Pivovar Klaster Mystery Cache

Klášter Hradište nad Jizerou leží nedaleko Mnichova Hradište, asi 2,5 kilometru. Samotný komplex je již z dálky videt. Tycí se na vysoké skále a pod ní vede príjezdová silnice. V dnešní dobe je již z celého komplexu pouze pivovar a v soucasnosti je nove otevrena krypta. Celý objekt je dnes pivovarem a tak je neprístupný. Od plotu je videt historická brána, která je asi nejvetší dominantou celého objektu. Pri ceste ke krypte je verejne prístupná vyhlídka, ze které je videt až na zámek Mnichovo Hradište. Vedle zámku je kostel Narození Panny Marie se sochami. Od zámku je výhled do dalekého okolí. I když toho moc na míste, kde kdysi stával jeden z nejmocnejších a nejvetších klášteru nezustalo, tak presto stojí toto místo za shlédnutí. První doložené zmínky o osídlení Kláštera sahají až do až do 11. století. Ve 12. století jsou doloženy zmínky o výstavbe kláštera na míste pustého hradište. Klášter nechal snad údajne vystavet rád benediktinu, ale toto není nijak spolehlive vedecky doložené, další zprávy hovorí oproti tomu o cisterciánském kláštere. Co je ovšem jisté je to, že klášter vznikl za významné financní pomoci význacného rodu Markvarticu. Puvodní komplex kláštera vznikal pomalu a byl dokoncen až v poslední ctvrtine 12. století. Prvním známým a doloženým opatem zdejšího kláštera je znám Detrich (Theodoricus) a to v letech od 1184 – 1189. Puvodní velikost kláštera byla mnohem menší než soucasná velikost. V prubehu 13. a 14. století docházelo k postupnému rozširování a na pocátku 15. století byl klášter již natolik veliký a hospodaril s tak ohromným majetkem, že napríklad vlastnil více jak 100 vesnic. V druhé polovine 13. století byl celý komplex rozšíren o významné budovy postavené v rane gotickém slohu a byl vystaven konventní chrám. Pocátkem roku 1404 jsou doloženy bohaté písemnosti o stížnostech a žalobách na zdejší klášter, které hovorily o podvodných zpusobech místních mnichu snažících se jakýmkoliv zpusobem rozmnožit financní prostredky kláštera. Záznamy hovorí i o falešných zázracích, které si nechávali mniši tucne zaplatit. Díky množícím se stížnostem byl nucen pražský arcibiskup Zbynek Zajíc z Hazmburka nechat zrídit vyšetrovací komisi a jedním z clenu byl i Jan Hus. Výsledky už nejsou ovšem známy. Mezníkem v historii kláštera byl potom rok 1420, kdy kdy došlo k dobytí kláštera a jeho vyplenení východoceskými Orebity pod velením Hynka Krušiny z Lichtenburka. Po dobytí kláštera a jeho vyplenení nastává více, jak 100 let kdy nejsou žádné zmínky o živote kláštera. Král Zikmund nechal ješte v roce 1420 zastavit zbylý majetek kláštera Janovi z Vartenberka a Ralska. Konvekt ze zniceného kláštera se prestehoval na hrad Bezdez a v roce 1458 se rozpadl. Zbylý majetek kláštera zabavil husitský hejtman Jan Capek ze Sán. Centrum celého panství se presunulo do nedalekého Mnichova Hradište. Další podstatné zmínky o Klášteru pocházejí z roku 1493, kdy se hovorí o králi Vladislavovi II, který zastavil cást kláštera bratrum Bernatovi a Janovi z Valdštejna. Následne docházelo k výmenám majitelu, až do roku 1547 kdy došlo ke konfiskaci majetku všem, kterí se úcastnili protihabsburských odboju a i panství v kláštere bylo zabaveno a stalo se soucástí královské komory. V roce 1556 došlo k rozdelení panství, když od královské komory zakoupil Jirí Labounský z Laboune a Jindrich Žibrid z Velechova. Rozdelení podle dobových pramenu probehlo tak, že Labounský si vzal klášterskou cást panství a syn Jiríka využil zríceniny kláštera a rozhodl se zde vystavet nový zámek v renesancním stylu. Zámek ale nestacil vystavet a v jeho práci pokracuje jeho syn. V roce 1612 prechází klášterské panství Václavu Bundovcovi z Budova. Bohužel i tento majitel panství skoncí nevalne, protože je jeden z clenu popravených pánu na Staromestském námestí. Opet dochází ke konfiskaci majetku pana Budovce a panství prechází do držení Albrechta z Valdštejna. V roce 1624 je panství použito jako zástava Maxmiliánovi z Valdštejna a po pádu pana Albrechta z Valdštejna zustává díky tomu celé panství v držení Valdštejnu. V roce 1852, dochází k nejhorší pohrome, která klášter potkala a to je zrízení pivovaru. V té dobe nastávají hrubé a neodborné zásahy do komplexu zámeckých budov. Vznikají hluboké sklepy v pískovci a tím dochází k úplnému znicení puvodních zbytku kláštera. Pohromy pokracují dál a v roce 1869 dochází k mohutnému požáru a po nem došlo ke stržení dalších cástí zámku a zbytku kláštera. Ješte v roce 1921 byla poborena cást severního zdiva chrámu a kapitulní sín. Poté dochází k archeologickému výzkumu. Stavební rozbor celého kláštera ukazuje jak pozoruhodná a opevnená stavba byl celý komplex kláštera. Dnešní podoba je smes stavebních cástí od 13. století až po 20. století.