V roce 1765 rozhodl Josef II., syn a spoluvladar cisarovny Marie
Terezie, o vystavbe pevnosti v Hradci Kralove, nebot byl
presvedceny o strategickem vyznamu mesta. V predchazejicich valkach
o dedictvi rakouske s pruskym kralem Fridrichem II., ktere skoncily
porazkou Rakouska a pripojenim Slezska k Prusku, se stal Hradec
Kralove se svym zachovalym, i kdyz ponekud zastaralym stredovekym
opevnenim nekolikrat dulezitym vojenskym stanovistem.
Nove budovana hradecka pevnost mela zajistit prave kridlo v
obrannem systemu severovychodu Cech. Jeji stavba v letech 1766-1772
a 1776-1789 zcela zmenila mesto a jeho okoli. Zborena byla
predmesti Prezske a Mytske, stejnetak i kostely, klastery, mlyny,
dvory a usedlosti. Obyvatelstvo se prestehovalo do nove zalozenych
obci Kukleny, Novy Hradec, Fararstvi, a do rozrustajiciho se
Pouchova. Nova staveni kolem silnice vedouci k Trebechovicim dala
zaklad vzniku Slezskeho Predmesti.
Na stavbu mohutneho opevneni byl rozebran kopec Rozberk v
blizkosti mesta, ktery byl tou dobou dokonce porostly vinicemi.
Duvodem rozebrani byla nejen potreba materialu na stavbu opevneni,
ale i strategicky vyznam kopce, ktery byl moc blizko planovanych
hradeb. Mohl by tedy byt zneuzit dobyvateli k ostrelovani mesta.
Material z rozberskeho kopce slouzil k zasypani labskych ramen u
sv. Anny. Pri vyvazeni hliny na hradby a valy bylo zniceho i velke
prazske praveke pohrebiste a nalezeno mnoho nadob a zlatych dratu.
Na miste, kde byval kopec byl zrizen vojensky hrbitov, vysveceny v
roce 1787. [Vznik vojenskeho hrbitova na Pouchove se datuje az do
roku 1810.]
Misto, kde se kopec nachazel, nyni propomina kaplicka Panny
Marie z r. 1709. V roce 1910 navrhl R. Nemec kapli, ktera stoji
vedle teto male kaplicky. Je jedinecnou ukazkou novoromanskeho
slohu. Kaple ma obdelnikovy pudorys s pulkruhovou apsidou. Hlavni
oltar je dilo Vaclava Hofmana z Prahy, ktery jej vytvoril podle
navrhu A. Fanty. Sochar Cenek Vosmik dodal do kostela dve bronzove
plastiky, sochu Panny Marie na bocnim oltari zhotovil hradecky
sochar Josef Skoda.
Kaplicka i kaple - kostelík na Rozberku, stojí na soucasnem
Slezskem predmesti dodnes. Uvnitr sidliste mozna nekoho prekvapi,
ale spolecne s malym parcikem jsou jeho prijemnym zpestrenim. Mnozi
Hradecaci si vzpomenou, ze dnesni prostranstvi pred hotelem
Alessandria se v padesatych letech 20.stoleti jmenovalo Rozberske
namesti. Take dnesni Orlicka ulice se v letech 1910 - 1958
jmenovala Rozberska.
Jak vypadal Hradec Kralove treba i v dobe, kdy se na kopci
"uprostred sidliste" pestovalo vino, se muzete podivat na adrese
http://oldmaps.geolab.cz/?lang=cs,
kde je digitalizovana sbirka historickych map Cech a Moravy.
A na zaver povest vztahujici se k Rozberku:
V davnych dobach staval na miste rozberske kaplicky hrad.
Povest vypravi, ze na hrade sedel rytir Petr, ktery na Rozberku
poradal turnaje a kralovska hodovani. Nemecky rytirsky rod zavidel
spokojenost pana Petra a uminil si pomstit se mu. Dobyl Rozberk a
Petra s manzelkou i dvema detmi uvrhl do hradebniho sklepeni.
Prikovali je k hradnim zdem a hrad zapalili. Petra s rodinou tak za
ziva pohrbili. Jen chuve s nejmladsim synem Petrovym se podarilo
uniknout, a to jen diky tomu, ze v dobe, kdy nemecti rytiri vtrhli
na hrad prochazela se po nedalekych lukach. Po nekolika dnech
prinesli lide zpravu, co se s hradem Rozberkem a rytirovou rodinou
stalo. Kdyz chlapec dospel, vypravil se k rozvalinam hradu Rozberk.
Premyslel o starych slavnych dobach na Rozberku. Unaven sedl si pod
strom a usnul. Ve snu mu poradil rytir, ze chce-li nalezt svoji
rodinu, musi prokopat sklepy pod troskami. Radu rytize ze snu
uskutecnil. Po vypaceni zeleznych dveri nalezl ve sklepe ctyri
kostry prikovane ke zdi. Ze sklepa udelal hrobku a nad sklepem dal
vystavet peknou kaplicku.
Pri vyzvedavani a ukladani cache prosime o obezretnost,
protoze se v okoli muze trousit vcelku dost lidi. Ukryt je docela
na rane, proto vas prosime o poradne zamaskovani. Snad kes na miste
vydrzi co nejdele.
sesbirano s pouzitim internetu a knihy
Královéhradecké obrázky od Jiriho Maliny