Meštanská škola v
Kurimi
Myšlenka založit
meštanskou školu se v Kurimi objevila již pred
první svetovou válkou. K její realizaci v
tomto období však ješte nedošlo. Po
vzniku samostatné Ceskoslovenské republiky 28.
ríjna 1918 nastaly príznivejší
podmínky pro rozvoj školství. V novém
obecním zastupitelstvu získalo zrízení
školy silnou podporu. 4. zárí 1920 bylo
výnosem zemské školní rady císlo
25 530 povoleno zrídit smíšenou
meštanskou školu v Kurimi. Do prví
trídy bylo zapsáno 82 žáku, kterí
se ucili ve dvou trídách v 1. poschodí
obecné školy. Reditelna byla umístena do
místnosti obývané doposud
školnicí a mela prosté vybavení.
Ucitelská knihovna obsahovala zpocátku 14 knih a
žákovská 63.
Malým školským zákonem z cervence roku
1922 byl zaveden nový predmet obcanská výchova
a nauka, výuky náboženství se
nadále musely úcastnit všechny deti s
vyjímkou tech, jejichž rodice si to vyslovene
nepráli. Nejvýznamnejší
událostí v tomto období byla
návšteva prezidenta republiky T.G.Masaryka 17. cervna
1928. Po celé délce brnenské ulice stál
špalír detí a clenu jednotlivých
spolku, kterí zakladatele první republiky bourlive
privítali. Ten pri krátké zastávce pred
budovou obecné školy podekoval za vrelé
privítání a poté pokracoval na
své okružní ceste Podhoráckem.
V roce 1925 se místní školní rada a
obecní zastupitelstvo shodly na stavbe školy u
silnice do Lipuvky. Moravské Knínice souhlasily,
že se budou spolupodílet na úhrade
nákladu v prípade obdobné spoluúcasti
Lipuvky. Obecní zastupitelstvo Lipuvky však zaujalo
zamítavé stanovisko. Stavba se tedy opet
odložila.
Konecne v roce 1926 obecní zastupitelstvo Kurimi upustilo
od požadavku stavet na pozemku Vitulove u silnice k Lipuvce a
usneslo se stavet na obecním pozemku v Syslicích. Pro
stavbu školy byli vybráni vetšinou
místní remeslníci. Vlastní stavba byla
zahájena v léte roku 1928 s
predpokládaným rozpoctem 1 200 000 Kc.
1929 - 1938
Nový školní rok 1929-30 byl zahájen
ješte v budove obecné školy. 6.
zárí bylo vydáno Okresním úradem
Tišnov povolení k užívání
celé školní budovy a 16. zárí
probehlo prestehování. Již od
dalšího dne zacalo konecne vyucování v
nové budove meštanské školy,
jejíž stavba nakonec stála 1750000 Kc.
Slavnostní otevrení probehlo v den
výrocí vzniku Ceskoslovenska 28. ríjna 1929.
Žádost místní školní rady,
aby škola mohla v názvu užívat
jméno prvního prezidenta CSR byla kladne
vyrízena a 6. cervna 1930 byl dán souhlas, aby
škola nesla název Masarykova meštanská
škola.
1938 - 1945
Behem jediného školního roku došlo k
rozbití Ceskodlovenské republiky a vytvorení
Protektorátu Cechy a Morava, který byl zaclenen do
Velkonemecké ríše. Povinné
vyucování nemciny bylo narízeno již od
první trídy obecné školy, omezeno bylo
vyucování ceštiny, dejepisu a zemepisu.
Také na meštanské škole v Kurimi se
tyto zmeny projevily. Nápis "Masarykova
meštanská škola" musel být odstranen.
Povinne se slavil den rozbití CSR. 15. brezen byl
pripomínán jako datum vzniku Protektorátu
Cechy a Morava. Slavily se narozeniny Adolfa Hitlera, Hermana
Göringa a Alfreda Rosenberga.
