Na uvedených souradnicích cache nehledejte!!
Neco o vede
Základem vetšiny práce každého geologa je geologická mapa. Zkušený geolog na mape na první pohled rozezná, které horniny jsou v dané oblasti a jak jsou približne staré. Krome geografického podkladu, který je shodný s bežnými fyzickými mapami, je geologická mapa plná barevných ploch a „nesrozumitelných“ znacek. Práve barvy rozlišují jednotlivé druhy hornin a urcují zarazení hornin do casového období. Znacky potom doplnují informace o složení horniny a o prípadném smeru úklonu sedimentárních vrstev nebo puklin.
Vznik geologické mapy není nijak jednoduchý. Geolog – mapér se vybaví veškerými znalostmi o petrologii a mineralogii v mapované oblasti, oblecením pro nepríznivé pocasí, velkou svacinou, slivovicí, mapovacími destickami s barevnými pastelkami, geologickým kompasem a predevším geologickým kladivem.
Kladivo je nejduležitejším nástrojem geologa, které v prípade potreby slouží i jako obranný nástroj pred zurivými vesnickými psy ci medvedy. Geolog nikdy neodkládá své verné kladivo. Jedinou výjimkou je bourka, kdy kladivo odhazuje v dál.
Dále nesmí zapomenout mapové podklady – katastrální mapy v merítku 1:10 000. Takto vybaven prochází mapér krajinou za každého pocasí a do mapy pastelkami barevne zaznamenává, která hornina se nachází na míste, kde práve stojí. Typ horniny zjištuje ze skalních výchozu (které jsou vetšinou vzácné), nebo z úlomku, které se nacházejí v pude. Obcas je potreba kladivem kopnout do zeme, aby nejaké úlomky objevil. Pro znacení do mapy se puvodne používaly pastelky znacky Technicolor, které se dnes již bohužel nevyrábí. Každá hornina mela pevne pridelené císlo barvy pastelky. Díky tomu používali všichni geologové u nás sjednocený systém barev. Nakonec se prochozené cesty spojí do polygonu a základ geologické mapy je hotový. Zkušený mapér by mel zvládnout vymapovat jednu katastrální mapu v merítku 1:10 000 za týden (rozloha 20 km2).
Dríve se všechny geologické mapy kreslily a vybarvovaly rucne, dnešní pocítacová doba je ke geologum trochu mírnejší, jelikož umožnuje vytvorení map v elektronické forme. Moderní geolog je vybaven PDA s GPS, ve kterém beží aplikace GIS pro terénní sber dat. V Ceské republice se již mapuje jen výjimecne a to zejména pro zpresnení stávajících map nebo pro speciální úcely. Pro elektronické mapy se používají papírové podklady vytvorené pred 50 lety. Naši geologové jezdí predávat své zkušenosti do rozvojových zemí, jako napríklad do Mongolska ci Afriky. Geologické mapy mají jednu nespornou výhodu, pokud jsou vymapované správne, jejich hodnota a kvalita s casem neklesá, protože se geologické podloží nemení tak rychle, jako ostatní jevy na zemském povrchu.
Úkol ke geologické mape
Chytré hlavy jiste napadlo, že úkol spojený s touto keší se bude týkat geologické mapy. Vydáme na virtuální procházku po pražské kotline, pri které se seznámíme s geologií Prahy a širšího okolí a nakreslíme geologickou mapu. Legendu a predlohu pro geologickou mapu si stáhnete zde. Tato mapa je nevybarvená a je velmi zjednodušená. Jednotlivé horniny jsou zde spojené do vetších geologických celku. Ukolem je vybarvení slepé predlohy podle priložené legendy. Podmínkou uznání logu je pripojení fotografie nebo scanu vlastnorucne vybarvené geologické mapy Prahy a okolí. Veríme, že tohoto úkolu se s radostí chopí geocacherská dítka, která úkol pojmou jako omalovánku. Kdo žádné dítko nemá, musí si rychle nejaké opatrit, nebo se pustit do vybarvování sám. Dalším úkolem je výpocet souradnic cílové keše. Pri vybarvování jiste naleznete princip kódování.
