Ostrožská Nová Ves je obec s nejvetšími vodními plochami v rámci okresu Uherské Hradište (355 ha). V této obci na levém brehu reky Moravy byla zahájena težba šterkopísku již v roku 1954 a pokracuje dodnes. V dusledku težby této nerostné suroviny došlo k odkrytí hladiny podzemních vod a tak postupne vznikla soustava šterkopískových jezer, které tvorí dnes dominantu v okolní krajine. Nejstarším jezerem je Kunovská tabule tzv."Ctverec" o rozloze cca 35,60 ha (prumerná hloubka cca 4 m), dále Vodárenské jezero tzv."Olšava" o rozloze cca 86,60 ha (hloubka vody mezi 6-10 m). Obe jezera jsou morfologicky samostatné útvary, které jsou od sebe oddeleny puvodním terénem nedotceným težbou. Vodárenské jezero slouží k odberu surové povrchové vody, která je spolu s podzemní vodou, jímanou z násoskových studní, cerpána na úpravnu vody Slováckých vodáren a kanalizací a. s. Uh. Hradište. Vodárenské jezero je oddeleno od sousední nejmladší vodní plochy Chylické tabule tzv "Težební", kde dosud težba šterkopísku probíhá, sypanou hutnenou hrází. Hranice dobývacího prostoru dnes zasahují až na katastrální území mesta Uh. Ostrohu, místní ctvrti Kvacice.
  Rozsáhlá jezera jsou právem nazývána „Slováckým morem“ a v letních mesících jsou obležena tisíci plavci a rekreanty, kterí zde tráví krásné chvíle odpocinku. Cca 200 metru od "Ctverce" je letecká runway blízkého letište Kunovice a Slováckého aeroklubu, nabízející vyjímecne detailní pohledy na vzlétající a pristávající stroje. Bezpecné koupalište "Kámen" s rozlohou 4.6ha vodní plochy se sociálním zarízením a možností využití blízkého autokempu ocenují turisté a rekreanti snad z celé republiky.
Ostrožská jezera jsou také významné z hlediska ochrany prírody. Jsou duležitým hnízdištem a tahovou zastávkou vodních a mokradních ptáku, jako je kormorán velký, husa velká, potápka rohác nebo moudivlácek lužní.

Príbeh:
  Matúš s Franckem byli starí kamarádi z Novéj Vsi. Jednou se rozhodli, že si za spolecné prachy koupí patnáctku slivovice na hody. A vydali se do Ostroha ke známému, co bydlel u Težebního. Došli, pokoštovali a nakoupili a štrachali se s demižónem potme dom. Už byli dost unavení (od vecného koštování), tak se rozhodli, že než by ten demižon nekde po ceste rozbili, si cestu domu zkrátí plavbou pres jezero. Prevozník mel jen malou lodku a vlezl se tam bud jenom jeden chlap nebo jenom demižón. Ale protože Matúš s Franckem byli huby mlsné a hrozné žgrte, tož se báli, aby jeden nebo druhý tu slivovicu nevypil nebo s ní nekam nezmizel, zatímco prevozník druhého poveze pres jezero. Tak sa domluvili s prevozníkem tak, že jich poveze na etapy, aby ani jeden z nich s plným demižónem nezustal sám na jedném brehu. Tak prevozník zacal tuze špekulovat, aby se co nejmín najezdil, až na to došél a po hodine byli oba kamarádi i s demižónem doma.

1)Kolikrát jel prevozník s Matúšem ? =(A)
2)Kolikrát s Franckem ? =(B)
3)Kolikrát s demižónem ? =(C)
4)Kolikrát jel prázdný ? =(D)
5)Kolikrát pri tomto úkolu prevozník prejel jezero ? =(E)
Vzorec pro výpocet finálních souradnic:

N49°00.(A-B) (E-B) (C)

E17°24.(A-B) (A+C+D) (D)