: II.–pohotovost
27,0 m³/s: III.–ohrožení
Stupne povodnové aktivity dle povodnového plánu MC Praha 8 na rok 2002 ze dne 20. brezna 2002 (Kyjský rybník), bod 1.2 vecné cásti:
4 m³/s, 121 cm: I.–bdelost
6 m³/s, 121–186 cm: II.–pohotovost
10 m³/s pres 186 cm: III.–ohrožení
N-letá voda (Kyjský rybník) dle CHMÚ, evidencní list hlásného profilu:
Q1: 4,50 m³/s
Q5: 13,6 m³/s
Q10: 19,6 m³/s
Q50: 38,4 m³/s
Q100: 49,0 m³/s
Prubeh toku
Rokytka pramení jihozápadne od Tehovce. U Vojkova se zleva vlévá Bublavý potok a o kilometr dál bezejmenný potucek od Tehova. V Radošovicích Rokytka prochází koupalištem Na Jurecku. Pred Nedvezím protéká bezejmenný rybník a prírodní rezervací Mýto, zprava se vlévá potok od Pacova. Mezi Nedvezím a Královicemi protéká prírodním parkem Rokytka (zprava se pripojuje bezejmenný prítok od Krenic). Mezi Královicemi a Hájkem tvorí rybník Markéta, protéká Kolodejskou oborou (rybník V Obore) a pokracuje do Bechovic. V Bechovicích se zprava vlévá Bechovický potok a zleva Rícanský potok. Z Pocernického rybníka pred Dolní Pocernice Rokytka pravou stranou obtéká Hostavice (zprava se vlévá spojený Svépravický potok a Chvalka, zleva Hostavický potok), protéká Kyjský rybník, nekolikakilometrovou zákrutou až pres Hrdlorezy obtéká vrch Smetanka a tece podél Horejšího rybníka za Teslou Hloubetín. Za ním podtéká u tramvajové smycky Nový Hloubetín Podebradskou ulici a pokracuje stredem Vysocan, mezi obema soubežnými vysocanskými tramvajovými tratemi. Pred vysocanskou poliklinikou podtéká Sokolovskou ulici a kolem parku Podvinní smeruje k Libni. Liben protéká prudkými oblouky, v oblasti Elsnicova námestí tece pod kulturní památkou - nejstarším betonovým silnicním mostem v Ceské republice z roku 1896. Do slepého ramene Vltavy po pravé strane Libenského ostrova ústí Rokytka z pravé strany u Ceských lodenic pod Libenským zámkem. Ústí Rokytky do Vltavy je soucástí protipovodnové bariéry chránící Prahu pred velkou vodou. Po katastrofálních povodních v roce 2002 zde byla vybudována mohutná vrata a betonový val, který zajištuje ochranu dolní Libne.
Pro ty z vás, kterí mají rádi kompletní informace jsou tu další neméne zajímavé rádky. Pokud pri svém lovu Tehovec navštívíte vzpomente si treba na datum 28. dubna 1866 a na události pripisující se k tomuto místu.
Historie Tehovce
K první zmínce – ve dnech 11. – 20. srpna 1373 soudní konsistor v Praze projednávala spor kneze z Rícan s Odolenem z Chodova proti Mateji z Uhrínevsi. Zúcastnení si slíbili vyhovet smírnými smlouvami pod pokutou 100 kop ceských grošu, které by v prípade nedodržení zaplatili arcibiskupské kancelári. Pokuta se jim ale zdála malá a tak si zvolili prostredníky – kneze Jeniše z Tehova a Mateje Ondreje z „Tehovce“ a skrze ne se dohodli na 300 kopách ceských grošu, které nezachovávající strana vyplatí strane druhé. Ondrej z „Tehovce“ (.Andream de Tehouicz) je spojován s Tehovcem v díle A. Profouse a J. Svobody „ Místní jména v Cechách“ stejne jako v knize „Lexikon obcí CSSR“. Není však zcela jisté zda byla vesnice Tehouicz správne identifikována, je také možné, že to byl Ondrej z Tehovicek, které byli u Uhrínevsi.
