KRISTIÁNOV / CHRISTINENTAL

Druhým nejvýznamejším prumyslem na plzenských vesnicích v první polovine 19.století byl hned po hutnictví prumysl chemický. Nejvetší chemická továrna byla v Božkove a jejím majitelem byl Johann David Edler von Starck. V provozu byla od r.1823 a zamestnávala nepretržite 50 delníku. Rocne se tu zpracovalo z 12000 centu sirné rudy 1000 centu surové síry a 4000 centu zelené skalice. Vitriolovou bridlici a pyrit získával J.D Starck ze svých dolu u Tremošné, u Žichlic (viz cache GCQ4AW "Hromnické jezírko"), ale také z malého hlubinného dolu Kristiánov (puvodne pojmenovaného na pocest knežny Kristiny z Fürstenberka Kristinino údolí / Christinental) kousek za Božkovem, kde lze dodnes nalézt pozustatky po této težbe, štoly, haldy, hráze a zelené jezírko. Celé údolí je poddolováno v nekolika patrech. Dul byl založen v r.1830 a v letech 1846-65 patril J.D.Starckovi.




K minerálnímu závodu, který mel pet budov a dnes slouží jako obytné a hospodárské budovy, se lze dostat ze dvou stran. Pokud se vyjíždí z Božkova do stoupání smerem na Letkov, je treba odbocit pred koncem vsi vpravo a po 300m opet vpravo a polní cesta nás po 300m zavede k puvodní zdené bráne závodu. Druhou možnost predstavuje vyjetí z Božkova na Letkov a odbocení první odbockou vpravo, smerem na Koterov. Tudy lze dojet k rokli Buková z druhé strany. Budovy závodu jsou dnes obydleny, štola je v rokli patrná podle výronu dulních vod a také halda vitriolové bridlice a výpražku po težbe síry je v rokli znatelná.



Podle jedné z dulních map zde bylo v provozu postupne štol pet. Pro težbu byly prideleny tri dolové míry s názvem Francizci I. až III. Pritom se dobývalo pouze ve dvou, Francizci I. a II. Kdo založil tento podnik se mi nepodarilo zjistit, ale v roce 1846 ho koupila firma Johann David Edler von Starck a vyrábela zde až do roku 1862 síru. Závod disponoval dvema hutemi a mel i dve sirné pece, dve kalibány a dve kalcinacní pece. Z hlediska vycerpání zásob bridlic a pyritu v dolovém poli majetek odprodal panu Václavu Sandtnerovi, který mel podobný závod i v Chrástu. Pro úplnost bych dodal, že ze 100kg kyzu se zde získalo 9kg síry, což predstavovalo slabší prumer.




Johann David Edler von Starck (1.5.1770 Kraslice - 10.11.1841 Praha) byl podnikatelem, který se jednoznacne zasloužil o rozvoj bánského, chemického, textilního, sklárského a kameninového prumyslu na území Plzenska a Sokolovska tam, kde se vyskytovalo uhlí a pro výše zmínená odvetví suroviny. K hornictví se dostal pres belení krajek. Pocházel z tkalcovské rodiny. V dobe, kdy zacal obchodovat s krajkami a zjistil, že by šly lépe na odbyt, kdyby byly belejší, rozhodl se získat zkušenosti s výrobou dýmavé kyseliny sírové, zvané oleum, která se k belení a barvení na modro používala. Nechal se proto zamestnat v Plavne do továrny na výrobu olea a již v roce 1792 najal ve Stríbrné u Kraslic starou slévarnu a zrídil v ní první výrobnu olea v Cechách. Postupne zacal ovládat trh s dýmavou kyselinou sírovou, vitriolovým louhem, vitriolovým kamenem, potaší (salajkou), caput mortem a dalšími produkty na bázi síry. Za zmínku stojí, že na zacátku ovládal výrobu plátna na dvou tkalcovských stavech a po deseti letech jich ovládal již 800.



Pokud se vydáte na místo ze smeru od Božkova (Waypoint #1) nebo od silnicky spojující Božkov s Koterovem (Waypoint #2), narazíte v míste zv.Buková na údolí a na zbytky dolu, který mu dal jméno. V Kristiánove hledejte také malou stejnojmennou kešku. Když se od ní vydáte po nebo proti proudu malého potucku, máte šanci narazit na nekterou ze štol a dojdete také k zelenému jezírku, z kterého potucek skrz zavalenou štolu o pár metru dál vytéká a pokracuje do údolí. Pokud se vydáte podél potucku od kešky po proudu, dojdete až k jeho ústí do reky Úslavy

Tech nekolik málo informací o Kristiánove jsem porídil a reprodukoval s laskavým svolením autora pana Jaroslava Jiskry z jeho knihy "Johann David Edler von Starck a jeho podíl na rozvoji hornictví a prumyslu v západních a severozápadních Cechách koncem 18. a v 19. století", z knihy plzenského archiváre pana Miloslava Belohlávka "Plzenské vesnice v polovine 19. století" a z knihy Zdenka Birnera "Okolí Plzne".