Od školního roku 1941-42 dostala škola
nový název "Újezdní hlavní
škola - Sprengelhauptschule" a stala se školou
výberovou. Byla ctyrtrídní a navazovala na
4. rocník obecné školy. Ucební
kurz jednorocní byl ponechán jako pobocka 4.
trídy Újezdní školy. Toto
opatrení melo za cíl omezit pocet žáku i
na tomto stupni - jestliže ve školním roce
1940-41 mela 418 zapsaných žáku, potom ve
školním roce 1944-45 klesl jejich pocet témer
na polovinu - 228. Vetšina detí tak byla nucena
setrvat na obecné škole, která poskytovala
nejnižší možný stupen
povinného vzdelání. Od školního
roku 1943-44 byla podle vzoru ríše zavedena
šestiznámková stupnice (velmi dobrý,
dobrý, uspokojivý, dostatecný, sotva
dostatecný, nedostatecný). V prubehu války v
Kurimi neustále narustal pocet Nemcu. Z tohoto duvodu byla v
budove obecné školy zrízena nemecká
škola. Po presunu rodin z vybombardovaného Hamburku
dosáhl pocet nemeckých pristehovalcu 1300. O
letních prázdninách 25. srpna 1944
zasáhl spojenecký nálet také pobocku
brnenské Zbrojovky v Kurimi. Škola byla tímto
náletem také poškozena. Do ješte
neopravené školní budovy byly 18.
zárí 1944 prestehovány kanceláre
Zbrojovky a vyucování se presunulo do budovy
obecné školy. Po osvobození, kterého se
Kurim dockala až 9. kvetna, ihned zacalo cištení
a úprava místností ve škole.
1945 - 1952
Stav školy byl po bombardování a pruchodu
utecencu i vojáku doslova katastrofální.
Ješte v únoru 1947 byla škoda
odhadována na více než 300000 Kc. Trvalo nekolik
let než byla uvedena do normálního stavu. Od MNV
dostala škola z fondu na válecné škody
65000 Kc a Zbrojovka prispela cástkou 50000 Kc. Práce
na oprave budovy provádeli predevším
nemectí zajatci a úklidové práce pak
ucitelé se žáky.
V letech 1945-1952 navštevovaly školu deti z
Kurimi, Moravských Knínic, Lelekovic, Ceské,
Lipuvky (jen do roku 1946), Svinošic (jen do roku 1946) a
Jinacovic (jen do roku 1951). Jejich pocet se pohyboval mezi 249 a
517. Samotná výuka v prvním
poválecném školním roce byla velmi
složitá. Vyucovalo se podle prozatímních
osnov, nove byla zavedena výuka ruského jazyka.
Situaci ztežovala neúplnost ucitelského sboru a
nedostatek ucebnic a dalších pomucek.
V dubnu 1948 byl prijat nový školský
zákon. Vytvárel jednotnou státní
školskou soustavu. Zanikly soukromé a
církevní školy. Nove zavedená
jednotná škola se skládala ze trí
stupnu: 1. stupen tvorila petilá škola
národní (1.-5.rocník), 2. stupen
ctyrletá strední škola (6.-9.rocník) a
3. stupen predstavovalo ctyrleté gymnázium.
První dva stupne byly povinné, tretí již
byl výberový. Masarykova meštanská
škola újezdní v Kurimi zmenila název na
Masarykova strední škola v Kurimi a umožnovala
absolvovat druhý stupen povinné školní
docházky.
1953 - 1976
Ve školství došlo ke zmenám.
Dosavadní tri stupne všeobecne
vzdelávacích škol se sloucily a povinná
školní docházka byla stanovena na 8 let.