V tom prípade by první doloženou zmínkou byl zápis ze dne 13. brezna 1407. Kdy obchodník a konšel Starého mesta Kašpar Cotr /Schottr/ smenil Tehov s vesnicemi za statky Bašt, Práce a hotové peníze s klášterem sv. Karla na Novém meste, který zastupoval opat Prokop a prevor Mikuláš. Klášter tak získal hrad, poplužní dvur a ves Tehov, dále pak vsi Tehovec, Vojkov, Mukarov, Žernovku, Lounovice, Svojetice, Klokocnou, Menšice, Všestary a plat ze Svojšovic
V roce 1513 koupil Tehov majitel cernokosteleckého panství Michal Slavata z Chlumu a Košumberka a nechal nový majetek vložit do zemských desek, a zde je znovu vyjmenováno celé príslušenství: hrad, dvur, ves, 2 rybníky a podací právo v Tehove, dále pak vsi Tehovec s 2 rybníky, Vojkov, Srbín, Svojetice, Klokocná, Menšice, Všestary, díl Kunic a po 1 usedlém ve Svojšovicích a Sveticích. Tento zápis byl v roce 1543 po znicení zemských desk obnoven.
V roce 1547 musel za úcast na stavovském povstání Diviš Slavata, který byl stoupencem Ceských bratrí, postoupit víteznému králi Ferdinandovi I nekterá svá panství, mezi nimi i cernokostelecké. Ten si je však dlouho nenechal a roku 1558 prodala Královská komora Cernokostelecké panství panu Jaroslavu Smirickému ze Smiric, který si svou verností králi pojistil skvelou budoucnost. Roku 1554 byl prijat do panského stavu království Ceského. V roce 1558 byl povolán do zemského soudu a v roce 1570 se stal dvorským maršálkem. Byl trvalým královým zástupcem pri diplomatických jednáních. Našetril ohromný majetek a rozšíril panství o Rícany, Uhríneves a Kolodeje. Tím vytvoril velký správní a hospodárský celek, navazující na cernokostelecké panství.
Rod Smirických držel cernokostelecké panství až do bitvy belohorské.
Z dochovaného urbáre – soupis poddanských usedlostí a jejich povinnosti vuci vrchnosti - panství Kostelec nad Cernými lesy z roku 1565 se dozvídáme, že v Kostelci je 26 hospodáru, Tehov má 19 usedlostí, Všestary 18, Tehovec 13, Vojkov 3 selská stavení, Svojetice 9, Mukarov 8 aj.
V roce 1618 bylo na cernokosteleckém panství 6 rychet:
Mukarovská - k té patrily Svojetice, Klokotná, Všestary, Tehovec, Žernovka, Tehov a Svetice.
Dále pak vyžlovská, vrbcanská, klucovská, kostelecká, tuchorazská a skalická.
Po prohrané bitve na Bílé Hore v roce 1620 bylo panství zabráno císarem a prodáno panu Albrechtovi z Valdštejna, ten jej prodal knížeti Karlu Lichtenštejnovi roku 1623, jehož rod udržoval panství až do pozemkové reformy po první svetové válce.
Podle údaju z roku 1623 mezi 9. rychtami panství kosteleckého je uvádena rychta Mukarov, Tehov, Tehovec, Všestary, Klokocna, Mencice, Svojetice a Srbín. V cele rychty byl rychtár, který spolu s konšely vykonával soudní pravomoc, obstával poddaným ruzné smlouvy, odhady statku, soudil urážky, ublížení na tele, spory atd.
V období 3O.leté války 1618-1648 byly zpusobeny veliké škody válecné, kdy mnoho obyvatel bylo zabito a rada obcí byla vypálena ci zanikla.
Podle Berní ruly z roku 1654 (M. Haasová – „Berní rula 18 a 19“) zustaly okolo Tehova pusty vsi Vojkov, Mukarov a Janovicky, které již nikdy nebyly obnoveny.
