Takto vypadala upoutáka na
první biograf v CR.
Slovo KINO pochází z reckého slova kineo, což znamená
"pohybuji se". Starší pojmenování pro tento druh zábavy s oznacením
BIOGRAF pochází pro zmenu z latinského bio (život) a graf
(záznam).
Jak, kdy a
kde se otevrelo první kino u nás? Ctete dále!
"Scény strídati se budou ze všech dílu sveta: ze
života, dle skutecné prírody, z cirkusu, varietního života a sveta
snu, s oslepující nádherou a fantasií v okouzlujících barvách, vše
poskytne BIOGRAF, takže obecenstvo pri jednom obraze pláce, pri
druhém propuká v bourlivý smích."
Temito slovy lákal do svého nove otevreneho "Divadla zivych
fotografii" Dismas Slambor aneb Viktor Ponrepo. Známý cesky salonni
eskamoter v roce 1899 pochopil, ze stoupajici popularita
kinematografu zastinuje jeho kouzelnicke umeni a ze bude muset
"predstaveni z oboru magie, experimentalni fyziky, mechaniky a
aritmetiky, jakoz i antispiritistickych jevu a cteni myslenek"
zmodernizovat, respektive obohatit o modni atrakci: prostroj na
"ozivle fotografie".
V roce 1901 definitivne skoncil s eskamotáží i s Kouzelným divadlem
a se svým novým, již výhradne kinematografickým podnikem, úspešne
kocoval z místa na místo. V ére putovních kin, jež nacházela
útocište v ruzných varieté, restauracích a pivovarech, zároven
snil, že by v Praze otevrel stálé Divadlo živých fotografií. V roce
1905 zprovoznil první biograf v zahradní restauraci na Klamovce v
Košírích. Dva roky nato v dome U Modré štiky na Starém Meste v
Karlove ulici císlo 180, do nehož podle legendy chodil Václav IV. s
kouzelníkem Žitem na víno, otevrel 15. zárí roku 1907 první "ryze
ceský podnik živých fotografií": Ponrepuv biograf o kapacite
šestapadesáti sklápecích židlí.
"Útulný rodinný podnik" prežil svého zakladatele témer o
ctvrtstoletí. Podle nekterých pramenu se v nem promítalo do roku
1946, filmový historik Zdenek Štábla však uvádí v Datech a faktech
z dejin cs. kinematografie, že Ponrepo skoncilo provoz v roce 1950.
Nicméne jeho jméno nese promítací sín Národního filmového archivu
(dríve Ceskoslovenského filmového ústavu) od ledna roku 1965, kdy
Ponrepo zacalo fungovat v Belvederu, až do soucasnosti, kdy se
nachází v Biu Konvikt.
Filmový historik Pavel Taussig ale upozornuje, že úplne první stálé
kino v zemích Koruny ceské, The Empire Bio Co., bylo otevreno již
8. cervna 1907 v Brne. Jeho majitel Dominik Morgenstern ale nebyl z
nacionálních duvodu pripomínám. Nebyl to Cech.
Vývoj a
produkce biografu u nas!
Za stoletou historii se kina musela vyrovnávat s množstvím
kulturních, technologických a spolecenský faktoru, které výrazne
ovlivnovaly diváckou návštevnost i strukturu síte kin. Po nástupu
zvukového filmu na prelomu dvacátých a tricátých let museli
majitelé biografu zacít sály vybavovat nákladnými zvukovými
aparaturami.
Po nacistické okupaci se desítky kin, které se nacházely na území
zabraných okupanty, dostaly do rukou nemeckých majitelu, anebo
zanikly. Biografy, které válecná léta preckaly bez újmy, mezitím
zastaraly z hlediska technického vybavení.
Po válce se predevším v malých obcích rozšírila výstavba
"šestnáctimilimetrových" kin. V roce 1953 zacala pravidelne vysílat
televize a ackoli se spekulovalo o tom, že muže existenci kin
ohrozit, jejich pocet v prubehu dalších deseti let naopak stoupal.
Prestože se provozovatelé kin museli prizpusobovat technologickému
vývoji (barevný a širokoúhlý film), v roce 1965 fungovalo na území
republiky rekordních 3710 kinosálu. Ceskoslovensko v polovine
šedesátých let podle Olgy Raitoralové "patrilo (stejne jako v
predchozích letech) k zemím s nejhustší sítí kin na svete".