Zákon zavedl jako základní typ povinnou
osmiletou strední školu pro deti od 6 do 14 let a
jedenáctiletou strední školu s
výberovým stupnem (9.-11. rocník). Na
základe techto zmen vznikla v Kurimi osmiletá
strední škola, která v tomto roce
získala novou školní budovu na Jungmannove
ulici postavenou za 16 miliónu korun, ve které byl
umísten nižší stupen s 1.-5.
rocníkem. Druhý stupen s 6.-8. rocníkem zustal
v budove postavené již v roce 1929. Tato však
nutne potrebovala úpravu. V padesátých letech
školu navštevovalo v prumeru 770 žáku.
Zvláštní pozornost byla venována detem
zamestnaných matek. Škola pro ne zrídila
školní družinu, kde si deti psaly úkoly,
ucily se a volný cas trávily hrami a pobytem na
cerstvém vzduchu. Rozhodnutím školského
odboru ONV Brno-venkov byla v roce 1964 rozdelena dosavadní
škola na dva subjekty: ZDŠ 1.-5. rocník
(Jungmannova) a ZDŠ 1.-9. rocník
(Komenského).
1976 - 2003
V tomto období navštevovalo školu v prumeru
450 žáku z Kurimi a Moravských Knínic.
Vedle povinných predmetu se vyucovalo také nekolika
nepovinným: praktika z biologie, nemcina,
výtvarná výchova, sborový zpev a
sportovní hry. Sedmé rocníky jezdily na
oblíbené zimní lyžarské kurzy do
Jeseníku na chatu TOS Kurim. Od školního roku
1977-78 probíhaly také kurzy plavání
nejprve v Blansku, pozdeji v Kurimi.
Již v roce 1984 bylo rozhodnuto, že se v lokalite u
Sokolovny zacne stavet nová škola. V prubehu stavby
však došlo ke zmene puvodního zámeru -
nová budova se nemela stát samostatnou školou,
nýbrž soucástí ZDŠ
Komenského. Po peti letech 4. zárí 1989 byla
slavnostne otevrena tolik potrebná nová
školní budova na Tyršove ulici. Prestehovaly
se sem tretí a ctvrté rocníky, celý
druhý stupen základní školy a
její vedení. Dokoncení stavby však
probíhalo ješte celý školní rok.
Ve stejném školním roce - 1989-90 byla budova
na ulici Komenského upravena pro výuku 1. a 2.
rocníku a pro školní družinu. V
období rozsáhlých spolecenských zmen
dochází k demokratizaci školství a
ucebního procesu. Od 1. ledna 1994 byla pro ZŠ
Tyršova schválena právní subjektivita.
Zrizovatelem byl MeÚ Kurim. V letech 1990-94 prošla
budova Komenského rozsáhlou rekonstrukcí. Tyto
opravy v hodnote 4141000,- Kc financoval MeÚ Kurim.
Vývoj názvu školy
V prubehu let 1920 -1990 se
název školy nekolikrát zmenil. Zde
uvádím chronologický prehled vcetne
príslušných reditelu.
1920 - Meštanská škola
smíšená
1930 - Masarykova meštanská škola
smíšená
1935 - Masarykova újezdní meštanská
škola
1941 - Újezdní hlavní škola
1945 - Masarykova újezdní meštanská
škola
1948 - Masarykova strední škola
1953 - Osmiletá strední škola
1961 - ZDŠ
1964 - ZDŠ 1.-9. rocník
1976 - ZDŠ Komenského
1979 - ZŠ Komenského
1990 - ZŠ Tyršova
Reditelé školy:
1920-1926 - Hubert Vítkovic
1926-1928 - František Vítek
1928-1932 - Jan Wasserbauer
1932-1941 - Cyril Fišer
1941-1945 - Antonín Uhlír
1945-1946 - Cyril Fišer
1946-1958 - Jan Pokorný
1958-1966 - Antonín Králík
1966-1970 - Jaroslav Doležal
1970-1972 - Josef Vozka
1972-1976 - Miroslav Vespalec
1976-1979 - Milada Jarušková
1979-1990 - Hana Jakšová
1990-1996 - Jirí Krumpholc
1996-2003 - Zdenek Motlícek
od r. 2003 - Stanislav Plchot