Jak to vypadalo v Kostelci nad Cernými Lesy a v okolních vsích r. 1654, ukazuje v kosteleckém muzeu chovná berní rule Liechsteinových panství. Je to prvý a podrobný katastr poddaných na pude rustikální, který mel býti bernicním úradum základem k vymerení berní. Berní role ci rule je nejen nejstarší ceský katastr osedlíku, ale je to i nejstarší pozemková kniha ve strední Evrope. Podává presný soupis všech osedlých - totiž sedláku, chalupníku a zahradníku - v každé vesnici podle jejich poplatné schopnosti. Tento soupis se týká celého kosteleckého panství tedy Kostelce nad C.Lesy a okolních obcí. Zde je též uveden /dle tehdejšího pravopisu/ Tehowecz - Tehovec, Wogkow - Vojkov.
Tehovec-: sedlák : Kolár Jirík Tuma, chalupníci: Jakup Sýkora, hrncír Martin Špacek, Samuel Bulvan, Jan Chaloupka.
Selské pusté: Stalanovský, Jírovský
Chalupnické pusté: Janovský, Máchovský, Rychlovský, Navrátilovský, Adamovský, Šimundrovský, Krejcovský
Vojkov - celá pustá, v kteréžto bejvalo gruntum sedlských: Buršovský, Jindrovský, Bradácovský.
V roce 1682 je v téže uvedena výmera rustikální pudy z r. 1654 a dále kolik z této výmery bylo pustých strychu v tomto roce : Tehovec - 327 strychu /277 pustých/ , Vojkov 210 strychu a všechny pusté.
Po smrti knížete Frant. Josefa Liechtensteina v roce 1781 se ujímá kosteleckého panství s ostatním dedictvím i vladarstvím jeho nejstarší syn, kníže Alois I. Josef Liechtenstein.
Podle záznamu z r. 1782 byl pocet domu na tomto panství:
Kostelec nad C.L. - 152 domu, C.Brod 159 domu, dále jen namátkové v ostatních obcích:
Buda 4, Jevany 16, Lounovice 6, Srbín 9, Svojetice 15, Štíhlice 18, Tehovec 15, Vyžlovka 10.
Scítání lidu na panství roku 1843
Tehovec
26 domu, 46 byt. Stran, 211 obyvatel, z toho 98 žen, 113 mužu z toho 12 rolníku, 26 ruzného povolání, 1 zemebranec, mládež od 15 do 18ti let - 57, povoláni Vojenským odvodem - 17.
V mukarovské farní kronice (protože Tehovec v té dobe ješte kroniku nemel) je o obci Tehovec smutný zápis z 28. dubna 1866 :
„ Obec Tehovec, dne 28. dubna 1866 byla pro obec tehoveckou strašlivá noc. Po 10. hodine vecerní vyšlehl ohen s cp. 1 u Pokornu a shoreli docista usedlosti pod císlem popisným 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 14, 19 a 23. U domu s cp. 1, 2, 9 a 14 také stodoly. Majiteli usedlosti cp. se udusil též dobytek. Pri velkém vetru a suchu, a že skoro všechna stavení byla ze dreva, nemohl žádný ano toho nejmenšího vynésti a zachovati, Tedy lítostný pohled na tyto ubohé – bez šatstva a bez pokrmu pro sebe i pro dobytek.“
Až do roku 1913 byl Tehovec spojen v jednu politickou obec se Svojeticemi a Srbínem, na žádost tehoveckých obcanu se v roce 1913 osamostatnila, prvním starostou se stal pan Karel Vykoukal. V roce 1920, se dle zákona z 30. ledna 1920 c 80 § 1 zacíná v politické obci Tehovec vést obecní kniha.
Na prvních jejích stránkách jest zaznamenáno :
„ Naše obec je velmi stará. Vyorané sekerky na polích katastru zdejšího dosvedcují, že již v pradávných dobách zde žili lidé. Z pozdejší doby nalézáme svedky hrncírského prumyslu a množství hlinených strepu. Dle casopisu „Pod Lipany“, bývala v Tehovci kdysi velká hrncírna. Každý týden zde byli konány trhy na hlinené nádobí. Od toho jméno osady „Trhovec“, které se dobou zkomolilo v „Tehovec“.
Scítání lidu
K 1.12.1930 bylo v Tehovci
278 ha pudy, 66 domu 299 obyvatel,
V letech 1976 až 1992 byl Tehovec v rámci integrace pripojen k obci Mukarov.
V roce 1992 se opet osamostatnil
Additional Hints
(Decrypt)
ir fcbqaí qhgvar fzexh