V následující dekáde se ale vedení státní kinematografie rozhodlo
snížit pocet špatne vybavených kinosálu v malých mestech ve
prospech "zlepšování technického standardu ostatních kin" (systém
Dolby Stereo). Trend "efektivneji hospodarit v rámci distribuce a
organizace kin" (tedy tendence uzavírat nerentabilní sály)
pokracoval ješte v prubehu let osmdesátých.
Po listopadové revoluci v roce 1989 se zásadne promenil životní
styl. Pribyla rada nových druhu zábavy (vysílání komercních
televizí a satelitních programu, existence DVD, možnost vytvárení
"domácího kina" aj.) a navíc technický stav mnohých kin se ukázal
jako nevyhovující.
Nejvetším problémem, ale byla organizace síte kin. Okresní správy
kin se rozpadaly, kina se vracela obecním úradum a nekolik kin bylo
velmi záhy privatizováno. Nekteré objekty s kinem byly restituovány
a bohužel docházelo k tomu, že je nový majitel radeji využil k
výhodnejším úcelum a kino tak zaniklo.
Snižování poctu jednosálových kin uspíšila invaze multiplexu: v
dubnu 1996 bylo otevreno v Praze-Hájích první multikino Galaxie, v
ríjnu 1999 multiplex Olympia v Modricích u Brna. Provozovatelé
tradicních kin v blízkosti multiplexu byli nuceni - vzhledem k
vysoké technické kvalite vybavení konkurence - své sály bud
rekonstruovat, nebo zavrít.
Rozdelení kinosálu na honosné premiérové sály a na menší reprízová
kina není v historii biografu nicím novým. Multiplexy však filmy
promenily na "zboží krátkodobé spotreby". Vzhledem k tomu, že akcní
rádius multikin, která bývají soucástí komplexu nákupních center,
presahuje hranice okresu a jednosálová kina mají v dusledku
distribucního rozdelování kopií o nekolik týdnu - a nekdy i mesícu
- zpoždený prístup k atraktivním premiérovým titulum, jejich
návštevnost klesá. |
 |
Ceskobudejovicka
kina!
Jeste v devadesatych letech 20. stoleti fungovali v Ceskych
Budejovicich tri kina, ktera postupne zanikla. Jednalo se o kina
jménem Jas, Vesmír a Mír.
Kino Vesmír prestalo promítat 31. prosince roku 2003. Na kino Jas
se mi ani nevrací vzpomínky a kino Mír koncilo svou produkci
pomalu, ale jiste. O presnem konci techto dvou kin nemam zaznamy.
V dnesni dobe jsou v provozu v Ceskych Budejovicich tri kina - a to
kino Kotva, letní kino Hájecek (tato kina provozuje jedna
spolecnost) a nadále pak multikomplex Cinestar.
Historie techto kin je zastrena mlhou a je nad me sily je
vypatrat.
A tak snad alespon velikost a situaci naseho multikomplexu
nastinim. Toto kino bylo postaveno jako soucast nakupniho centra
Ctyri Dvory, ktere bylo postaveno roku 2002 a je nejvetsim kinem v
Jiznich Cechach.
Tot vse k historii biografu u nas.
Reseni
mystery cache Budejovicka kina!
Na uvedených souradnicich cache hledat nemusite. Tyto souradnice
Vas navedou pouze ke kinu Kotva.
Pro dalsi posun v hledani teto cache musite znat nekolik
nasledujicich udaju.
1. Pocet sedadel v poslední rade kina Kotva (rada cislo
12), Vám poskytne indicie písmene A.
2. Pocet sedacek v sále císlo 8 kina Cinestar, Vám dá indicie
písmene B.
3. Pocet rad v sále císlo 1 kina Cinestar, vám dá císlo písmene
C.
4. Pocet kinosálu kina Cinestar, Vám dá císlo písmene
D.
Znáte již všechna tajemná císla? Tak s chutí do rešení
následujícího vzorecku.
A proc císla, která se dají lehce zjistit? Nechci Vás nutit k
návšteve nekterého kina a hlavní pointu vidím spíš v ukázce, kdeže
ty kina jsou. Proto se jedná o lehkou mystery cache, kterou zvládne
každý a kdo nechce používat google, tak necht neváhá zdejší kina
navštívit a císla si zjistit osobne !!! Každému jak je libo.
Preji stastny lov!
N 48° 5D+1. 0 (C*D-B+3)
E014° 26. (A*C)+(A*D)+B+50
POZOR -
bonusová otázka
Na cache najdete štítek s otázkou. Na otázku odpovezte a výsledné
císlo si zapamatujte (popr. zapište) pro pozdejší úcely, které
vyuzijete na cache
Ceske Budejovice.
