Male Benatky / Small Venice
V mistech posledni kese serie
Svratecky nahon jakoby meni svuj ucel. Pretina linii zelezne
drahy - jednoho ze symbolu moderniho veku - a z toku
napajejiciho lazne a vodojemy pitnou vodou se razem stava
zdroj pro mistni prumyslovou vyrobu.
In the location of this cache had
Svratka Raceway changed its objective. In the moment it
crosses the railroad the previous springhead is transmuted
into an industry resurce. City quarter Dornych is one of the
last witnesses of the former Brno industrial fame. It is dirty
and often depressive place, where now live the Brno's poorest
population. At the same time it is the place of future
business expansion. Let us discover the industrial area, that
named 19th century Brno "Austrian Manchester". There was also
one (more romantic) nickname for this area. Svratka Raceway
together with Svitava Raceway created here peculiar genius
loci - Dornych was called Little Venice (Male Benatky / Klein
Venedig).
Dornych, prelom 19. a 20. stoleti. Pro lokaci se
podivejte na konec listingu do oddilu hybridu.
Na strankach kulturniho
centra Vankovka se o rozvoji brnenskeho prumyslu pise:
Prvni brnenskou textilni manufakturou byl podnik na dnesni
Lidicke ulici (v mistech hotelu Slovan), ktery byl premisten do
Brna v roce 1764 z Kladrub u Pardubic. V 80. letech 18. stoleti ho
privedl k rozkvetu J.L. Koffiler, ktery si prizval nektere
zahranicni odborniky z Poryni, Saska a Wurtenberska. Vetsina z nich
v Brne zustala a zalozila si zde sve vlastni podniky (J.H.
Offermann na Trnite, H.Schmall, W. Mundy, H.F. Hopf, J.Ch. Gloxin
aj. prevazne na Cejlu). V polovine 19. stoleti se kvalitni latky s
modnimi vzory, pro jejichz vyrobu se vyuzivalo nejnovejsich stroju,
vyvazely z Brna uspesne jiz do celeho sveta. Brno bylo v te dobe
znamo jako moravsky, nebo "rakousky Manchester". Rostouci pozadavky
textilni vyroby byly silnym podnetem pro rozvoj brnenskeho
strojirenstvi. V obdobi 1855 - 1865 stoupla strojirenska vyroba v
Brne a okoli o 30 %, bylo v ni tehdy zamestnano jiz 1200
delniku.
Svratecky nahon propletajici se Dornychem dal zniknout mistnimu
oznaceni Male Benatky / Klein Venedig.
Foceno z prakticky stejneho mista jako predchozi
snimek.
Jak rozvoj prumyslu poznamenal Svratecky nahon a brnenske toky
vubec? H. Bernardova v Brnenskem
metropolitanu pise:
Az do konce prvni poloviny 19. stoleti mela voda v Brne sve
nezastupitelne misto. Vodni toky byly prirodniho charakteru, nebot
mesto zpocatku vznikalo na vyvysenych mistech pri okrajich niv,
ktere byly znacne bazinate. Pro sve zvysujici se potreby si navic
vybudovalo ricni nahony (Svratecky a Svitavsky). V polovine 19.
stoleti – v souvislosti s rozvojem prumyslu – dochazi k masivnim
upravam koryt Svratky a Svitavy. Svratka od Porici a Svitava od
Zabrdovic smerem po toku dolu se naprimily a zahloubily a soutok
obou rek byl odsunut za mesto.
V druhe polovine 19. stoleti prichazi prvni krize prudce
rozvinute prumyslove vyroby. Mesto je plne vykorenenych a bidne
placenych delniku a delnic, kteri jeste pamatuji na svuj venkovsky
puvod. Pracovni podminky v te dobe byly opravdu priserne, o nic
lepsi nebylo ubytovani a domaci stravovani. V narodnostne pestrem
Brne pomalu zacina klicit nacionalismus. Cesi, Nemci, Zide, kteri
dlouhou dobu ziji vedle sebe si zacinaji lezt na nervy. Ale to je
jiny pribeh. Brnensky prumysl uz pak nikdy nedosahuje drivejsiho
rozkvetu. Spina prumysloveho mesta vsak zustava a Svratecky nahon
ji odnasi do reky. V tricatych letech dvacateho stoleti je jiz jeho
stav natolik nepublikovatelny, ze je zatrubnen a v sedesatych
letech zasypan. K podobnym postupum se Brno od te doby uchyluje
velmi rado - neresit-zakryt/zasypat. Rozpadajici se a nejspis i
pachnouci nahon se jaksi nehodil do nove budovaneho obrazu Brna
jako "mesta prace a pokroku" (titul vypravne publikace o mestu Brnu
z roku 1965).
Behem nasledujich let se bude Dornych nejspis dost promenovat.