Pokud si chcete prohlédnout geologické mapy najdete na stránkách Ceské Geologické Služby (http://www.geology.cz/mapserver). Papírové zakoupíte v prodejne CGS na Klárove (nyní i v internetovém obchode), omezený výber mají i v Academii na Václavském námestí. Nejruznejší geologické mapy jsou k nahlédnutí (za mírný poplatek) v Geofondu (www.geofond.cz) a v geologických knihovnách CGS (www.geology.cz/extranet/sluzby/infosluzby/knihovna) a PrF UK (http://lib.natur.cuni.cz/BIBLIO/index.php?menu=geologie).
Naleznete je i v nekterých geologických populárne-naucných publikacích, které je možné zapujcit v knihovne nebo porídit v prodejnách knih.
Zastavení 1: moldanubikum
Kterou barvou se v mape vyznacují metamorfované horniny jednotvárné série moldanubika?
A = fialová
A = okrová
A = cervená
Zastavení 2: proterozoikum zvrásnené
Kterou barvou se v mape vyznacují slabe metamorfované zvrásnené horniny proterozoického stárí?
B = svetle ružová
B = tmave zelená
B = svetle hnedá
Zastavení 3: paleozoikum nemetamorfovené
Kterou barvou se v mape vyznacují paleozoické horniny, v kterých nacházíme radu zkamenelin? V Praze najdete radu lomu a výchozu techto hornin, podívejte se napríklad na cache Geologická #2.
C = okrová
C = tmave hnedá
C = šedá
Zastavení 4: vulkanity
Kterou barvou se v mape vyznacují granity?
D = cervená
D = zelená
D = fialová
Zastavení 5: permokarbon
Kterou barvou se v mape vyznacují sedimenty permokarbonských pánví?
E = svetle ružová
E = svetle šedá
E = tmave šedá
Zastavení 6: mezozoikum
Kterou barvou se v mape vyznacují mezozoické sedimenty krídové pánve?
F = žlutá
F = zelená
F = oranžová
Cache hledejte na souradnicích:
N 49°59.(C*E–F–18)
E 014°20.(A*D+B–10)
Indicie k bonusové keši Geologická #7
Indicii D naleznete na prední strane logbooku.
Umístení cache a popis lokality:
Cache se nachází ve vápencovém lomu v Cerné rokli u Kosore. Tato lokalita je geologicky významná jako pomocný stratotyp hranice geologických stupnu Lochkov – Prag a jako stratotyp hranice lochkovského a pražského souvrství. Tyto 2 souvrství zahrnují casový úsek zhruba 17 milionu let (pred 417 – 400 miliony lety). V nižších partiích sten se nacházejí cernošedé deskovité vápence (lochkovské souvrství), které se strídají s vápenitými bridlicemi. Obojí horniny obsahují hojné zkameneliny ramenonožcu, hlavonožcu (Orthoceras), velkých mlžu (rod Panenka), plžu, hyolitu a trilobitu (napr. Lochkovella misera :-)). Pri ceste ke keši se mužete pokusit najít v sutích nejaký geologický úlovek. Nechodte však blízko pod steny, protože zde obcas padají kameny. Stejne tak nekopejte do pevných sten. Lokalita je chránené území. Ve svrchní cásti sedimentárního profilu se nachází šedé jemnozrnné vápence pražského souvrství. Tyto horniny jsou mnohem chudší na fosilie než horniny lochkovského souvrství, a proto je zde šance na nález mnohem menší. Hranice mezi souvrstvími (zmena sedimentace) probíhá mezi vrstvami c. 80 a 81. Na tomto rozhranní je zaznamenána geologická událost globálního významu – lochkovsko-pražský hranicní event (událost). Pravdepodobne zde došlo k poklesu hladiny svetového oceánu, což bylo podmíneno rozsáhlými klimatickými výkyvy.