Urcite stoji za to si ho nyni peclive projit a zachytit tak duch
jednoho z poslednich mist, pripominajicich slavu i bidu nekdejsiho
prumyslove historie mesta. Dornych na prvni pohled pusobi odpudive,
depresivne a nekdy dokonce nebezpecne. Prekonat tento prvni dojem
se jiste vyplati. Za par let bychom mozna litovali, co nam uniklo
pred nosem a jiz se nanavrati.
Hybridy / The Hybrids
Stejne jako ve dvou predchazejicich kesich serie prinasim
srovnani historickych a soucasnych snimku.
Pohled na pravou stranu OD Tesco smerem po ulici uhelne,
po prave strane nadrazi.
Pohled ze stejneho mista na druhou stranu.
Co dal?
Jako dalsi krok pro doplneni serii doporucuji navstivit kes od
JaRa BaPaPo s nazvem
Ponavka / Svratecka strouha. To je misto, kde Svratecky nahon
konci, sleva se v jeden tok s Ponavkou.
Pokud jste navstivili vsechna zastaveni serie Svratecky kanal,
vystrachejte jednotliva bonusova cisla a
RYCHLE NA
FINALKU! Tu najdete
ZDE.
Serie Svratecky nahon / The Series Svratka Raceway
Serial sesti kesi vas zavede na
mista, kudy proteka a protekal tzv. Svratecky nahon. Kazda z
kesi obsahuje bonusove cislo. Po navsteve vsech sesti mist
ziskate souradnice ke kesi sedme a
FINALOVE. Kese budou zverejnovany postupne.
Let us look at one of the Brno's
watercourses, nowadays almost gone. It is so called Svratecky
nahon (Svratka Raceway). Six-cache series will take you to the
places where the raceway flows/flowed. At every cache you can
find the bonus number for the seventh,
FINAL CACHE. The Svratka raceway was important part of the
Stare Brno (Old Brno quarter). At the moment it was filled up (30'
and 60'), the Stare Brno had symbolically disappeared. But also the
raceway itself helped to its destruction - it's water was crucial
for Brno's modernization and "rejuvenation".
Neco malo o Svrateckem nahonu
Pri zmince Svrateckeho nahonu casto puka srdce vsem
brnonostalgikum. Nahon byl dlouhou dobu jakousi pateri Stareho Brna
a muzeme rici, ze s jeho zanikem mizi i zbytky brnenskych starych
casu. Nicmene i sam nahon se o to tak trosku zaslouzil - plnil
vodou prumyslove objekty kolem Dornychu a prispel tak k postupne
modernizaci a "omlazeni" Brna. Svratecky nahon tekl po povrchu az
do tricatych let 20. stoleti. Pote byl zatrubnen, alespon tedy v
prostoru Stareho Brna, mnohde tekl po povrchu jeste do 60. let,
tedy do radikalni (a pomerne dost nestastne) modernizace Mendlova
namesti a okoli. Pote byl byl zhruba naproti byvalemu Bauerovu
cukrovaru a dnesnimu tzv. "Favalu" sveden zpet do Svratky a na
zbyle casti zasypan. Informace o osudu Svrateckeho nahonu se ruzni.
Nekdy si rikam (s trochou sarkasmu) - mozna je jen kdesi zatrubnen,
stale proudi a az prijde cas, zase bude obnoven. Vystoupi na svetlo
jako blanicti rytiri a prinese Brnu spasu.
(Pokud nekdo mate nejake prohlubujici ci opravne informace, obratte
se na mne prosim. Doplnim a koriguji.)
Kudy presne nahon protekal?
Svratecky nahon zacina svou cestu u splavu pri byvale obci
Kamenny mlyn. Respektive "Steinmühle", ponevadz vetsina mistnich
obyvatel se hlasila k nemecke narodnosti. Dale nahon protekal kolem
pisareckych vodaren, byvale konecne stanice elektricke drahy (dnes
tramvajove depo) kolem lazni Riviera. Mijel Baueruv cukrovar a po
ulici Rybarske vtekal na Mendlovo namesti. To bylo do 60. let
dvacateho stoleti pomerne malym a uzavrenym a nahon byl jeho
vyznamnym prvkem. Protekal kolem starobrnenske radnice (zbourana
tusim 1965) pak mizel pod zemi (stav z konce 19. stoleti) a takto
vtekal do Nemocnice u svate Annny. Z jejiho arealu ustil vytekal na
dnesni ulici Vodni, minul dodnes stojici lazne na Novych sadech a
pote pod viadukt nadrazi. Za nim vytekal na mistech dnesni trznice
pri OD Tesco, na ulici Uhelne. A potom pres Dornych, kde se nakonec
sleval s Ponavkou (viz cache
Ponavka / Svratecka strouha). Soutok s Ponavkou pak pro nahon
znamenal propojeni s rekou Svitavou. Nekdy se o nem hovori jako o
Svratecko-Svitavskem kanale.
Podivejte se do
galerie. Najdete v ni projekce trasy nahonu z katastralni mapy
z roku 1906 na soucasnou ortofotomapu. Obraz jsem rozdelil do peti
dilu v tomto usporadani:
A1
B1 B2 B3 B4